Deprese

Každý z nás zná ze své zkušenosti stav, kdy jsme smutní, otupělí, o nic nemáme zájem. Deprese je normální reakce na mnoho životních událostí jako je ztráta milované osoby, selhání v oblasti, která je pro nás důležitá, vážná choroba či stáří.

Jako nemoc či porucha nálady je deprese považována tehdy, když je nepřiměřená situaci a trvá déle než je u většiny lidí obvyklé. V této souvislosti je třeba dodat, že jsou lidé, kteří mají k depresi jako svému duševnímu stavu blíže, deprese u nich jako reakce na situace přichází častěji. Někdy se o nich mluví jako o melancholické povaze nebo o depresivní osobnosti, nejde tu o nemoc ani poruchu, ale o osobnostní vyladění.

I když se deprese vyznačuje především změnou nálady - emočními příznaky, jsou tu ještě další tři oblasti, kterých se tento stav dotýká. Jsou to příznaky v oblasti změny myšlení, příznaky tělesné a motivační. Všechny tyto příznaky se nemusí vyskytovat společně - kterýkoliv z nich nemusí dotyčná osoba pociťovat.

1. Emoční příznaky - jsou to především smutek a sklíčenost, pocity bezmoci a neštěstí. Jejich častým výrazem je pláč, ztráta zájmu o koníčky, vztahy s blízkými, objevují se myšlenky na sebevraždu, které je třeba brát velmi vážně.

2. Změny myšlení se týkají především negativního hodnocení sama sebe a své činnosti, pesimistický pohled do budoucnosti, sebeobviňování.

3. Tělesné příznaky se týkají hlavně ztráty chuti k jídlu, poruchy spánku, pocity únavy a celkové ztráty energie.

4. Motivace je utlumená, depresivní člověk je pasivní a těžko se přemáhá k nějaké činnosti.

Deprese u většiny lidí probíhá formou epizod, které opět u většiny lidí po čase sami odezní. Jak jsem řekl dříve, je deprese v podstatě v mnoha případech reakcí normální a často nevyžaduje žádnou speciální léčbu. Pokud člověka ale paralyzuje na delší dobu nebo je-li prožívané utrpení větší, než může člověk unést, je velmi vhodné depresi začít léčit. Je-li depresí ohrožen život člověka (například sebevraždou), je léčba nutná.

Při lehčí formě deprese někdy postačí ke zlepšení stavu větší přísun vitamínů a stopových prvků, mnoho lidí s depresí mluví o zmírnění pocitu únavy větším přísunem tekutin. Pití alkoholu v takovém stavu sice může dočasně pocity smutku a pesimistický pohled na svět zmírnit (a to ne u každého), ale tyto stavy se posléze vracejí často s větší intenzitou. Také díky tomu jsou depresivní lidé více ohroženi závislostí na alkoholu či některých lécích.

Pokud takováto "vitamínová a tekutinová první pomoc" nezabírá (u hlubší deprese je to jisté), přicházejí na řadu psychofarmaka - většinou antidepresiva, která předepíše lékař. Rozhodně je nanejvýš nevhodné experimentovat s léky samostatně, můžeme si tak svůj zdravotní stav značně zkomplikovat a navíc kýženého efektu nedosáhneme.

V mnoha případech je vhodné rozhodnout se pro psychoterapii jako způsob léčby deprese. Vůbec tu nejde o rozhodování mezi léky nebo psychologem (či psychiatrem), obě varianty se vzájemně doplňují a mohou společně přispět k rychlejšímu a často i trvalému zlepšení situace. Psychoterapii můžeme vyhledat když:

  • nedokážeme si sami poradit se situací, na níž je naše deprese reakcí,
  • chceme se sami aktivněji podílet na vlastní úzdravě,
  • deprese se vracejí a my nevíme proč,
  • chceme se naučit s depresí lépe zacházet nebo se jí přímo pokud možno vyhnout

    Těch důvodů může být jistě víc. Nechci tu tvrdit, že je psychoterapie zaručený lék na depresi, ovšem ukazuje se, že tento způsob léčby je pro uzdravení velmi přínosný. Kromě analytického přístupu je v poslední době velmi rozšířená takzvaná KBT (kognitivně-behaviorální terapie). Podle psychoanalýzy je deprese vždy reakcí na ztrátu - blízké osoby, společenského postavení, morální podpory? Je-li deprese reakcí nepřiměřenou, je to proto, že současná situace v něčem připomíná všechny obavy z dřívějších ztrát, které člověk prožil v dětství, obavy ze ztráty lásky rodičů, vyvolávající beznaděj a bezmoc. KBT naproti tomu pracuje s negativním myšlením především při posuzování sebe a očekávaných událostí. Také pracuje s technikami pro zlepšení sociálních dovedností, které umožňují překonat pocity samoty a vlastní neschopnosti.

