Co se dá dělat proti strachu a úzkosti?

26. Září 2005
Psychologie
 36 Komentářů

To je velmi častá otázka. Student se bojí zkoušky, boxer zápasu, nezkušený herec představení, neurotik třeba jízdy výtahem nebo vstupu do volného prostoru náměstí. Existuje mnoho dobrých rad a návodů. Psychoterapeuti praktikují nácvikové metody založené na principech učení, hypnózu , racionální analýzu atd. Popíšeme nyní zajímavou techniku expozice (vystavení).

Ze zkušenosti víme, že silný strach se někdy podaří překonat tím, že člověk prostě zatne zuby a jde do toho. "Bojím se strašně, ale skočím," řekne parašutista začátečník, a také to dokáže. Možná k tomu ovšem bude zpočátku potřebovat instruktora, s nímž se domluví: "Až půjde do tuhého a sám to nezvládnu, prostě mě vyhodíš."

Pacient trpící fobií je pacientem právě proto, že "skočit" (v přeneseném smyslu slova) nedokáže. Jeho strach je příliš silný -- silnější, než si zdravý člověk dovede představit. Jedna z metod, jak mu pomoci, je metoda expozice, při níž je pacient postaven -- samozřejmě musí souhlasit -- právě do situace, které se bojí. Je poučné seznámit se s detaily této léčebné procedury:

Řekněme, že našemu pacientovi z nějakých důvodů vadí jeho fobie (chorobný strach) z pavouků natolik, že je třeba jej odstranit. Pacient dobře ví, že pavouk nekouše, a opravdu mu záleží na tom, aby se strachu zbavil. Začneme tím, že pacient sepíše různé situace, ve kterých ho strach z pavouků obtěžuje, a seřadí je podle toho, jak silný strach v nich pociťuje (nebo by asi pociťoval), řekněme od spatření malého pavoučka někde u stropu až po situaci, kdy by mu lezl velký pavouk po nahém břiše. Spolu s ním vybereme situaci, kterou je ochoten vydržet i za cenu, že se bude silně bát. Napoprvé to možná bude maličký pavouk uvězněný v celofánovém sáčku na stole před pacientem. Tuto situaci uskutečníme, nejdříve však pacienta přesvědčíme o tom, co se bude dít. Až se budeme s pavoučkem přibližovat, pacient dostane strach, který se bude s přibližováním strach budícího objektu zvyšovat. Kdyby pacient nyní ze situace unikl, jeho strach by prudce poklesl, to se však právě nesmí stát, protože jeho fobie by tím byla posílena. Když vydrží, uvidí, že strach vyvrcholí a pak bude slábnout, přičemž nedostoupí takové intenzity, jakou by pacient předem odhadoval. Pacient tedy pozná, že nejsilnější byl jeho strach ze strachu. Příště si i proto možná troufne vydržet, samozřejmě za cenu silného strachu, když mu pavouka položíme na dlaň (kterou pro jistotu s jeho souhlasem připoutáme).

Nejrazantnější variantou metody expozice je zaplavení. Pacient je hned napoprvé uveden do situace, které se nejvíce bojí. Pacient, který ovšem musí souhlasit a musí rozumět logice procedury, prožívá velmi silný strach, přestože ví, že se mu nic nestane,ale nakonec vidí, že to "nebylo až tak hrozné", a příště (neboť proceduru je třeba opakovat) se už bude bát podstatně méně. (Důrazná rada pro čtenáře: Nezkoušejte to!)


Zdroj: Říčan-Psychologie, nakladatelství Portál

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář
Související články: 
Osvoboďte se od minulosti!
Máte oslabený element vody?
Spontánní dětské vzpomínky na minulé životy
Počítačové hry pro léčbu fóbií
Jak se vypořádat se strachem pomocí Bachových esencí
Aerofobie - strach z létání
Jak se přestat bát?
Základní formy strachu

Komentáře (36)

  • Obrázek uživatele lendy
    lendy (anonym)

    nemůžu si pomoct, ale už při čtení mi bylo zle. Snažila jsem se tímto způsobem zpavit mnoha fóbií, ale nevydržím to a celý výsledek vyzní jedině jako týrání psychiky. Brrr. Tyhle metody mi přijdou jako středověké mučírny. Copak neexistuje něco méně radikálního? Přece když trpím klaustrofobií a nemůžu dýchat, chytá mě epilepsie, nebudu na něco takového přistupovat, byť by mělo jít o "neškodnou" zkoušku odstupňovanou úměrně mému strachu? Takto je člověk ještě víc poznamenaný, než když klasicky před "nebezpečím" uteče.

