zamlklé těhotenství

Ahojky holky copak se nám to tu vyrojilo?

No nějak ta celá stránka blbla, tak se nám se dostalo opravdu velmi pestré počtení :). Snad už je to v pořádku a budeme zase moci normálně diskutovat na naše obvyklé téma.

Dobrý den, před 3 měsíci jsme si osvojili 2-letého romského chlapečka, je hodně nemocný, ale jeho stav se postupně zlepšuje. Mám strach o jeho zdraví, protože zdravotní anamnéza jeho rodičů je samozřejmě nedostupná. Dá se nějak zjistit, k jakým dědičným nemocem bude mít dítě sklony?

odpovědět

Co se nám to sem nabouralo za vetřelce?

Poslední dva příspěvky jsou poněkud nemístné, nemyslíte?

Ačkoliv jsem muž tak již od dětství mě fascinují dámské boty. A to tak, že je musím nakupovat, obouvat si je a následně díky obrovskému vzrušení masturbovat. Nejvíce preferuji kozačky na podpatku, ale i na platformě. To záleží na tvaru a výšce boty. Bohužel jsem velmi limitován velikostí 42 (8). Najde odvahu odepsat stejně orientovaný muž ? stepkamartin"seznam.cz

7. 9. 2001 15:24:00, Vilma
Lampu mám doma, opravdu jsem si dala oraz, protože to bylo finančně náročné (12 tisíc). Je to švýcarský výrobek koupený přes obchodníka od Zepteru. Nemohu už ale bez ní být, i když při svém amatérském způsobu používání nemohu docela využít všechny její možnosti. Prozatím vím a mám vyzkoušeno, že se skvěle hojí čerstvé rány a jakékoliv rány na kůži. Čím rychleji se použije, tím lépe a nebolí to tak. Skvěle tiší i bolesti v případě popálení (zkusila jsem na opálení od trouby, postříkání horkým olejem - kuchyňské úrazy). Občas se mi dělají prasklinky na konečníku a to byl hlavní důvod, proč mám lampu a taky kvůli hemeroidům při bolesti. Dál to tiší bolesti hlavy a žaludku. Použití by mělo být velmi široké, ale nehodlám si přidělávat další potíže abych to všechno vyzkoušela. Používáme to celá rodina a příbuzní. Podle příručky i na ekzémy je použití, ale vlastní zkušenost nemám. Je to moje domácí sluníčko. A kam nemůže slunce, tam chodí lékař.
Možná jsou i jiné lapmy, snad se někdo ozve.

odpovědět >>

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
..

.... A ještě k té Idě, no nemám slov. Prostě nepochopím, jak se může někdo takový jako ona srovnávat s tím co se stalo Monči a pak nám tady všem. Ido promiň, ale chápeme, že jsi měla určitý problém dříve, ale tak jsi ho měla prostě řešit a né se teď po X letech oplakávat. V tom už ti asi nikdo nepomůže. Promiň ale nejsi sama kdo má nemocnou rodinu a jiné problémy.... A ten tvůj problém z dřívějška si prostě měla řešit a nenechat běžet léta a teď brečet. Promiň možná jsem to napsala tvrdě, ale prostě jsem se musela Monči a nás všech tady zastat. Ale tvé příspěvky byly taky tvrdé!!!! A o dost víc bych řekla:-(((.
Moni ještě jednou drž se!!!Budeme ti s tím pomáhat.

Čauky holky, no nakouknu sem po dlouhé době, protože přes frmol v práci nestíhám a co nevidím. Jéééžiši co se to sakra dějou za věci. Moničko, je mi moc líto co se ti stalo. Jen jsem si to o tobě přečetla a bulím tady, že na to psaní ani nevidím. Holka, tys byla můj hnací motor, povzbuzovaly jsme se navzájem od začátku a teĎ tohle. Holka drž se. Vím, že to určitě hrozně bolí, ale ty to zvládneš, jsi moc silná a my ti tady všechny držíme palečky. Ach jo holky, říkám si co se to sakra děje a ještě k tomu v tomhle roce s tou "šťastnou" sedmičkou na konci??? Hrůza! Více hrůzy než letos jsem asi v životě nezažila.(a to nemluvím jen o ZT, hold jsme toho měli letos podstatně víc):-(((

Ahojky holky tak koukám že se naše diskuze už opět dobře rozjíždí dobrým směrem jasan nebudeme se vzdávat a budeme se snažit a myslím si že se to štěstí nakonec unaví a sedne i na nás:)

Idy si nevšímej,nikdy neměla ani nečekala dítě,nedokáže se vcítit do situace,v jaké jsi.Je zaslepena vlastní bolestí a ubližuje tím ostatním.Nikdo přece nemůže za to,že zůstala sama.Bolest ze ztráty dítěte nemůže srovnávat s vlastní osamělostí.Držím ti palečky,ať vše zvládneš!

Milé holky,jenom jsem k vám nahlédla a začetla se do diskuze,ale nedá mi to a musím také napsat pár řádek.Nedávno přišla má kamarádka o mimčo,bylo mi jí moc líto.Také to nevzdala a pokoušejí se znovuJá sama mám postiženou holčičku.
Moniko,držím ti palečky,abys vše zvládla.Další mimčo určitě nevzdávej,dej si pauzu a pak uvidíš.Ani ve 40 není nic ztraceno.
Jsi silná a určitě to zvládneš.