    Popis terapeutických směrů byl velmi stručný, pro vážnější zájemce je u nás k dispozici odborná literatura. Rád bych ještě dodal, že psychoanalytická léčba jde podle mého názoru více do hloubky, umožňuje větší sebepoznání i porozumění své depresi, může pomoci zároveň s depresí zlepšit i své blízké vztahy. KBT má mnohem kratší průběh, změna se obvykle dostaví dříve, léčba je přímo zaměřená na samotnou depresi, což někdy neumožňuje řešit hlubší problémy - kořeny samotné deprese. Mnoho terapeutů oba tyto přístupy spojuje a kombinuje.

    Jan Kulhánek

  • Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
    Diskuze ke článku
    Přidat komentář

    Komentáře (179)

    • Obrázek uživatele Iva
      Iva (anonym)

      Ahojte ako sa mam zbaviť...Tady vám radí, jít k lékaři, brát léky. Já jsem tomu dřív taky věřila, ale už vím, že když si člověk nepomůže sám, nepomůže mu nikdo. Chodila jsem např. léta k psycholožce, víte co jsem se za tu dobu dozvěděla? Že na suchou pleť je dobré Nivea do koupele. A léky? Na něco pomůžou a na x věcí škodí.Moje známá brala poctivě Kardylan až má zničené ledviny, tak,že je na dialýze. Poslechněte si někdy dr. Hnízdila. Duše a to ostatní spolu souvisí a není vůbec správné,že každý doktor léčí jen ten určitý "kousek".

      Bře 31, 2017
    • Obrázek uživatele fg
      fg (anonym)

      Je dobré vědět jak se srovnat do zdravého bioritmu.Já teda nevím.

      Dub 01, 2017
    • Obrázek uživatele fg
      fg (anonym)

      Češi a češky se ještě neumí moc demokraticky domluvit,mne třeba v jízdě na kole nějaký mladý rodičovský pán častoval,že řidič je nervozní a mladá matka to podrážděně zopakovala.Co na to říct,ti lidé jsou zanesení všemi komerčními kanáli a mají dojem,že reagují přiměřeně.

      Dub 01, 2017
    • Obrázek uživatele Pampeliška
      Pampeliška (anonym)

      Češi a češky se ještě...Ty asi nejsi Čech, soudě podle písemného projevu...?

      Dub 01, 2017
    • Obrázek uživatele Pampeliška
      Pampeliška (anonym)

      Tady vám radí, jít k...Ivo, píšeš o tom co ti nepomohlo (nivea mě fakt pobavila:-)). Ale co ti tedy pomohlo, nebo pomáhá? Mně naopak pomohla terapie velmi, v těžké fázi i ty léky. Ale nejvíce léčivé pro mě byly vztahy, práce, zájmy, kvalitní strava a odpočinek. Teď už dlouho polevuji v té stravě (živím se hrozně) a zájmech a pohybu. Ale uvědomuji si to a mám sílu to změnit. To nevím, jestli Mariana má. Možná potřebuje vydatnější pomoc a sama to nezvládne.

      Dub 01, 2017
    • Obrázek uživatele sdfg
      sdfg (anonym)

      Mne by zajímalo co by umělci bez deprese vytvořili.To co někdo prožívá jako stres je jen zvyk,daný jeho okolím,které ho na depresi naladí.Proto jak říká Hnízdil,třeba změnit okolí a tím zachytiti proud příznaků,neživit dál daný stav,který má u citlivých pasivně k životu přistupujících samovyživující setrvalý stav. Někteří lidé jsou depreso spouštěče,něco jako kosmické pulsary,třeba si sednout mentálně se naladit nahladinu alfa a nechat projít jejich frekvenci tajmennou bulsarou,kterou je lžička s otvorem na jejím dně.

      Dub 01, 2017
    • Obrázek uživatele Venca
      Venca (anonym)

      To se vsechno dobre povídá , ale co delat když je ti 65, děcka uz jsou z domu , nemají o tebe zájem a pracovat v kolektivu - to je pryč. Samota a úzkost.

      Dub 01, 2017
    • Obrázek uživatele Pampeliška
      Pampeliška (anonym)

      To se vsechno dobre povídá...Venco, tohle je přirozený běh věcí. Už ta myšlenka, že to zákonitě potká skoro každého (kdo se dožije) může pomoci přijmout novou situaci. Pokud ses dopředu na to nepřipravil a nebudoval sis život samostatný, který by tě uspokojil, tak máš k tomu příležitost nyní. Vytvořit si nový, jiný svět. Zkoušet co tě baví a zajímá a věnovat se tomu. Pokud máš děti a vnoučata, a občas k tobě přijdou, je to také super příležitost udělat něco pro ně. Společný výlet, grilovačka... Neznám tě, nevím co tě naplňuje, ale jistě život s důchodem nekončí.mozna je čas splnit si nějaký sen.