    Zář 26, 2005
  • Obrázek uživatele Eva
    Eva (anonym)

    Ráda bych se seznámila s těmi co na tuhle metodu-techniku přišli...Mám také jednu fóbii a můj přítel,jakoby tento článek někdy četl,se pokoušel mi "pomoci".Málem u toho přišel o život.Nezlobte se na mě - učený, neučený,nevěřím na tuhle - v článku zmiňovanou "techniku".Považuji to za velkou blbost a ubližování těm,kteří jsou fóbií postiženi.Jak tohle může PSYCHOLOG vůbec připustit!

    Říj 03, 2005
  • Obrázek uživatele Mario
    Mario (anonym)

    asi ti moc nepomuzu, jenom bych chtel napsat, ze mam neco podobnyho. dostal jsem se na univerzitu ( ffuk ) a zacinam pocitovat, ze to tam nezvladam. nejde mi ani tak o zkousky, zatim jsem zadny nedelal, mimo tech prijimacich, kde jsem byl nervozni a to dost, ale vzhledem k tomu, ze jsem si nedelal velkou hlavu v tom, jestli se tam dostanu, nebylo to tak hrozny. jde mi o to studium samotny, hlavne o seminare. a na seminare se, jak asi vis, nosi referaty a jde tam o to, aby spolu lidi diskutovali. ja toho ale diky moji psychice nejsem vubec schopen a referatu se bojim doslova jako cert krize. neco podobneho jsem navic zazil uz na stredni, jeden referat jsem tam udelal, ale byl to pro me tak strasny zazitek, ze ted nejak nechapu, proc jsem sel na univerzitu. z meho pohledu taky nechapu, jak se nekdo muze dostat do tretaku. vazne uvazuju o tom, ze to studium ukoncim a pujdu nekam delat. protoze za takovy stavy, ktery to ve mne vyvolava, mi to fakt nestoji.

    Říj 05, 2005
  • Obrázek uživatele Eva
    Eva (anonym)

    Na SŠ i VŠ jsem si při zkouškách prožívala taky své a nevím jestli to byla tréma nebo strach, ale vím, že je to nepříjemný. Dá se to ovšem přežít. Je škoda, pokud někomu učení jde a baví jej to, aby to ztroskotalo na strachu ( trémě ). Dříve nebyly takové možnosti jako dnes, tak jsme se s tím prali sami. Nevím jakou máte důvěru k psychologům, ale něco byste zkusit měli - než to úplně vzdáte! Já bych třeba zašla buď k doktorovi nebo jen do lékárny a poradila bych se ohledně užívání nějakých antidepresiv. Je toho dnes hodně a můžete začít s těmi nejméně škodlivými - třeba s homeopatickým přípravkem Sédatif PC. Nepomůže - li, jsou další, ne škodlivé. Zkusila jsem to, ale v jiné souvislosti a na danou dobu mi to pomohlo. Poraďte se a nevzdávejte to.

    Říj 06, 2005
  • Obrázek uživatele Eva
    Eva (anonym)

    Škoda, že se na tyhle stránky žádný psycholog nepodívá. Docela by mě jejich názory zajímaly. Taky by mě zajímalo, jestli by nějakou radou pomohli. Že by to bylo tím, že je to tady zadarmo ? Z řad psychologů jsem se zatím setkala jen s lidmi, kteří vám tak maximálně pomůžou od peněz. A pokud šíří takové myšlenky jako - překonej svůj strach z pavouků tím, že po sobě necháš lézt pavouka atp., tak by asi opravdu měli změnit název své profese buď na psychopaty ( protože podle mě jsou postižení ) nebo experimentátory ( v tom lepším případě ).

