Vzpomínky na totáč :-))

Jo, skřítek, ta písnička v češtině byla: Děti,milé děti já byl jsem s vámi rád postýlka vaše čeká vás,už musíte pěkně spát krásný sen ať se vám zdá...'

Omluva - nešlo mně to poprvé poslat.'

To Ignacius - moc díky, aspoň takto malinko zavzpomínám.'

To Ignatius - moc díky, aspoň tímto kouskem si vzpomenu...'

Evi, toho skřítka si pamatuju a tu písničku taky, bylo to kouzelné, díky, žes mi něco tak hezkého připomněla. :-)))
A pro Báru: jeden známý si koupil na hypoteční úvěr byt 1+1, bude splácet nekřesťanský úvěr pomalu do konce života, a to se vůbec nelituje a hodně se snaží.'

A jeste neco... za totality ty byty nemel nikdo. Vse bylo majetkem statu.

Mily anonyme, nastesti jsou hypotecni uvery. Nevim, cemu rikas normalni plat, ale memu muzi dali hypoteku po dvou letech v praci.
Clovek se akorat nesmi litovat a musi se SAM snazit.

Pro Evu >
ten "skřítek" to byl Večerníček televize NDR (DDR Fernsehen) v originále Sandmänchen. Stačí si to zadat do vyhledávače a najde Ti to odkazy.
Třeba ZDE:

http://www.sandmaennchen.de/

Tady to máš i s písničkou :-)'

Pro Baru - ale dnes si na ten byt ani nemáš šanci našetřit. Ani na ten 1 + 1 z normálního platu nenašetříme.'

Jako dítě si pamatuju na večerníček o Skřítkovi, byl německý a ta figurka skřítek vždy vyprávěla nějakou pohádku. Od té doby jsem tento večerníček nikdy neviděla ani o něm neslyšela.Na úplný závěr tam nějaké děti zpívají písničku " Skřítku, milý skřítku, teď vážně musíš spát...Byla bych strašně moc ráda, kdyby si někdo vzpomněl.'

Ja si pamatuju, jak mi byly 4 roky a chtela jsem banany - privezli. Jaky zazrak!!! Tatik mi rekl, ze si pujde neco vyridit, at si tu frontu vystojim. Po trech hodinach, kdyz jsem byla u pultu, pani rekla, ze uz banany dosly. Rozbrecela jsem se tak usedave, ze pani prede mnou mi dva nechala... Tot me vzpominky. Btw... nase zivotni uroven byla v te dobe otresna. Bydleli jsme v 1+1. Nasi a dve deti. Nejaky papalas nahore rekl, ze nas tatik zadny byt nedostane. Jesteze ted uz o cloveku nerozhoduji takovi debilove!

Pamatujete na papírové bundy a první igelitky? Já jsem měla pap. bundu Grundig a igelitku Camell a většího frajera nebylo...Nemo skládací taška přes rameno, pamatujete někdo? Byla v módě určitá uniformita, třeba stejný boty, takové široké žlutohnědé s tkaničkama a později bílé.'

Ještě hlasatelky Marie Poláková a Zdena Vařechová.
Nedělní chvilka poezie, Televizní klub mladých, slovenské pondělky v TV, Hudba z respiria..'

V TV Studio kamarád,Pionýraská vlaštovka, reklama takové to vajíčko, Hemala a Burešová,1.máje mávátka s modrobíločervenejma třásněma na drevěné tyčce, lampiony,propálené silonové větrovky,2xročně chemickej poplach - 4igeliťáky, gumičky,nasazování chemický masky ve školách, pionýrské schůzky a na nich diskotéky s písněmi Michala Davida...ač jsem čistokrejvnej pravičák, přistihuji se,jak se zasněně culím.'

Takže když časopisy, tak si vzpomínám na Ahoj na sobotu, 7 pionýrů, Abíčko, Mateřídouška, Ohníček (a detektiv Šika na zadní straně), Sputnik, Magazín, Kino a hlavně čtyřlístek......A dál mě uz nic nenapadá. Vzpomene si někdo??'

A Taft Grün, kterej neskutečně lepil,
tzv.suchej šampon, kterej zaprášil i ty nejhezčí vlasy,bonbony Klokanky a Slavia, žvýkačkové cigarety, časopis Ohníček, fronty v Tuzexu...'

A taky žvýkačky Sevak (mňam) prodejné jen v drogerii.

Reklama v TV na kuře se sloganem "pokaždé lehké, stravitelné, málo kalorické".

Taky si pamatuju na souseda, kterej neustale nosil milicionařskou čepici, poněvadž byl na to hrdej. K tomu nosil pasku na rukavu PS VB (pomocná stráž VB) k tomu byl domovním důvěrníkem a soudcem z lidu....Pořád nás jako děti buzeroval za šlapání na trávník a psal do školy a chodil za rodičema....Ted je v zastupitelstvu :-)

A taky jsme s holkama travily hodně času zavěšený hlavou dolu na klepači koberce, které stály skoro před každým panelákem...

A taková dlouhá duhová lízací tyč "dropsová lízanka" a ta se hezky vytvarovala do špičky a pak jsme bojovali...

A kočárky pro miminka s okýnkem a průhledné barevné igelitové deštníky z Tuzexu...'

A já pamatuju zase na Jovonky, citronové a pomerančové sušenky za 1,10 Kč, škebličkové oplatky na kopečkovou zmrzlinu,kyselé bonbony angrešty, maliny, citronky,ale taky - hrůza - krepsilonové punčocháče, podlolenky, silonové roláky.'

Vzpomínám na Vitacit, Mixar, ovocnou zmrzlinu v kostce ( dneska se zase prodává), lipo za 20 hal, žvýkačky pedro, bonbonky Sladomléčný drops, reklamy na Radion-pere zářivě-bíle, trvalou Hlubna Brno za 8 Kčs.
Jo, a nápoj Mixela, po kterým se každý poblil.'

Vzpomínám si jak mě předsedkyně ZV Roh vleze přiopilá na pokoj,rozepla si halenku a vybalila na mě kozy.Já jsem ji nepřefiknul a pak se mě dalších 10let mstila až mě vyhodili z podniku.Byla to známá stará kurva,která jezdila na pionýrské tábory,kde dělala vedoucí.Brala si tam sebou vojáky záklaďáky a těmi se nechávala obdělávat.Mě tam taky jednou chtěla vzít,ale podařilo se mě z toho vykroutit,podruhé se mi to už nepodařilo.Pak že chlapi myslí furt na to jedno a slintaji když vidí pěknou babu.Jenže soudružka s velkejma kozama,pořád nadržená ,to nebyla žádná legrace a nic příjemného.'