Aspergerův syndrom: přehled a diagnostická kritéria

Aspergerův syndrom je komplexní porucha v oblasti kontaktu a komunikace. Její tři základní kritéria pro diagnostické posouzení jsou:

a) porucha sociální interakce,

b) porucha v oblasti verbální a nonverbální komunikace,

c) omezené, stereotypní zájmy.

Světová zdravotnická organizace v roce 1992 přijala Aspergerův syndrom do svého klasifikačního systému ICD-10 pod označením F84.5.

Dnes jsou poruchy autistického spektra počítány mezi nejzávažnější vývojové poruchy, jsou spojeny s omezením ve všech oblastech života, ovlivňují postiženou osobu v celé sféře chování v oblasti komunikace a sociálních interakcí, často se pojí se sníženou inteligencí a zpravidla znamenají rozsáhlý stupeň postižení. Také Aspergerův syndrom může  „nejrůznějším způsobem postihovat vztahy k okolí, účast na životě společenství a schopnost začlenit se do společnosti, jelikož jsou postiženy schopnosti v oblasti jak kognitivní, tak řečové, motorické, emocionální a schopnost vstupovat do interakcí“ (Kumbier, 2005).

Příčiny

Zatím neexistuje žádný model, který by příčiny vzniku poruch autistického spektra zcela osvětlil, přestože výzkum je velmi rozmanitý. Nepochybně hraje roli genetika. Již Hans Asperger (Asperger, 1944) zjistil, že téměř všechny děti, které vyšetřoval v souvislosti s „autistickou psychopatií“, měly nejméně jednoho z rodičů s podobnými osobnostními rysy.

Další argumenty pro genetický základ autismu (Rutter, 2000; Rutter, 2005) pocházejí z početných studií rodin a dvojčat a nově také z molekulárně genetických výzkumů. Tyto výzkumy jednoznačně dokládají hromadění poruch autistického spektra v rámci rodin. Průběh dědičnosti se zatím nepodařilo spolehlivě prokázat, nicméně se předpokládá, že za autistickou symptomatiku odpovídá 3-10 genů (Poustka, 2006). Stávající výsledky bádání navíc v případě raného autismu poukazují na související tělesná onemocnění, nikoli ale v případě syndromu Aspergerova. Zde se naopak často vyskytují komorbidní psychopatologické poruchy, v první řadě jsou to především u mladistvých a dospělých depresivní nálady, poruchy pozornosti, poruchy motoriky, obsese, agresivní chování a poruchy spánku, dále neuropsychologické, kognitivní a biochemické anomálie, poškození mozku a mozkových funkcí .

Diagnostická kritéria

Aspergerův syndrom se v současné době stává předmětem zájmu odborné literatury i jiných médií, často ale vzniká mylný obraz, proto zde jmenujme diagnostická vodítka a nejdůležitější příznaky. Pozornost veřejnosti často poutají izolované speciální schopnosti spojené s ostrovy zájmu u jedinců s Aspergerovým syndromem. Jejich výskyt je ve skutečnosti spíše omezený. Obraz osoby s Aspergerovým syndromem se obvykle pojí s předpokladem této „kreativity“ či „nadání“. Jejich jinakost a oddělenost je však pro ně často zdrojem nesmírného utrpení.

„Je to život velkého trápení“ (Zöller, 1992, str. 132). Problémy a omezení jsou daleko častějším rysem tohoto postižení a mluví se o nich zřídka. U Aspergerova syndromu je ono postižení sice často neviditelné, to ale neznamená, že jsou to bezvýznamné těžkosti. Vyžadují zcela jistě terapeutická opatření. Také představa dítěte s autismem coby žijícího zcela ve vlastním světě bez komunikace a interakce s okolím, jako jakési „dítě pod skleněným zvonem“, je dnes již z hlediska toho, co víme o autismu a množství projevů s ním spojených, neudržitelná (Steindal, 1997).

Uveďme tedy výzkumná diagnostická kritéria Aspergerova syndromu, dle ICD-10 (10. revize Mezinárodní klasifi kace nemocí) Světové zdravotnické organizace (Dilling a kol., anglicky 1992, německy 1994):

1. Absence klinicky významného opoždění v oblasti produkce a porozumění řeči či kognitivního vývoje.
Diagnóza vyžaduje, aby dítě bylo před dosažením druhého roku schopno vyslovovat jednotlivá slova a nejpozději do tří let si v komunikaci osvojilo užívání řečových obratů. Sebeobslužné dovednosti, adaptivní chování a zájem o okolí mají kolem třetího roku dosahovat normální úrovně intelektuálního vývoje. Motorický vývoj může být poněkud opožděný. Pohybová neobratnost je častým, nikoli však nezbytným diagnostickým rysem. Častá je přítomnost izolovaných specifických dovedností, mnohdy v souvislosti s neobvyklou činností, avšak pro diagnózu není nepostradatelná.