    Říj 06, 2005
  • Obrázek uživatele Prokl
    Prokl (anonym)

    Taky jsem míval strašnou trému před zkouškami a kupodivu se to zlepšilo ve chvíli kdy jsem poprvé zkoušku neudělal. Asi jsem si pak uvědomil, že neudělat zkoušku není tak strašné aby si to zasloužilo všechen ten stres předtím. (Můžeme totiž jít ještě k opravnému termínu). S pavouky se mi to moc nezdá, ale v některých případech tahle metoda asi může zabrat.

    Říj 13, 2005
  • Obrázek uživatele Hybalus
    Hybalus (anonym)

    Naopak já ji vřele doporučuji. Je to opravdu úžasná metoda, která vás spolehlivě zbaví problémů.

    Říj 02, 2005
  • Obrázek uživatele Eva
    Eva (anonym)

    Nechápu, fakt nechápu..Psychologové ? Mnohokrát jsem přemýšlela nad tím, proč vůbec jsou. Nazývám je experimentátory. Buď to dopadne nebo ne. Když ne, tak za to může ta osoba co žádá o pomoc, protože má slabou vůli..Ale chci se vrátit k tomu článku o záchodcích a potřebách. Jen těžko se dá tohle uplatnit třeba u toho, kdo se někdy topil a má fóbii z vody, hloubky,..

    Říj 06, 2005
  • Obrázek uživatele Sergej
    Sergej (anonym)

    Zkuste regresní terapii hypnózou.

    Zář 26, 2005
  • Obrázek uživatele V.
    V. (anonym)

    Tak tu hypnozu teda radši nezkoušejte!

    Zář 28, 2005
  • Obrázek uživatele Bonemína
    Bonemína (anonym)

    Studuju třetím rokem na univerzitě a jsem s nervama v kýblu. Každá zkouška je pro mě horor, hlavně poslední týden před ní. Dřív to byl jen normální starch, ale zhoršuje se s každou zkouškou, před tou poslední na mě šly stavy, kdy jsem se nemohla ani hýbat a jen se třásla, návaly horka a několik dní vůbec nejedla a zvracela snad čisté žaludeční šťávy. Zatím zkoušky zvládám všechny, ale za jakou cenu... A nezlepšuje se to ani když je udělám za jedna, naopak, každá další je ještě větší problém :-(

    Říj 04, 2005
  • Obrázek uživatele Lenka
    Lenka (anonym)

    jednou jsem v televizi videla porad, kde jedna psychoterapeutka pomahala podobnou metodou divce, ktera mela panickou hruzu chodit po meste, protoze se bala, ze nenalezne zachody a ze se pocura. Terapeutka jednou sla s ni a prinutila ji , aby se pocurala. Ona sama se tez pocurala. No holka tvrdila, ze ji to moc pomohlo a ze se jiz poocurani neboji. Ze to zazila, prezila a zas tak nic hrozneho se nestalo.

    Říj 04, 2005
  • Obrázek uživatele ivanka
    ivanka (anonym)

    Opravdu popisovaná metoda se mi nezdá příliž fajn, protože si nedokážu představit fyzickou reakci jako ztráta vědomí nebo infarkt po šoku. Při korekci trauma je nutné nejdříve jít do regresu a pak do pomalé představy progresu. Vše pouze ve volné asociaci a sledování psychosomatické reakce. Takto lze odreagovat jakékoliv fobie a strachy. Strach je vlastně existenční obranná reakce, která je nám dána do vínku, abychom přežili. Zesílení strachu, obavy, předtuchy ohrožení získáváme již v prenatalu a dále v porodu. V prenatalu dále dítě kopíruje všechny psychosomatika matky /její reakce/.

    Lis 25, 2005
  • Obrázek uživatele Dana
    Dana (anonym)

    Mi to zustalo i v praci! Ze skoly jsem uz 15 let ale vzpominka na to je dodnes cerna mura. naprosto vim o cem mluvis.

