Chcete se skutečně změnit? Prodejte televizi.
Sugesce, manipulace, magie typu: Ale dnes se moderní člověk přece bez televize neobejde. "Skutečně?" Bez televize se přece nedozvíme, co se děje ve světě, a my to potřebujeme nutně vědět." Opravdu? Vy potřebujete nutně vědět, že se v Jihoafrické republice převrátil autobus s dětmi?...kolik zvítězili dnes v noci v americké NHL Tučňáci nad Farmáři či Žraloky? Vy přece nutně potřebujete vědět všechno o slavných lidech, i když jsou třeba nevěrníci, podvodníci, či dokonce... Jen když jsou to slavní lidé a když to můžou slavní a jsou slavní, tak to vlastně můžete i vy, protože každý chceme být aspoň trochu slavný.
Vy to prostě nutně potřebujete vědět proto, abyste nevěděli, co nutně potřebujete vědět.
Místo abyste konečně žili svůj život, stali se sami sebou, radši dopouštíte, abyste se stali obětí manipulace druhých. Uveďte se konečně do nálady West. Vaše bílé prádlo musí být přece ještě více bílé! Vaše nejoblíbenější polévka musí mít přece ještě lepší chuť - a ty báječné nudličky! Když je vám pod psa, vezmete si Upsarin. Na vaše záda je nejlepší Mobilat. Na bolesti hlavy, to ví i malé dítě - zeptejte se vašeho - kouká přece zrovna na televizi, ne? Co to zrovna frčí? Neuralgie? Coldrex...? A co Guttalax - to je nebeská úleva...
Ano, ano - jen se hlavně nezamyslet PROČ? Proč mě vlastně a zrovna mě bolí hlava?
Teď, když už nemáte televizi a přijdete domů, navyklým pohybem zmáčknete knoflík, ale co to? On tam není! Ticho ... a klid ... a čas. Místo a čas na sebe ... konečně čas na sebe. Kdybych ji neprodal, tak by tu byla se mnou televize. Ale teď jsem tu sám ... sám - v prázdnu a tichu. Prázdno a ticho mám i v sobě. Konečně se mi tam nepřevrací autobusy z Kapského města, neprohánějí se tam Tučňáci ani Žraloci, konečně se nedozvím, co dneska snídal herec z divadla toho a toho ten a ten, co měl k obědu náš známý politik ten a ten, ani co má nejraději k večeři náš oblíbený ten a ten a už vůbec s kým zase spal náš ... no teda ... no i ten? ...
A možná si v tom prázdnu objevím, co by rád snědl k snídani můj neznámý Já, co si bude muset sehnat k obědu můj Já, co bych si nejraději dal k večeři Já a s kým už zase rád spím Já.
Když si tohle všechno troufnete zkusit, možná po čase zjistíte, že se bez televize nejen dobře obejdete, ale že vám dokonce mnohem víc brala než dávala. Zase se vám vrací vaše čistá energie, váš spánek je vydatnější, obsah snění jemnější a vaše vztahy průzračnější... A když se třeba po čase dostanete někam, kde je televize, začne vám být z neznámého důvodu špatně, až si uvědomíte, že na vás útočí cizí, zlá, hrubá energie s jediným cílem - dostat vás. Kam? Tam, kam to naznačuje třeba jistý pan Svěrák ve filmu Akumulátor. A vy už teď víte, že tam nechcete.
Zdroj: Co s doktorem - Vladimír Vogeltanz
Komentáře
Řeknu Vám, lidi, v padesátých letech se zcela vážně tvrdilo, aby člověk, pokud chce zůstat zdravý, nekupoval lednici, prodal rádio, nepořizoval si na polnost traktor, ale zůstal u volských potahů...A také se to zřejmě myslelo zcela vážně. Ponejvíce se takto vyjadřovali představitelé církví a nejrůznějších zájmových skupin. Nakonec, šlo jim především o to, aby omezili lidský rozhled, možnosti, aby si takříkajíc necákali svůj čajíček z hrníčku:)
Já to vidím tak, že z nepoučitelného televize stejně neudělá Einsteina, a nezmění se ani kdyby místo sledování jihoamerických novel hleděl z okna:) Chytrý má potřebu informací, takže televizi ocení,a neodhodí i kdyby mu ji farář nebo nějaký "poustevník" zakazoval sebevíc:)
Ta měla tři satelitní televize (bedny) jednu satelitní televizi jako vlastní studio, počítač s internetem, vlastní nemocnici, kde měla vlastní doktory, kteří o ni pečovali....a takoví bývají dnešní "poustevníci"...
Takže nevylévejme vaničku i s dítětem. Neboť tím dokazujeme, že jsme švihlí taky, jenom v opačném gardu.
Poslední dobou a trvalo to již přes tři roky, jsem špatně spal, špatně vylučoval, byl jsem zakřiknutý, i když jsem pořád žvanil.
Já už nevím, kdy to začalo a proč, úplně jsem si předělal pořadí stanic. Ono to pořadí mělo logiku, ale tak dlouho jsem to tam tak měl, že jsem měl pocit, že to tam tak být musí.
Sledoval jsem například většinou hudební stanice, protože se daly kdykoliv zapnout a kdykoliv vypnout. A přitom jsem si je umístil až do druhé poloviny kanálů.
Sledoval jsem například dětské stanice, protože jsou tak krátké pořady, navíc které nestresují. Poslední dobou mě ale napadlo, že zase tak prima to tam taky není. Spíš jako na Nově.
A pak jsem si vzpomněl na jednu radu na internetu. Dívejte se na filmy a ne na televizní balast. Jenomže když oni taky filmy pořád nevysílají. No a co? Když chci něco využít, nemusím to využívat pořád a dlouho. Nejlépe to využiji tak a tehdy, když to skutečně potřebuji.
No a vidíte. Když se tím řídím, sám sebe nepoznávám. Když to poruším, jsem skutečně jiný člověk.
Jenomže nemít televizi taky není úplné řešení jako není řešení nemít problémy s ledvinami je prostě nemít. Co takhle jít s dobou a pořídit si připojení k internetu a tolik propagovaný červený knoflík?
Když nic jiného, můžete si pak sami vybrat: co, kdy a kolik. I když! Na internetu to jde a přesto tam hodně lidí zbytečně utrácí čas a nedělá nic jiného, než u televize.
Jinak neví o čem mluví.
- Odpovědět
Pošli odkaz