Reklama

Temná noc duše!

Mystikové a jógini považují tento stav za největší zkoušku života.

Já bych však neřekl, že je to jen zkouška. Podle mne je to prostě pád. Nepřichází v začátcích hledání, ale až později, po jistých hlubších duchovních zkušenostech. Není to ovšem trest za naše hříchy, jak si mnozí myslí. Naopak, je to duchovní výzva pomocných božských sil, výzva k duchovnímu pokroku. Zkušenost je to ovšem přesto strašná. Já, protože znám toto období až moc dobře, jsem tomu říkal pád rovnou do pekla. Prodělal jsem ho také, i když je to už hezká řádka let.

Je to pád, který se projevuje jako silný nedostatek duchovní moudrosti, jako naprosté neštěstí. Jen si to představte. Jste už jakž takž pokročilí, takže máte naprostou nechuť, ba přímo odpor ke všemu, co je povrchní, plytké a stupidní, všední a šedé, a celým svým srdcem toužíte po nadpozemské blaženosti, protože jste ji již mnohokrát okusili. A zčistajasna je všemu konec, ono nadpozemské vás najednou nechce. A vy ani nevíte proč. Následkem toho, jak sílí vaše duchovní touha, sílí i vaše neštěstí a temnota, a duchovní tma se stává neproniknutelnou.

Jedná se, pravda, o očišťující proces, ale vy to nevíte. Nevíte, že je to očišťující proces, který vás má naučit hlubšímu sebeodevzdání a pokoře -já to aspoň nevěděl a můj přítel také ne, protože nám to nikdo neřekl a nikdo neporadil. Dal byste celý život za jediný paprsek duchovního světla nebo aspoň naděje, ale nakonec jste zbaven i tohoto přirozeného toužení a hlavně jakékoli naděje, protože i ta se ztratí. Vypaří se bez varování a vám se zdá, že je to naprostý konec a zmar všeho - štěstí i života.

Proč ještě žít? Staré špatné dávno zapomenuté sklony, o nichž jste měl za to, že jste je už dávno překonal, se znovu objevují a napadají vás jako nezranitelné hydry a lákají vás, abyste se k nim opět a opět vrátil a utápěl v nich svůj čas. Ale ani tím to ještě nekončí. Na všechno nakonec padá neplodná, mrtvá, zatuchlá rezignace. A vaše vůle je nyní tak oslabena, že udělá i to, co by nikdy dřív neudělala.

Reklama

Je to hrozná doba. Nejčernější období života, jaké znám. Duchovní světlo, které vás již oživovalo a znovu a znovu vracelo k životu, nyní zhaslo docela a zůstává jen bezcílný strach a beznadějná duchovní nejistota s přesvědčením, že to tak už bude asi navždy. Navždy! Snad až do skonání světa.

Co má člověk za těchto okolností dělat? Nic, leda snad umřít. Ale ani to se mu nepovede. Jako se to ještě nikdy nikomu v temné noci duše nepovedlo. Proč? Protože temná noc duše je nejen zkouškou, ale vlastně i milostí, jak už jsem řekl. Je to nejvyšší milost Božích sil na duchovní cestě.

I když vaše duchovní cvičení nevedou k ničemu a člověk je tak zoufalý a osamělý jako ten zpuchřelý kůl v plotě, temná noc duše není ničím jiným než milující milostí nejvyššího Já.

A potom uprostřed největší tmy a tísně přichází zvrat. Náhle, když už jste nic nechtěli a ani nemohli chtít a na všechno naprosto rezignovali, náhle je tu světlo vyšší a jasnější než kdykoli jindy a vaše meditace se změní v koncentraci, koncentrace v kontemplaci a kontemplace v duchovní jas. Tak jsem to zažil kdysi já sám, a proto vím, o čem mluvím. A právě tak to zažil i můj dobrý přítel. Co mu zbývalo? To, co je příznačné pro tuto situaci, totiž změnit taktiku. Odložit, ba přímo zavrhnout dosavadní evoluční postup dlouhé cesty, na které dosud pracoval tolik trapných let, a nastoupit krátkou duchovní cestu uvědomění. Uvědomění si toho, čím odjakživa člověk je - svého vlastního božství. To však znamená jediné - cele se obrátit k samotné pravdě, ke zdroji existence a dovolit jí, aby pronikla celou vaší bytostí, myšlenkami, žádostmi, vírou i altruistickou činností, a setrvat tak už napořád a stále. A bez ustání si připomínat védántickou pravdu, že božství není něčím, co má být jednou dosaženo, ale zeje a žije v člověku stále už ted a právě teď, v každém současném okamžiku života. Přestat se proto po božském pachtit a těžce o ně usilovat, jako to dělal můj přítel a jak jsem to po celá dlouhá léta dělal i já, a prostě se mu odevzdat.