    Led 21, 2006
  • Obrázek uživatele Lenka
    Lenka (anonym)

    Ráda bych se zbavila svého strachu jezdit výtahem, ale nedokážu si představit, že by mě do něj zavřeli a musela jím prostě jet. Takže u mě by ta metoda asi neklapla. Bohužel.

    Lis 12, 2005
  • Obrázek uživatele G.I.SS
    G.I.SS (anonym)

    POKLÁDÁM TO ZA NEBEZPEČNÉ FOBIE MAJÍ SVŮJ ÚČEL POKUD SE BOJÍTE PAVOUKŮ NAPŘ. JE SPOUŠTĚČ STRACHU REÁLNÝ ALE VE SKUTEČNOSTI JE PAVOUK POUZE SYMBOLEM PRO SKRYTÝ PSYCHICKÝ BLOK KTERÝ SE PŘES TENTO SYMBOL VENTILUJE MŮŽE TO BÝT TŘEBA VE SKUTEČNOSTI STRACH ZE SMRTI POKUD ODSTRANÍTE FOBII Z PAVOUKŮ VYSTAVÍTE DOTYČNÉHO JEHO SKUTEČNÉMU STRACHU BEZ MOŽNOSTI VENTILACE TO MŮŽE KONČIT ZÁVAŽNOU PORUCHOU

    Říj 09, 2006
  • Obrázek uživatele luky
    luky (anonym)

    hehe ja mam fobie treba ze vcel,a ze tmy :) jenze co stim nadelam? ale dyz si dam 5piv tak se covece nebojim niceho :p takze moje rada je chlastej chlastej

    Lis 08, 2006
  • Obrázek uživatele Zdeněk
    Zdeněk (anonym)

    Já bych Vás chtěl poprosit o radu.Mám jít po dlouhý době do školy a bojím se tam jít.Mám strach,že mi budou učitelé nadávat,kde jsem tak dlouho byl,že to nezvládnu atd.žáci mně budou říkat,jak na se učitelé po mně ptali a jak mi to dají všechno ,,sežrat".Děkuji za odpověd

    Pro 11, 2006
  • Obrázek uživatele jolana
    jolana (anonym)

    trpim neprijemnymi stavy uzkosti a stavy tělesné mdloby a třes.beru léky tegretol,seropran ale stále přetrvávají poradíte mi děkuji jolana

    Led 11, 2007
  • Obrázek uživatele Klára
    Klára (anonym)

    Jolano, přečti si příbalový leták k Seropramu. Je tam napsáno, že se může objevit také třes. Měla by ses zaptat svého ošetřujícího lékaře, zda-li je vhodné tento lék dál užívat.

    Led 11, 2007
  • Obrázek uživatele killer
    killer (anonym)

    chtel bych jse zeptat co pomaha proti uzkosti jsem tak nervozní pred cizimy ze prednimy nemuzu ani mluvi skola atd

    Zář 06, 2008
  • Obrázek uživatele Alena
    Alena (anonym)

    Dobrý den všem.Mám prosbu,zda mě můžete poradit.Léčím se na epilepsii,ale poslední dobou se u mě začla projevovat nejistota,stach,uzkost.Hlavně když na mě někdo začne zhurta a křičí,že jsem něco udělala špatně,tak se bojím a mám strach,abych to příště udělala lépe,nebo nemusela žádat o radu.Nevím jak se toho mám zbavit.Poradíte mě někdo?Díky

    Bře 14, 2010
  • Obrázek uživatele DADA
    DADA (anonym)

    taky trpim velkymi depresemi. Byla jsem dlouho nemocna, vedouci z prace mi vyhrozovala sms. Nejprve jsem z toho byla psychicky vycerpana, pak jsem se na to vykaslala. Nejhorsi je, ze se ke mne postavila zady cela rodina. Hlavne segra se ke mn echova jak k povlu. Jsem na vsechno uplne sama, musi se to hold nejak zvladnout

    Bře 14, 2010
  • Obrázek uživatele Ali
    Ali (anonym)