      Dub 02, 2017
    • Obrázek uživatele Venca
      Venca (anonym)

      Díky za pochopení, mám jen zahradu, děti jsou daleko, vnoučata nemám . Na nejake cestování uz nemám kondici, zažil jsem to. Poznávací zájezdy se snaží za jeden den stihnout co se dá, u moře je pro me vedro. Chybí mi malá společnost lidí. Na vesnici se všichni znají a je tady dost nenávisti. Do města mám daleko. Tak čtu a občas neco pokouším kolem domu delat . Chodil jsem na U3V, byl jsem tam jediný chlap . Ženské se předváděly a byly nenávistné, když se jim nedařilo. Problémy stáří a málo se o tom píše.

      Dub 02, 2017
    • Obrázek uživatele Pampeliška
      Pampeliška (anonym)

      Díky za pochopení, mám jen...Máš pravdu, že když už nestačí síly, ale hlava slouží, je najednou příliš času přemýšlet nad tím, co se životem, co teď. Chuť do života se nedá vsugerovat, voperovat, vnutit ani naučit. Nezbývá než navázat na nějaké tvoje vnitřní zdroje, které máš. Které tě drží při životě, a které ti dávají smysl. Takhle je to hrozně obecné, ale snažila bych se držet něčeho, co mám osvědčené, že funguje. Univerzita třetího věku mi přijde úplně super nápad. Ale spolužačky si nevybereš. Když člověka spojuje s druhými jen věk, je to asi dost málo. Vím, jak jsem to měla na mateřské. Potkávala jsem se mladými maminkami, ale s většinou jsem si neměla co říct. Kamarády z práce nemáš? S rodinou se nevidíváš?

      Dub 02, 2017
    • Obrázek uživatele Venca
      Venca (anonym)

      Chodit mezi stejne staré je jako chodit na gerontologii, to mi nevyhovuje, nic pozotivního, nic humorného, jen škudlení peněz . No já neco vymyslím a dám vedet .

      Dub 02, 2017
    • Obrázek uživatele Pampeliška
      Pampeliška (anonym)

      Chodit mezi stejne staré je...Máš pravdu. A mladistvé myšlení. To je příjemné slyšet.

      Dub 02, 2017
    • Obrázek uživatele lidi
      lidi (anonym)

      já jsem z vesnice a je mi 4O let,závist,sousedi,zloba,nevraživost,samá pomluva,udávání,nemohou se dívat na to,když je někdo šťasnej a veselej,to je pro ně horor,vydržela jsem to 15 let a už nemám sílu,netrpím na deprese,to ne !Ale popsala bych to, něco jako naprosté odsání energie,šila jsem,malovala,krášlila zahrádku a teď jsem ve stavu,kdy mě nic nebaví,nenacházím v ničem smysl,jedna z radostí je postel,kam si vlezu a zavřu oči,pokud to odborník vyhodnotí,jako začínající deprese,tak to mám,hledáme kupce na dům a chceme se odstěhovat,nebo nám to zničí rodinu,prokleté vesnice,kde nemají nic jiného na práci,než produkovat zlobu...

      Dub 26, 2017
    • Obrázek uživatele lidi
      lidi (anonym)

      víte ono to začne ani nevíte jak,začnete se uzavírat do sebe, a jindy výřečný postoj omezíte na dvě věty za den,když se podívám na fotky,dětí a naší rodiny,na zahradě ,před pěti lety,vše jsem táhla na 1OO procent vytvářela jsem jen krásnou atmosféru,dnes unavená ,vyčerpaná,bez života,nechtějí se mi zdravit lidi,protože o nich za ta léta vím,co jsou zač .

      Dub 26, 2017
    • Obrázek uživatele Sokol1k
      Sokol1k (anonym)

      Jak se v tom budete babrat,tak uděláte přesně to v čem spočívá vaše de-presre.Jděte si provětrat hlavu,vyčistit klima v hlavě jinou činností,že na depresi ani nevzpomenete. De-presse = z tlaku

      Dub 26, 2017
    • Obrázek uživatele Mirka
      Mirka (anonym)

      víte ono to začne ani...Taky bydlím na vesnici a je to katastrofa.Každý tady pomalu vidí druhému do talíře.Dřív jsem bydlela v paneláku v malém městě a toto jsem nezažila.Přátelili jsme se tam všichni,podnikali různé akce.Tady je to fakt o ničem.Kdyby šel vrátit čas,jsem nejšťastnější člověk na světě.

