Reklama

Muzikoterapie alkoholiků

Hudba může být podle primáře mužského oddělení léčby závislostí bohnické léčebny Karla Nešpora pomocníkem v léčbě lidí závislých na alkoholu, může ale také naopak vyvolávat chuť k pití. Různé formy muzikoterapie prý mírní depresi, stres, úzkost i hněv. Podle některých odborníků se však například poslech rapu spojuje s vyšší spotřebou alkoholu a drog i s vyšší agresivitou, podobně prý působí i techno hudba a reggae.

     Průkopníky léčby hudbou v Česku jsou podle Nešpora Jitka Vodňanská a Jaroslav Skála, kteří ji používali při práci se závislými alkoholiky. "Dobře žiju, abstinuju, a ty taky a ty taky, dobře žiju, abstinuju, a ty taky, je nás moc," zpívá se v legendární Skálově písni. Stejně jako desítka dalších skladeb, které vznikly pozměněním slov známých lidových písní, jsou k disposici k poslechu na webu www.drnespor.eu.

     Hudbu při léčbě závislých využívají prý také v Íránu. Podle Nešpora se tam hudba doporučuje zejména pro pacienty, kteří mají jinak potíž projevit své emoce. Muzikoterapie se může podle Nešpora kombinovat s jinými formami terapií, například s pohybem nebo relaxací. Pacienti prý při relaxaci oceňují i takovou hudbu, kterou dříve neposlouchali. "Po skončení relaxace s Donizettiho skladbou pro harfu a housle řekl důchodce závislý na alkoholu, který vykonával celý život dělnické profese: S tou hudbou je to nějaký lepší," napsal Nešpor.

     Využívání hudby v medicíně má dlouhou tradici sahající do starověku. Muzikoterapie se dělí na pasivní (poslech hudby) a aktivní (hraní na nástroj, zpěv). Oba typy se prý často překrývají. V praxi se například používá relaxace navozovaná za pomoci hudby, hudební nebo pohybová improvizace, psaní písní, zamýšlení se nad textem nebo sdílení pocitů ze společného poslechu hudby.
     Zdroj: ČTK

Reklama
Reklama

Komentáře

Blanka (So, 8. 8. 2009 - 17:08)
Je to tak. Hudba může být lék i zabiják. Když jsem v nepohodě, tak si pouštím tvrdý metal a hodně nahlas. Tato hudba vybičuje moje nervy do krajnosti a zároveŇ přehluší všechny úzkosti a strach. Jenže je to v podstatě neúčinné, protože tyto stavy se vracejí. Daleko lepší zkušenosti mám s hudbou relaxační, poslouchám například hudbu zpěvačky Enyy. Pokud se snažím,tak se zaposlouchám do hudby,jejíž nálada a citovost, mně zklidní a úplně psychicky přeladí na pozitivní vlnu . Podobné zklidnující účinky má také hudba vážná, např.barokní. Účastnila jsem se i skupinových relaxací s hudbou a mám pozitivní zkušenosti. Muzikoterapie je vhodná všude tam, kde se lidé hůře vyjadřují a prostřednictvím hudby mohou snáze komunikovat.
Reklama