    Nevím jak se mám zapojovat do řeči s lidmi,protože neumím správně formulovat věty a řeknu to podle sebe a svými slovy.Když si povídáme v práci,tak nechci být za blbce a raději se moc nezapojím,jen mě mrzí,že když o něčem povídáme,tak je to podané takovým způsobem,že za to můžu já.Toho se nedokážu zbavit.Cítím se méněcená,bezradná,protože už ve škole jsem měla problémy mluvit.Když mě učitelka zkoušela,tak jsem se bála odpovědět,že to bude špatně a dodnes se toho nemohu zbavit.Ve škole se mě hned kluci smáli a tím to v sobě dusím a to je špatné.Nevím kudy kam a jak se zbavit strachu.I když udělám vše dobře,tak se najde nějaký rýpal a schodí moje sebevědomí s čím nedokážu bojovat a hned mám slzy v očích a je mě do breku.Při mé nemoci (epilepsii,bych spíše potřebovala ohleduplnost od lidí),ale v dnešní době je to těžké.Dokud k sobě lidé nenajdou ty správná slova,ohleduplnost,tak a trochu porozumění,tak se nic nezmění.Je mě moc smutno,nevím jak dál a jak se chovat,aby jsem nebyla stále nějakým terčem.Odpovíte mě,zda máte také takový problém?Díky

    Bře 15, 2010
  • Obrázek uživatele Denisa
    Denisa (anonym)

    Jolano, přečti si...seropram je najlepšiíí liek aky som mohola mat a velmi zabera

    Led 19, 2011
  • Obrázek uživatele Denisa
    Denisa (anonym)

    ahojte je mi 23 rokov a trepela som od malička starchom bala som sa všetkeho čo som urobila alebo čo sa malo diat.v 18 rokov som začala chodit na psichiatriju brala som lieky a som sa viliečila ale nie na dlho v 20 sa mi všetko vratilo tak som si našala dobru doktorku ktora mi predpisala seropram a brala som to 3 roky citaila som sa skvele mič ma netrapilo uplne som zabudla čo je to uzkost a depresia bola som štastna mala som ist na kontrolu a som nešla vysadila som si lieky sama už 6 mesiace neberem lieky seropram ale posledne dni sa zas citím zle mam uszkosti v žalutku v celom tele krutí sa mi v hlave a mam pocit na zvaracaní a na odmletíía tažko sa mi dycha neviem čo mam robit ako sa mam zbavit toho myslela som si že som zdrava a že sa mi to nikdy nevratí som zufala pomožte mi prosím vaz čo mam robit cvičit to mi nepomože ked mi je tak zle tak si dam nevrol a docela mi to pomože ale stím sa cpat nechci nemožem ani komunikovat z ludmi v praci ani pracovat neviem klude pretože mi je stale zleeee a pani doktoraka mi vynada že som knej nešla na kontrolu tak mam strach chcem byt silna a dokazat to aj bez prašku čo mam robit pomožte mi prosím vaz dakujem Denisa

    Led 19, 2011
  • Obrázek uživatele Gama
    Gama (anonym)

    Deniso, silná vůle vydržet TO a překonat za každou cenu, někdy není na místě. Máte asi podvědomě strach z braní léků, zvlášť těch psychiatrických. Pomohly vám a vy jste doufala, že se stavy nevrátí. Někdy je třeba užívat tyto léky mnohem delší dobu, než se psychika vyladí. Na tom není nic špatného. Zmobilizujte síly a zajděte za lékařkou ještě jednou a všechno jí řekněte tak, jak to cítíte. Pokud se vám bude zdát, že vás odbyla, najděte si jiného psychiatra. Ve větším městě jich je určitě víc. Není třeba trpět tím, že se bojím doktora.Zdravím vás.

