PBSP - Pesso terapie je založena na předpokladu, že každý člověk nese v sobě genetickou informaci toho, s čím se potřebuje ve světě setkat, aby obstál jako lidská bytost a mohl rozvinout to, co je mu individuálně dáno. Lze to říci i tak, že genotyp každého z nás obsahuje kromě jiného i jakési ideální obrazy toho, co očekáváme od svých nejbližších a světa vůbec, ideální obrazy interakcí a vztahů, které potřebujeme zažít v pravý čas s těmi pravými lidmi.
Jestli jsou sny zprávami z našeho nevědomí, které nám mohou něco důležitého sdělit, jak jim můžeme porozumět?Tento článek nemůže být návodem, jak vyložit každý sen. K tomu je třeba číst literaturu - minule jsem uváděl Výklad snů od S. Freuda jako základní knihu v tomto umění. A hlavně to chce nějakou dobu sny vykládat a vykládat, nejlépe sám sobě. Přesto zde mohu naznačit, jak se dá se sny pracovat.
PBSP - Pesso terapie je určena těm, kteří cítí, že jejich život potřebuje změnu a zároveň tuší, že vytoužená změna se skrývá uvnitř, v jejich vlastním prožívání. Je určena těm, kteří se v životě marně hledají, cítí se nenaplnění, slabí, bezmocní či osamělí, nezvládají své emoce, těm, kterým se dlouhodobě opakují stejné problémy ve vztazích, kteří se cítí obětí druhých... atd.
Mají sny pro nás nějaký smysl? Můžeme se naučit jim rozumět? Snům se lidé snažili porozumět odnepaměti. Sny rozhodně nebyly považovány za pouhý výplod nějaké zvláštní fantazie, za něco beze smyslu. Naopak, často šlo o "zprávy bohů", které byly zašifrované a jen ti nejmoudřejší jim mohli porozumět.
PBSP (Pesso - Boyden System Psycho - motor) je jedna z původních psychoterapeutických metod určených širokému okruhu zájemců o sebepoznávání, osobní rozvoj, vyrovnávání se s osobní historií a nacházení hlubšího smyslu v životě.
Již Elida Evansová, žačka Carla Junga, v roce 1926 naznačila v knize "Psychologický výzkum rakoviny", že riziko rakoviny je vyšší u těch, jejichž životní smysl vychází z lidí a věcí mimo ně. Pokud je takové spojení přetrženo, následuje často nemoc.
Jak se stává člověk morálním tvorem? Je morální usuzování spojeno s psychickým vývojem člověka? Jak je možné, že někteří dospělí jsou morálnější než jiní? Pokusím se v tomto článku načrtnout, jak k tématu morálky přispívá svými znalostmi psychologie.
Schizofrenie - slovo, které má pro málokoho z nás jasný obsah. Mívá příchuť něčeho tajemného, někdy děsivého, obvykle se s ní setkáváme v literatuře nebo filmu. Jaká je ovšem realita? Článek obsahuje základní informace o tom, co schizofrenie je. Příště si něco povíme o tom, kde se schizofrenie bere a jak se dnes léčí.
Následující práva máte Vy, my i druzí lidé jednoduše na základě fak­tu, že jsme lidé. Jsou to osobní práva, jež byste měli postoupit sobě i ostatním, protože nám usnadňují naše společné soužití.
Rozhovor je královskou psychoterapeutickou disciplínou, a to bez ohledu na to, kolika dnes v našem oboru používáme zajímavých a inspirativních postupů či technik. Proč však nazývat metodou či disciplínou - a dokonce "královskou" - to, co každý z nás beztak dělá dnes a denně, co je nejsamozřejmějším projevem toho, že nežijeme sami? Není to nadbytečné a vyumělkované slovíčkaření? Ostatně, o celé psychologii lze občas zaslechnout (a leckdy právem), štiplavou poznámku, že je to stejně jen učené pojmenovávání zcela normálních věcí.

Stránky