Zdroj: Eduard Tomáš - Živá věčnost - paměti mystika II.

Reklama

Komentáře

František (Čt, 26. 7. 2007 - 22:07)
Moc pěkné, jak snadné a současně tak obtížné, že téměř nedosažitelné. Doporučuji knihu MOC PŘÍTOMNÉHO OKAMŽIKU a těším se na Vaše názory a osobní prožitky. Všem lidem pokoj a dobrou vůli, s úctou,láskou a pokorou FrantišekIII."email.cz
svetlo (Út, 31. 7. 2007 - 15:07)
Podívejte na http://svetlo.ic.cz - web o duchovnu!
shere.khan (So, 15. 9. 2007 - 18:09)
O zkušenosti temné noci ducha u křesťanských světců ale také u lidí označovaných za schizofreniky se dočtete v knize "Mystika a schizofrenie" J. Bendy. Knihu si lze zdarma stáhnout v elektronické podobě a nebo objednat na adrese http://stores.lulu.com/benda
Toník (Pá, 26. 10. 2007 - 14:10)
Temná noc duše je možná poslední varování před umlknutím hlasu svědomí a pádem ze kterého není návratu. Hledat Boha sám v sobě je nejjistější cestou k tomu jak se zničit navěky. Další pokušení není zapotřebí.
x (Pá, 23. 11. 2007 - 07:11)
a neni ta temná noc duše jen jakási odvrácená strana toho světla? jeho opak v něm obsažený? protože jestli jo, tak vysvobození je nemožné.dík za případnou odpověd či objasnění.
chacruna (So, 8. 12. 2007 - 19:12)
toník,hledat boha sam v sobe neznamená ve svém egu,ale ve svem duchovnem nitru ktere je společne nam všem -ja sem ty,ty ses ja-znas to nekdy clovek hleda klíč všude možne venku a nakonec zistí že hledá marně==div,ten klíč je v něm...ahoj;-)
chacruna (So, 8. 12. 2007 - 19:12)
toník,hledat boha sam v sobe neznamená ve svém egu,ale ve svem duchovnem nitru ktere je společne nam všem -ja sem ty,ty ses ja-znas to nekdy clovek hleda klíč všude možne venku a nakonec zistí že hledá marně==div,ten klíč je v něm...ahoj;-)
intago (Pá, 11. 1. 2008 - 08:01)
Ze zkušenosti své i jiných jsem napsal
http://mystika.mysteria.cz/temna-noc-duse.htm
intago (Čt, 24. 1. 2008 - 16:01)
Ale každá TND jednou skončí a nastane nová etapa mystiky, nazývaná Unio mystica. S tou nemáme osobní zkušenost a je pro nás určitou neznámou. Jen z meditací víme, jaké to Tam je :-) Ta nááádhera, superinteligence superrychlé a dokonalé vnímání nejen lidského, ale hlavně neznámého božského světa, věčně vřícího kotle archetypů... Když vystupuji z meditace, říkám si- tady tak být stále. Zatím to ale nejde :-(
janka (Čt, 24. 1. 2008 - 16:01)
Tak uzasne..na zaciatku som si myslela ze by som to nikdy nechcela zazit, teraz si zelam aby to bolo coskoro za mnou..
x (Ne, 23. 3. 2008 - 13:03)
Takové unio mystica jsem zažil na LSD!!a o to víc přiblbější mi připadá tento svět a hlavně lidi se svými hysterickopřiblblými názory žijící v něm!!!
Návštěvník (So, 13. 6. 2009 - 21:06)
To je tak výstižně napsáno! Pád rovnou do pekel. A na mnoho let. A jste přesvědčeni, že už na věky. Přesně tak jsem to prožila jenom s tím rozdílem, že ještě nejsem na konci cesty.
jen tak (So, 2. 10. 2010 - 14:10)
Díky, myslim, že tenhle článek pomohl už hodně lidem.
je (So, 2. 10. 2010 - 16:10)
to nesmysl.
neznámý (So, 2. 10. 2010 - 18:10)
to nesmysl.proč je to nesmysl?
protože (So, 2. 10. 2010 - 19:10)
proč je to nesmysl?to tak nefunguje a je to spekulace na entou.
