V roce 1978 byl na několika univerzitách v USA uskutečněn experiment. V Průběhu dne se na vytipované jedince obrátili tři různí lidé. To bylo provedeno v tříhodinových intervalech. Tito tři jim vždy řekli:
Snad každý z nás se už někdy dostal do situace, kterou by mohl nazvat svou "životní krizí". Možná jsme si museli poradit sami, možná jsme měli to štěstí, že nám s tím někdo pomohl. Nemusíme být zrovna odborníky na lidskou duši, abychom se dostali do situace, kdy se na nás obrátí někdo s voláním o pomoc.
Psychoterapie je slovo, které dnes skloňujeme ve všech pádech. Není velkou výjimkou, dozvíme-li se, že někdo z našich známých či z rodiny navštívil psychiatra a ten mu nabídl "léčbu duše". K čemu psychoterapie je, jaké jsou její možnosti, kde se k ní můžeme dostat - na tyto otázky se pokusí odpovědět tento článek.
Když si pamatujeme, kdo jsme, přinášíme své autentické já. Mnohokrát však v raném věku býváme nuceni skrývat své skutečné já. Od určitého okamžiku je už toto skrývání zbytečné, a přesto často zjišťujeme, že je pro nás obtížné se tohoto zvyku zbavit. Každý den volíme vždy znovu, zda budeme podporovat své autentické, nebo své falešné já.
Gestikulací při telefonování o sobě mnohé vypovíte právě proto, že si jí nejste vědomi. Zkuste si podle nejčastějších postojů při držení telefonního sluchátka ověřit, k jakému typu patříte.
Intelekt chce mít na všechno shrnující názor, což je pro přirozenost naší mysli, která se zajímá o účel, dobré a blahodárné. Duše však touží po hlubší reflexi, po pestrosti myšlenkových poloh, nuancích bez konce, odkazech, narážkách a předobrazech. To všechno obohacuje předivo imaginace a dodává duši potravu pro přemítání.
Vypnul jsem televizi a video a sedl si do křesla. Vedle mě zavoněla vůně čerstvé kávy a za oknem v se rozprostíral klid. Ještě se mi v hlavě odehrával příběh z filmu "Šestý smysl " s Brucem Willisem . Viděl jsem to nejméně čtyřikrát a přesto si to znovu pustím. Zůstal ve mne zase ten pocit, že všechno je možné, že je tady pořád mnohem více než svět utahaných a zničených srdcí, duší, poutníků, rváčů a plačících dětí ... A pak zazvonil budík jako varování, že je čas se balit do práce a vytržení z reality do té všední neskutečné skutečnosti.
Stejně jako fyzická bolest je i emocionální bolest signálem, že je něco v nepořádku. Když se cítíme smutní, je to obvykle proto, že se v našem životě vyskytuje něco, co v nás tento pocit vyvolává. Když jsme v depresi, je tu něco, co nás deprimuje. Když jsme rozzlobení, jde o příznak, že nejsme vyrovnaní - jsme v konfliktu - s někým nebo něčím.
Zkušení psychoterapeuti obecně doporučují, abychom se jednou za čas nevyhýbali sporům nebo hádkám, protože obdobné konflikty prý pročistí vzduch, vyjasní stanoviska, odhalí skutečné city a zbaví nás tlaku z emocí tak či onak potlačovaných. Řada lidí, zdánlivých milovníků souladu a harmonie, zametá často všechny konflikty pod koberec, prý z důvodu uchování blahodárného poklidu a míru, a raději se vskrytu užírá, takže si nakonec přivodí například ledvinovou nebo srdeční chorobu, případně psychické zhroucení.

Stránky