To nezničitelné v člověku

Co je v člověku nezničitelné? Jsou to jeho schopnosti jednání a poznávání v pomíjivém světě? Jeho zkušenosti, které jsou výsledkem těchto schopností? Jeho přesvědčení? Jeho život? Jeho smysl pro krásu a pravdu? Všechno to je jako výstedek nebo součást pomíjivých jevů, motivů a představ zničitelné, Co je tedy v člověku nezničitelné?


Je to tajemství, pravá podstata a těžiště.


Schopnost reagovat na tajemství je vírou v tajemství. Víra je neproniknutelná jako tajemství samo, pro smyslové vědomí nepochopitelná a přesto účinná. Ba teprve upuštění od snahy pochopit tajemství prostřednictvím omezeného vědomí vázaného na představy a obrazy dovoluje tajemství, aby se rozvinulo. Jediná možnost, jak tomuto rozvíjení napomoci, spočívá ve ztišení omezeného vědomí a tím může být oživena schopnost reagovat na tajemství, víra. Víra v nezničitelné v člověku je dotekem nezničitelného a otevřenost pro ně.


Tato víra je současně klidem omezeného vědomí, klidem v němž je každé představování, usilování a jednání zastaveno. Jen za takových podmínek může tajemství prokázat svoji existenci - a to by znamenalo dokonalé štěstí: ztišení jakéhokoli usilování, tichá přítomnost tajemství samotného, nezničitelného, nepoznatelného.


Avšak pro člověka na hranici je tato možnost štěstí pouze teoretická, neboť kdy se v něm úplně ztiší netrpělivost, kdy se i nejzazšího koutku duše nadobro vytratí pochybnost?


Konrad Dietzfelbinger - Kafkovo tajemství, nakladatelství Volvox Globator