    Led 19, 2011
  • Obrázek uživatele Filip
    Filip (anonym)

    Vzhledem k tomu, že vyhýbání se strachu, je to nejhorší, co můžete udělat, mi to nepřipadá až tak nelogické. U většiny fóbií a úzkostných poruch (kterou jsem trpěl já) není předmětem strachu to, co si myslíme, že to je. Je to především strach ze samotného strachu. Člověk se někdy za každou cenu vyhýbá konfrontacím s předmětem své fóbie a tím vše jen postupně zhoršuje. Když svému strachu čelíte, zjistíte, že vyvrcholí a potom postupně ochabuje. Důležité je také sebevědomí a přijetí. Sebevědomí pomáhá komplexně při všech psychických poruchách. Vědomí, že jsme něco dokázali nás motivuje k pokroku. Vůbec nejdůležitější je přijetí problému. Je přirozené, že se ke stavu ve kterém se nacházíme stavíme odmítavě a s odporem. Běžné je i to, že se lidé nenávidí za svou vlastní neschopnost, za svůj strach. Důležité je říct si: dobře, akceptuji to, že mám problém, nevadí mi to, protože s tím něco udělám... To, že přestanete daný problém odmítat a přijmete ho je první krok k uzdravení. Odtud ale vede ještě dlouhá cesta. Psychické zdraví je věc velmi individuální a každý k němu musí dospět jinudy. Jde především o nalezení vlastní cesty. Každý člověk ve skuečnosti ví, co má dělat, jen si to nedokáže uvědomit.

    Srp 25, 2011
  • Obrázek uživatele Cabadaj
    Cabadaj (anonym)

    nemůžu si pomoct, ale už...Nejlíp pozvat pana Breivika aby pokosil ty zmrdy na Pražským hradě a budeme beze strachu,úzkostí a zdraví.Anebo zabít Masaryka Václava Jidáše Klause sadisticky,tak jako on povraždil už pomale půl Československa......

    Srp 25, 2011
  • Obrázek uživatele Martina
    Martina (anonym)

    Dlouho jsem si myslela, že všechno musím zvládat sama a nemá cenu se svěřovat, ale dostala jsem se do stádia, kdy už to nešlo. Jen posadit se v posteli mi sebralo většinu síly. Nakonec jsem skončila u psychiatra. Už je to skoro půl roku a jakýsi pokrok jsme učinili. Naučila jsem se fungovat, ale důvod mých úzkostí a strachů, co mě ochromují, jsme nenalezli. No a další stádium je psychoterapeut. Musím říct, že kdybych věděla, že mi dokáží opravdu pomoct, neotálela bych tak dlouho. Nedokážu pochopit, jak jsem mohla tak dlouho stát na nohou... nebo jsem si ani neuvědomovala, že už klečím.

    Led 07, 2012
  • Obrázek uživatele Tobíáš Jaško
    Tobíáš Jaško (anonym)

    Kdiš ráno koukate s bratrem na horor s jeho holkou a pak tu holku sam po měste de na vlakove nádraži ste díl doma jak 25 min a začnete mit obavi že se uš nevrátí a že zemreli všichni a že ta řada příde tet na vás tohle se stalo mě a snad na to nidky nezapomenu.

    Feb 19, 2012
  • Obrázek uživatele HONEY
    HONEY (anonym)

    Vzhledem k tomu, že...FILIPE,DÍKY!!TO JSOU KRÁSNÁ SLOVA!PĚKNĚ JSTE TO NAPSAL.

    Čer 23, 2012
  • Obrázek uživatele Blbko
    Blbko (anonym)

    Škoda, že se na tyhle...problém je v tobě, jen si stěžuješ, všechny vyníš

    Črv 16, 2012
  • Obrázek uživatele Jiřina
    Jiřina (anonym)

    Stalo se, že byl člověk vychován tak, že si má o sobě myslet, že je méněcenný. Člověk začne mít strach, že mezi lidmi provede něco, čím bude druhým k smíchu. V jakýchkoliv diskusích mezi lidmi, nebo na úřadech či u lékařů má člověk hrůzu z toho, co všechno špatně řekne a jak moc se mu budou lidi smát a postraně ho pomlouvat. A tak má hrůzu i mluvit s lidmi o čemkoliv.

    Dub 03, 2018
  • Obrázek uživatele Hodně
    Hodně (anonym)

    poslouchám na youtube Vladimíra Kafky,třeba to někomu pomůže.

    Dub 04, 2018

Přidat komentář

Reklama

Reklama
Dikobraz

Reklama

Reklama

Videa