neznámý (So, 2. 10. 2010 - 20:10)
to tak nefunguje a je to...proč to tak nefunguje a o jakou jde spekulaci? Zkus se více rozebrat. Děkuji.
nováček v diskuzi (So, 2. 10. 2010 - 20:10)
proč to tak nefunguje a o...Pozitivní myšlení a síla,která se z toho získá,ukáže pravou cestu-Světlo,které přichází z Vesmíru,prosvětluje temná zákoutí duše.
neznámý (So, 2. 10. 2010 - 21:10)
Pozitivní myšlení a...Ahoj nováčku,
mám dotaz - pozitivní myšlení a síla se získává z čeho?
Není to snad naopak,že pozitivní myšlení a síla cností pozvedají lidského ducha na vyšší úroveň vnímání odkud je možné již přijímat nadsvědské informace o smyslu našich životů a jejich významu. Je to tak prosté.
nováček --i (So, 2. 10. 2010 - 21:10)
Ahoj nováčku,
mám dotaz -...Cnost? ; ne každý tohle slovo zná, i bídný člověk v sobě světlo má.Ten kdo káže o lásce,sám se plácá v nelásce.
Pozitivnímu myšlení se lidé musí učit,protože po staletí byli zašlápnutí do bahna civilizace.A díky tomu,si usnadňovali cestu ke Světlu,vším co se dalo.Jak jsi poznal Ty-své moudro?
neznámý (So, 2. 10. 2010 - 21:10)
Cnost? ; ne každý tohle...dozajista máš pravdu v tom co píšeš. Mé poznání bylo následování hlasu vlastního srdce,kdy vlastním vnímáním jsem viděl utrpení nejen lidí ale i zvířat. A tak jsem odložil názory ostatních a začal žít to co jsem cítil,pak přišlo něco o čem se dá těžko vyprávět někomu kdo to nezažil,jen ve stručnosti člověk pak formou prožitku poznává zákonitosti našich osudů,ve kterých má svobodnou vúli výběru,ale následkům se nevyhne a o dalším již raději pomlčím. Pokud se člověk pro tuto cestu rozhodne,může ji nastoupit a pozná sám.
Nováček- (So, 2. 10. 2010 - 21:10)
dozajista máš pravdu v tom...Ke mě přišlo poznání,přes osobní utrpení.To počalo,když mě máma odvezla do jiné země,protože se o mě nechtěla starat.Doma jsem měl svého psa,který se trápil a umřel,protože odmítal jíst,stýskalo se mu po mě.Mě se zase stýskalo po něm.Pak toho bylo čím dál víc.A ty máš také pravdu.Lidé si dokážou pomoci,ale zvířata jsou odkázaná na lidi.Přímo nesnáším,když si někdo pořídí třeba psa nedává mu jíst,pít a ještě ho týrá.V mladším věku jsem s kamarády zachraňoval co se dalo.Teď jsem již na invalidním vozíku,píši povídky do časopisů a snažím se učit lidi nebýt pasivními-třeba ovcemi.
neznámý (So, 2. 10. 2010 - 22:10)
Ke mě přišlo...je to velice smutný osud,ale vše již je minulostí a na ní se nedá nic změnit,je možné se poučit a jít dál,v tom je svoboda ducha. Já třeba vůbec nejím maso z důvodů,že kvůli našim fyzickým potřebám ze kterých vzešlo naše přesvědčení a návyky musejí předčasně umírat ti jenž chtějí v plném rozpuku života žít zrovna tak jako my. Sám popisuješ jak tvůj pejsek byl vnímaví,že steskem zemřel a tak je to s každým živým tvorem ať jsme si to schopni připustit nebo ne. Proto jsem psal,že jsem odložil názory ostatních a začal se žídit hlasem svého srdce - ono to pak souvisí i z dalšími věcmi a energiemi,které námi procházejí. Pro dnešek se loučím a přeji ti dobrou noc. Je hezké,že se snažíš lidem ukazovat pravdu.
Elena (Út, 10. 1. 2012 - 01:01)
THOLE STOJÍ ZA PŘEČTENÍ