      Dub 26, 2017
    • Obrázek uživatele Berta
      Berta (anonym)

      Bydlím na vesnici 12 let, se sousedy jen pozdravit a z povzdálí zadobře, žádné přátelství. Ale to není ani ve městě! V baráku, kde jsme bydleli se skoro nikdo neznal. Nestarám se o druhé, nevyptávám se a o sobě nic nesděluji. Ta kolektivní doba je už pryč.

      Dub 26, 2017
    • Obrázek uživatele ano
      ano (anonym)

      Taky bydlím na vesnici a je...dnes je divná doba,také jsem měla byt a super,jenže potom jsem si vzala manžela,právě z oné vesnice,jeho berou jako domorodce,mne stále jako přistěhovalce,toto myšlení nechápu,hlavně tu vládne ještě komunismus,vůbec se sem nedostala informace o převratu a revoluci,jednou se moje dcera dívala na podřadný horor a tam lidi chodili úplně bez duše a jen tak po ulici s kamenným výrazem v očích,tak to je přesně tady,měla jsem výbornou kamarádku odstěhovala se a druhá taky a jedna hodná sousedka se také stěhuje,už tu nemám nikoho,snad nám vyjde to přestěhování taky,mám naději,že se zbavím tohoto vážně prokletého bohem zapomenutého kraje.

      Dub 26, 2017
    • Obrázek uživatele Jíťa
      Jíťa (anonym)

      naprosto vás holky chápu,prožívám to samé,ponorka,každý se stará o co nemá,každý zná každého,pořád někdo čumí,zlaté anonymní město!!!!!!!!!!!

      Dub 26, 2017
    • Obrázek uživatele Xui Ki
      Xui Ki (anonym)

      víte deprese není stav,který se stane přes noc,je to souhrn nahromaděných v sobě nevyřešených věcí,prý když nějaký problém zasunete a nevyřešíte ho,mozek se k němu vrací a potom se to nahromadí a...potom už je toho lidově řečeno dost,už nepomáhá jít si vyvětrat hlavu,bouchnou saze a je.

      Dub 26, 2017
    • Obrázek uživatele Pampeliška
      Pampeliška (anonym)

      víte deprese není...To popisuješ opravdu zajímavě a výstižně. Co tdy pomůže tobě v depresi?

      Dub 27, 2017
    • Obrázek uživatele Mirka
      Mirka (anonym)

      naprosto vás holky...Přesně Jituš,ponorka...A nejvíc mají starosti takoví,kteří jsou v životě řekla bych daleko nešťastnější a ventilují si to na druhých.Sousedce se manžel oběsil,ale jenom ona je Nej,ví kde jaký drb,pro urážku nejde daleko.Přitom když ještě žil,tak tam byly hádky na denním pořádku a teď navíc chodí pořád do kostela.Asi myslí,že když se vyzpovídá,tak může klebetit dál.

      Dub 27, 2017
    • Obrázek uživatele Vika
      Vika (anonym)

      Proč s ní komunikujete? Není lepší pozdravit a jít si po svých a když se chce bavit, vymluvte se, že máte moc práce.

      Dub 27, 2017
    • Obrázek uživatele Mirka
      Mirka (anonym)

      Proč s ní komunikujete?...Nemám potřebu s ní mluvit,ale jsem na zahrádce a hned je u plotu.Netrvá to dlouho a je zase na opačné straně a drbe tam.Je jí jedno ke komu se připrdne,hlavně že se vykecá.

      Dub 27, 2017
    • Obrázek uživatele Zlatka
      Zlatka (anonym)

      Zdravím, má dcera studuje Psychologii na VŠ, a říká, že jsem zralá na psychijatra, jelikož pro mne je má práce víc, jak můj osobní život. Zdá se, že asi na tom bude kousek pravdy?!? Jsem v situaci, kdy neznám nic jiného než co, a jak, je potřeba udělat, a v jakém čase to zvládnout. Je to ještě ŽIVOT???

      Dub 27, 2017
    • Obrázek uživatele zlato
      zlato (anonym)

      Zdravím, má dcera studuje...Je to nemoc.

      Dub 27, 2017
    • Obrázek uživatele Luboš
      Luboš (anonym)

      Zdravím, má dcera studuje...Dcera má pravdu,vypni,taky jsem si myslel,že všechno urvu a dneska jsem na tom,jak na tom jsem a mám času přemýšlet a už od sebe nic nečekám a pochop dceru,jseš její nejbližší pacientkou.

      Dub 28, 2017
    • Obrázek uživatele Milan
      Milan (anonym)

      Chci se zeptat jestli dělá někomu problémy cvičení při ad

      Kvě 03, 2017
    • Obrázek uživatele Pampeliška
      Pampeliška (anonym)

      Chci se zeptat jestli dělá...Jaké problémy ti dělají léky při cvičení?

      Kvě 03, 2017

    Stránky

    Přidat komentář

    Reklama

    Reklama