Pročítám příspěvky posledních dnů a jsem v šoku, těžko hledám slova...Moni, tak moc s tebou cítím, vždyť mi vždycky připadalo, že tak nějak spolu držíme krok.A teď taková rána.Ani nevíš, jak jsi mě vrátila na zem a vybavila se mně slova mé dr., že vyhráno není nikdy.Nějak podvědomě se po 12.týd.už nehlídám,nešetřím se a beru to, že mám vyhráno.Chyba, teď to vím.Pláču, vždyť v sobě mám stejného mrňouska a už teď ho miluju.Z reakcí Idy jednomu jedinému dám za pravdu - musíme si z toho vybrat to lepší a být vděčné za to zdravé dítě, které už máme.Je spousta takových, kterým není ze zdravotních důvodů dopřáno ani toho jednoho.Berme to jako dar.Já se tím utěšovala po ZT a pomáhalo mi to.A navíc vánoce za dveřmi, to také nepřidá.Já už jsem z nich smutná dlouho dopředu, vždyť nás bude letos u stolu o maminku míň.Ale sbírám všechny síly kvůli malé.Děti si štěstí zaslouží a nechci, aby náš smutek pocítila.Přeju ti,Moni, ať sebereš všechny síly a ustojíš to.Nic jiné nám stejně nezbývá..

Marti, máš pravdu, někdo rodí děti jak na běžícím pásu a někdo, kdy by dítěti dal tu největší lásku, třeba otěhotnět nemůže. Moje kamarádka měla teď něco podobného jako Monika, už ví, že miminko mělo genetickou vadu, něco na srdíčku. A dnes jsem zaučovala v práci novou kolegyni, vrací se po mateřské a taky vyprávěla, jaké měla v těhotenství peripetie. Sestřenice je v nemocnici, protože nepřibírá, kamarádka zase leží ze špitále v 20tt se zánětem močových cest. Máš pravdu, bezproblémové těhotenství je v dnešní době zázrak! Ty se ale drž, nevzdávej se a zažen černý myšlenky!!!

Ahoj Moni máš pravdu příspěvek od petra mi přišel líto ale měla sem tebe plnou hlavu takže sem to ani neobrečela víš v porovnáním s tebou mi nějakej petr mohl ... myslela sem na tebe celý den a myslím na tebe i dnes já nevím proč je na světě takovej s prominutím bestiíí které mají všechno ani o to nestojí a pak je na světě spousta lidí kteří by si to všechno zasloužily a osud jim nepřeje, mám čím dál větší strach z toho jestli se mi podaří otěhotnět a jestli to dopadne dobře nikdy v životě sem si neuvědomovala jaká vzácnost je když se narodí zdravé mimino. Dříve mi to přišlo jako samozdřejmost když mi někdo řekl o někom že je těhotnej automaticky to pro mě znamenalo = budou mít mimino, sice sem zaslechla pár případů kdy se mimino narodilo třebas postižený, ale domnívala sem se že je to něčím způsobeno kouření alkohol atd. a že se to stává jen výjmečně. A najednou sem úplně někde jinde, asi sem se moc rozepsala a asi to nedává ani smysl no nic já sem ti chtěla jen říct drž se buď moc statečná!

Ido, nikdo si o tobě nemyslí, že jsi zakomplexovaná ubožačka, ale tvoje příspěvky byly opravdu netaktní, dokonce jednou vulgární. Tady neřešíme otázky našeho dětství, života v pytli a podobně, ale řešíme tady zkušenost se zamlklým těhotenstvím a teď bohužel i s tragickým koncem Moničina miminka. Nikdo z nás nemá patent na rozum a všechny tady víme, že v životě existují i jiné, mnohem tragičtější věci, ale téma naší diskuse je zamlklé těhotenství a věci s ním spojené. Fyzická, psychická stránka, podpora ostatních atd. Nezlob se, tuhle diskusi nemůžeš pochopit, nezažila jsi to. Díky, že jsi taktní a znovu opakuji, přeji ti jen vše dobré.

Moniko, promiň, já ti přece nebránila si s ostatníma povídat. Takt v sobě mám, vzdaluji se, přeji ti, ať to přebolí.

Ido, moc moc tě prosím, nech nás být. Prosím tě o to se slzami v očích, ne se záští nebo vztekem. To co prožíváš ty nebo co se stalo jiným, je určitě hrozné, ale já mám svou bolest teď, je strašně čerstvá a citlivá a potřebuji si o tom s holkama povídat, moc to potřebuju probrat, ulevit si. Jestli máš v sobě trochu taktu, prosím tě, v tichosti se vzdal...

Ani slovem jsem nenapadla Moničino trápení, naopak jsem ji litovala a lituji. Jestli někdo z mých příspěvků vyčetl něco jiného, tak mi to opište!!!! Vím, že ve vaší diskuzi asi nemám co dělat, nakoukla jsem sem proto, že po dítěti hodně toužím a nevěděla jsem, co znamená ZT. Jo, jasně, jsem zakomplexovaná ubožačka, která asi nemá tu hodnotu aby se tu s vámi vůbec bavila. Ale pokud dokážete někdo překonat ten odpor: uvědomujete si, že jsou i horší věci, než se staly vám? Mé kamarádce se narodily dvojčata, obě postižené, nechodící, nemluvící. Mí rodiče jsou těžce nemocní. Já sama mám život úplně v pytli - když jste tak chytré, běžte si hledat ve čtyřiceti manžela, haha. Upíchly jste se ve dvaceti a teď se vám to plká. Nepodařilo se vám jedno těhotenství, podaří se druhé. Nepochybuji, že i když okolí je proti, že i když vidíte, že vaši manželé se trápí a už do toho nechtějí jít, že i když vy tvrdíte "kdybych si mohla vybrat buďto ZT nebo dítě vůbec nemít"..... tak si vyberte ho nemít, co? To se vám nelíbí, že? Jste posedlé DÍTĚ,DÍTĚ,DÍTĚ,JÁ CHCI MÍT DÍTĚ a všechno ostatní je vám jedno. Život má víc odstínů, ne jen ten váš pohled je jediný správný.