Malá prsa

Evka: Děkuku,že se mnou o tom mluvíš.Jsi moc fajn.Chodíme spolu už přes rok.To už je dost,co?Je mladší než já a věřím mu.Ale já mám strach,že to prostě nepřekonám.Tak bych se chtěla oddávat něžnostem bez stresů,ale prostě to nejde.Pořád na to musím myslet.Chci to překonat,ale jak?Vždycky když zabloudí rukama na moje prsíčka,tak nenápadně zavedu ruku jinam a nebo radši pomalu s něžnostma přestanu a začnu si s ním třeba povídat....úplně o něčem jiném.Nevím,proč se bojím,možná jeho reakce,možná toho,že on čeká kdoví co tam nemám...nevím.Nejlepší na tom je,že vím,že by mu to nevadilo,bere mě takovou jaká jsem,to už mi několikrát řekl,ale tohle je ve mě,možná nějaký blok.Já vážně nevím.Děkuju moc za odpověď.

Lucie: A jak dlouho spolu chodíte?A kolik mu je let?
Já tě uplně chápu, to mi věř!!!Sice jsem to překonala po 3 měsících a ukázala svůj plochý hrudník poprvé v životě někomu jinému než sobě v zrcadle, ale dokázala jsem to.Protože jsem ho opravdu měla ráda a jak píše Petule20, tak když ho přeci miluješ a chodíte spolu přece už jen nějakou dobu, musíš mu věřit,ne?
Sama jsem to překonala a to mi věř, že jsem byla i jednu chvíli zralá na psychiatrii.Celá moje rodina věděla, jak tím trpím, babička mi nosila výstřižky z časopisů na téma prsa a muži, rodiče mě neustále přesvědčovali, že když mě bude mít rád, tak mě neopustí kvůli mým "ploškám".Tak já totiž říkám mým prsám:-))Už když jsem s Jarkem začala chodit, dělala jsem doma scény, že se před ním nikdy nevysleču a že si na mě mama s tatou nedali záležet, když mě dělali, protože kdyby jo, tak mám prsa. A né nulky.
Jenže pak přišel ten okamžik, my byly spolu u něj, začali jsme se mazlit a když mi začal sundávat triko, v hlavě mi proběhlo: PŘEKONEJ TO!Třeba tě nenechá a já konečně zažiju něco jiného, než jen vodění za ručičky.Tak jsem ho nechala.A on se nezarazil, měla jsem nutkání si dávat ruce před sebe, ale on mě v tom nenechal plácat, asi na mě ten stud viděl a prostě mě bral normálně.
Když tohle překonáš, tak pak už to půjde samo.To mi věř.Jen to prostě překonej.Pokud by tě opustil, tak ti za to nestojí.Uvidíš.

Petule20,75B jsou dvojky.To nejsou malé prsa a plastika je (dle mého soudu) rozmařilost. Malá prsa jsou prsa č.0. Tedy plochý hrudník s bradavkama.

Evka:děkuju za Tvůj názor.A vím moc dobře,jak ti je.Já jsem pořád ještě panna...snad kvůli tomu mému komplexu.Už celkem dlouho chodím s přítelem,je fajn,moc ho miluju a vím,že by mu to nevadilo.Ale já to prostě nedokážu se před ním svléknout.Je to ve mě ne v něm.Nevím,jak ten stud překonat.Tak bych chtěla.Poraďte.Děkuju moc.

Pokud je tu někdo jako Lenka, ma takové komplexy, že to komplikuje život, tak operace je na místě... Jaký jiný důvod chcete?

Já osobně bych dal přednost nulkám před "kozami" černošky ze Zambezi. kiss vinc

No myslím si, že muži na nás ženách nezbožňují jen prsa, například můj přítel upřednostňuje pěkně tvarovaný a pevný zadeček. Já osobně také nejsem s velikostí svých prsou moc spokojená(mám velikost 75B, prsa do ruky,ale vešlo by se tam toho i maličko více:o)), dokonce jsem i přemýšlela nad plastikou, příteli jsem se s tím svěřila a řekl mi, že by mu to vyloženě nevadilo, ale teď je spokojený. Je to první a jediný muž v mém životě a před naším prvním milováním by mě ani ve snu nenapadlo odmítnout se před ním svléknout úplně do naha, a to jsem na tom s obvodem hrudníku byla mnohem mnohem hůře, prostě jsem ho milovala a byla si jistá, že on mě taky, a to takovou jaká jsem. Mám kolem sebe dost kamarádů mužů a když jsem většině z nich řekla, že bych chtěla zvětšit prsa, odmítavě kroutili hlavou. Ono nezáleží na tom jak moc máš veliké poprsí, ale na tom, jak celkově vypadáš. Já své mindráky léčím tím, že cvičím a jsem spokojenější.

Lenko, pak bych tu plastiku asi doporucil.

