Někteří vědí, co slovo arteterapie znamená, pro jiné je to něco zcela neznámého. Tento článek je určen všem, kteří chtějí získat základní informace o jedné úžasné léčebné technice, která není zdaleka jen pro nemocné.
Harvardský profesor Howard Gardner věří, že naše kultura příliš zdůrazňuje logické myšlení na účet dalších druhů talentů a dovedností.
"Dobrý den, tak co vás trápí," ptá se terapeut a příchozí s hlavou v dlaních odpovídá: "víte, mám teď velké problémy a potřeboval bych s nimi trochu pomoci." Tak takhle nějak může začít psychoterapie ve dvou. V dalším z řady článků o psychoterapii přináším několik informací o její individuální formě
V době, kdy je ohroženo bezpečí a někdy i samotné životy velkého počtu lidí, ožívají v nás hlasy, ptající se po smyslu lidského života, po skutečných hodnotách v něm. Psychologie neboli slovo o duši může na tyto otazníky odpovědět skrze zkušenost se světem, odkud tyto hlasy zní. Hned v úvodu musím řici, že jde jen o skromný příspěvek k hledání nové naděje, nikoliv o definitivní odpověď či návod. Setkáme se se třemi osobnostmi, jejichž myšlenky mají stále v psychologii velký vliv a jejich přesah je dnes již evidentní.
V roce 1978 byl na několika univerzitách v USA uskutečněn experiment. V Průběhu dne se na vytipované jedince obrátili tři různí lidé. To bylo provedeno v tříhodinových intervalech. Tito tři jim vždy řekli:
Snad každý z nás se už někdy dostal do situace, kterou by mohl nazvat svou "životní krizí". Možná jsme si museli poradit sami, možná jsme měli to štěstí, že nám s tím někdo pomohl. Nemusíme být zrovna odborníky na lidskou duši, abychom se dostali do situace, kdy se na nás obrátí někdo s voláním o pomoc.
Psychoterapie je slovo, které dnes skloňujeme ve všech pádech. Není velkou výjimkou, dozvíme-li se, že někdo z našich známých či z rodiny navštívil psychiatra a ten mu nabídl "léčbu duše". K čemu psychoterapie je, jaké jsou její možnosti, kde se k ní můžeme dostat - na tyto otázky se pokusí odpovědět tento článek.
Když si pamatujeme, kdo jsme, přinášíme své autentické já. Mnohokrát však v raném věku býváme nuceni skrývat své skutečné já. Od určitého okamžiku je už toto skrývání zbytečné, a přesto často zjišťujeme, že je pro nás obtížné se tohoto zvyku zbavit. Každý den volíme vždy znovu, zda budeme podporovat své autentické, nebo své falešné já.

Stránky