Kniha o lékaři, který při urazu ochrnul od hlavy dolů a dokázal se z toho vyléčit. V knize líčí jak, se mu to podařilo.

http://www.poznani-knihy.cz/detail/436/18164/kuby-clemens-na-ceste-do-sousedni-dimenze
suei (St, 8. 2. 2012 - 15:02)
Doufám, žes neskočila .... podle mě máš myšlení a emoce obalené nějakým velice negativním vlivem. Vyhledej nějakýho exorcistu.
ankoria (Pá, 23. 5. 2014 - 09:05)
Temnou nocí duše procházím už více jak 16 let..našla jsem cestu jak ven...ale ještě mne kousek čeká..a ano..je to peklo...od svých 14 let sem neznala nic jiného...pouze neskonalou a nekončící touhu smrti...
ankoria (Pá, 23. 5. 2014 - 09:05)
Temná noc duše je možná...Jak se zničit? Oh velmi silná slova...jsi Boží tvor, jiskra universa...není třeba hledat Boha, když jsi stále jeho součástí, jde jen o uvědomění si této podstaty...a termín Bůh...je jistou zvráceností člověka se vše snažit pojmenovat, ale upřimně...je to jediná cesta jak z toho ven...pokud jsi nezažil nepochopíš...peklo je proti tomu rajskou zahradou
Proboha, (Pá, 23. 5. 2014 - 13:05)
co se tady pise za blaboly?! Hlavu ani patu to nema...
Anděl Boží Moci (Pá, 3. 6. 2016 - 20:06)
Je to ten nejkrásnější prožitek, který je mi dán čas od času mou bytostí okusit. Již podstupuji páté kolo. Nebojte se toho a vítejte to. Temná noc Duše=čiré Božství, absolutní splynutí s Bohem, smíření se vším, pochopení nejzazších skutečností, proniknutí do Světla a Pravdy. Jste to vy v plné kráse.

Anděl Boží Moci
Jana (Pá, 14. 12. 2018 - 08:12)
Lanoo, velmi by mě zajímalo pokračování Vašeho příběhu. Úplně rozumím tomu, co píšete.
Lenka (Út, 23. 7. 2019 - 10:07)
Jak nastoupit krátkou cestu, když je člověk tak ubitý temnou nocí duše ? Když už vůbec nemá sílu, jenom si přeje klid.
Lanoo (St, 8. 2. 2012 - 06:02)
Skoro 5 let se škrábu z pekla, lepím kousky, co ze mne zbyly, já, bytost světla, žiju v nejhlubší, nejnepopsatelnější temnotě a jen se tomu už směju jako šílenec, protože východisko nikde žádné - a ani umřít se nedá! A když začínám chápat a uvědomovat si fakt, že mi nepomůže VUBEC NIKDO A NIC ZVENKU najednou se dozvím, díky nebetyčně přesnému popisu pana Tomáše, že to, co prožívám, se nějak jmenuje, zažil to on sám a před ním i po něm mnozí jiní, a není to na věky. Panebože. Kdo to prožil - ví. Temnota přišla, když jsem byla Světlem a vzala mě do nejčernějších hrůz, do míst, co by ani Dante ve svém Pekle nepopsal. Nebyl nikdo, kdo by podal pomocnou ruku a když to někdo udělal, nedala se přijmout. Nebylo nic, čemu bych mohla věřit, nebyla ani důvěra sama. Vše dobré zemřelo, svět se změnil v chladnou poušť, život v bezútěšné plazení se beze smyslu odnikud nikam. Hledám souvislosti...Zoufalá a skoro - nebo už úplně - šílená. Venku není nic. Uvnitř není nic. A jediná jistota, že vše blbě dopadne, že přijde naprostá zkáza a zmar všeho a že to bude trvat věky a nikdy to neskončí.
Je to pár týdnů, co jsem se na všechno vykašlala a dle očekávání je vše - i události, které život přináší - ještě horší. Možná se moc držím minulosti, tak se zkouším pustit - vstříc pádu - a je to těžkééé!
Asi se zabiju, ale nejspíš neumřu.
Možná je "temná noc duše" program, na který člověk narazí, když je hodně "nahoře"; program strachu z budoucnosti a ze smrti, nebo dotknutí se tohoto programu, aby byl zničen. Protože až když je zničen, může být světlo Přítomnosti a přítomnost Světla trvalé.
Tak ahoj, já jdu skočit do té Nejistoty; schválně, co to udělá.
Reklama