Lucie: Sice jsem se už před přítelem svlékla, ale kdybys viděla ty moje duševní otřesy, co se ve mě odehrávali!!!Teda- nesvlékla jsem se sama, pomohl mi on, ale každopádně jsem si to poprvé vůbec neužila, myslela jsem jen na svůj komplex.A taky naštěstí byla poprvé tma.Jenomže pak už si na mě zvykl a já na něho taky, měla jsem v něm důvěru.A když jsem si tu důvěru konečně v něm vypěstovala a nestyděla se před ním, opustil mě.No a já se ted bojím, že až potkám jiného kluka, zase budu prožívat to samé.Od začátku.Tu příšernou stydlivost a MOC času, abych se před ním dokázala svléknout.Je to těžké, protože jestliže máme takový komplex, žádná ho nemůžeme jen tak zahodit za hlavu, zvlášť tehdy, když jsme s klukem.Ale co vím jistě- pokud tě ten kluk má rád, tak mu to vadit nebude!!Hlavně před ním ty komplexy nesmíš dávat moc najevo.Určitě není slepý a všiml si, že nejsi moc vybavená.Já jsem před tím svým taky schválně nosila trika, ve kterých bylo vidět, že tam nic nemám.Aby prostě nebyl překvapený a věděl, co má čekat.Protože jsem ho měla ráda, chtěla jsem, aby byl můj první-v sexu- a navíc mi už bylo 20 let, takže jsem to už chtěla zažít a nic jiného, než překonat ten dlouholetý mindrák, mi nezbývalo...Každopádně tím, že se se mnou rozešel, mě potopil hodně na dno a mě bude trvat hodně dlouho, než najdu kluka, kterýmu budu moc zase důvěřovat tak jako jemu.Je to těžké, vím to, ale ...snad to půjde.

A co když se ta holka s tím nemůže smířit,co pak? Brání ji to pak prožít plnohodnotný vztah.Nechce se nikde svlékat,stydí se.Stydí se dokonce svléci se i před svým přítelem.Dík za odpověď.

Absolutně souhlasím s Georgem ...

Mne osobne mala prsa nevadi. Nevidim v tom zadny problem. Mnohe zeny dnes chodi na plastiku s virou, ze budou vic sexy. No, myslim, ze o moc vic sexy nebudou. Zalezi na postave jako celku. Na dojmu, kterym pusobi. Zeny se pak casto soustredi na prsa a doufaji, ze to vykompenzuje treba faldy na brise nebo celkovou ochablost. Nejsem zatizeny na sportovkyne, ale kdybych mel radit zenam, doporucil bych nejprve zapracovat na postave jako na celku. Znam velice sexy zeny s velkyma prsama, malyma prsama, vetsim zadkem, mensim zadkem, vyssi, mensi, stihlejsi, plnejsi, blondyny, brunety... V prsou to nebude. Jde o dojem a nektere zeny jsou velmi, velmi sexy uz jen zpusobem chuze, nebo tim, jak se na vas divaji. A nemam ti namysli nejakou okatou a lacinou provokaci, ale neco, co z nich prirozene vyzaruje. Co se tyka plastiky, domivam se, ze by mela byt uplatnena pouze tam, kde priroda neco zkazila, nebo to muze vylecit silne komplexy, ktere negativne ovlivnuji cely zivot zeny, nejen ten osobni (takove zeny chapu). Nejsem expert na silikonova prsa, ale mne se ty na prvni pohled jasne silikony nelibi. Kdyz je videt i horni okraj prsou a ty pak vypadaji jako polokoule prilepene na hrudnik a ne jako prirozena cast tela, je to divne. Nevim, jestli se delaji i decentenejsi upravy. Jeste kdyz je to nejaka opalena, namalovana kraska, pripada mi, jako by byla z umele hmoty, nebo tak neco a je to spis asexualni. Tot muj nazor, mnoho lidi asi nebude souhlasit.

P.S. Nestihl jsem diskusi docist do konce. Jestli opakuji neco, co uz rikal nekdo prede mnou, nebo se zatim diskuse stocila nekam jinam, proste pokracujte dal.

Evka: Ahoj Evi,jsem na tom podobně jako ty,je mi 23.Strašně se kvůli tomu trápím a hlavně stydím.Ještě jsem se před žádným klukem nedokázala svléknout narozdíl od tebe.Stydím se a nevím,jak to překonat.Teď mám přítele,je strašně moc fajn,moc ho miluju....jen nevím co dělat.Poraďte.Děkuju moc.

Blázen neví co činí ,že by jen kvůli prsů.

Dvojky?Klidně, co bych dala aspon za dvojky!Panna už nejsem, měla jsem přítele, ale rozešel se se mnou.

A si naozaj aj panna?:-)

Evka stačili by ti dvojky?

Já chci malá prsa.Prosím malička prsíčka ,velkými se dusím.

Chtěla bych s tím být taky tak smířená jako třeba Ira, nebo jiné holky.Ale nedokážu to.Kluci o mě stojí, prý jsem hezká, ale já to nenechávám nikdy zajít dál jak ke kamarádství.Mám strach, že by mě opustil, až by zjistil, že tam nic nemám.Sama se svým hrudníkem se nedokážu smířit, psychiatr a nikdo jiný mě neporadí, prášky jako Maxibust- tomu nevěřím a na plastiku nemám.A asi bych se jí i bála.Chtěla bych strašně moc přítele, který by mě miloval s plochým hrudníkem, ale za všema klukama, co se o mě snaží, vidím jen posměch a touhu dostat plochou holku, aby zjistili, jak to tam "ploška" vlastně má.A pak čau.

Cením si víc svého mozku než svých prsou (kde nic tu nic). Partner, který má tyto hodnoty opačně by mě celkem nezajímal.