2. Nápadné kvalitativní rysy v rámci sociální interakce se projevují nejméně dvojím způsobem z níže jmenovaných:

a) Neschopnost navázat a udržet přiměřený oční kontakt, nedostatečná mimika a nonverbální komunikační projevy (tělesný postoj), omezené užívání gest v rámci sociální interakce;

b) neschopnost navázání vztahů s vrstevníky, sdílení zájmů, činností a pocitů;

c) nedostatečná socioemoční vzájemnost, nevyhovující či výstřední reakce na pocity druhých, s ohledem na sociální kontext nepestré projevy v chování, nebo nedostatečné začlenění sociálních, emočních a komunikačních projevů v chování;

d) chybí spontánní přání sdílet s druhými radosti a zájmy, např. nezájem přinést nebo zmínit druhému předměty, které jsou pro postiženou osobu důležité.

3. Neobvykle silný, specifický zájem, nebo omezené, stereotypní vzorce chování, zájmy a činnosti, projevující se v nejméně jedné z následujících oblastí:

a) soustředěné zabývání se stereotypními a omezenými zájmovými vzorci, nápadný obsah či oblast, nebo jeden či více zájmů, které jsou nápadné intenzitou a specifickou povahou;

b) specifické, nefunkční rutiny a rituály, obsedantní lpění na jejich provádění;

c) stereotypní pohyby, třepání nebo otáčení rukou, prstů nebo celým tělem;

d) zabývání se částmi objektů, jejich složkami nebo materiály hraček (barvou, pocitem, který vyvolává kontakt s povrchem, vůní, případně zvukem nebo vibrací, kterou způsobují).

4. Odchylky nejsou způsobeny jinými vývojovými poruchami, jako jsou:

schizofrenie, schizotypní osobnost, anankastická porucha osobnosti nebo obsedantně kompulzivní porucha osobnosti, dále reaktivní porucha příchylnosti v dětství či porucha příchylnosti v dětství dezinhibovaná.

Sociální interakce

Největším problémem lidí s Aspergerovým syndromem je postižení oblasti sociálního chování a interakce. Postižení se týká jednak schopnosti navazovat nenucené a užší vztahy s druhými a také nonverbální komunikace.

Děti a mladiství zpravidla nemají touhu navazovat vztahy s vrstevníky . Toto přání často vzniká až v dospívání a současně naráží na nezpůsobilost k jeho naplnění.

Postižení v oblasti neverbální komunikace se týká rozumění neverbálním poselstvím druhých a vlastní schopnosti vysílání těchto signálů .

Vnější zjev lidí s Aspergerovým syndromem zpravidla nedává tušit nějaké postižení.
Tak mohou i osoby jinak k lidem s postižením tolerantní považovat jejich problémy za záměrnou provokaci. Například když osoba s Aspergerovým syndromem na otázku reaguje mlčením, může to být považováno za projev neslušnosti a tvrdošíjnosti.

Lidé s Aspergerovým syndromem mají problém navázat a udržet oční kontakt. Vyhýbají se tělesnému kontaktu jako například podání ruky. Jsou nejistí, když mají vést rozhovor, především pak jedná-li se o obyčejné povídání (v angličtině smalltalk). Společenským pravidlům často nerozumějí a musí si je pracně osvojovat, zatímco druzí se jimi řídí intuitivně. Také telefonování může být problém.

Lidé s Aspergerovým syndromem se těžko vciťují do nálad a pocitů druhých a nedokážou je rozeznat z vnějších náznaků. Celkově špatně čtou mezi řádky a také rčení nebo ustálené slovní obraty chápou doslovně. Jejich chování může vyvolat u druhých zlobu, protože nerozumějí neverbálním signálům, které jsou pro ostatní očividné.

Většinou je pro ně těžké vyjádřit svoje pocity , a tak si jejich chování bližní často vykládají jako nedostatek zájmu.

Lidé s Aspergerovým syndromem také špatně čtou signály upozorňující na blížící se nebezpečí , a proto (jakož i pro svou naivitu) se často nevědomě sami do takových situací dostávají.

Stereotypní vzorce chování a specifi cké zájmy.

V životech a zájmech lidí s Aspergerovým syndromem se objevují repetitivní a stereotypní vzorce chování. Jejich život je často určován vypracovaným systémem rutinního chování. Vyrušení je může velmi negativně zasáhnout. Zájmy často určuje jedna oblast, v níž mohou dosahovat pozoruhodné odbornosti. Své oblasti se dokážou věnovat neobvykle intenzivně, zatímco jiná témata je nadchnou většinou jen stěží. Většina lidí s Aspergerovým syndromem si vybírá obory z oblasti matematiky nebo přírodních věd, neboť mají většinou dobrou schopnost logického uvažování. Možné je ale i jiné zaměření.

Diagnostika

Diagnózu určujeme na základě osobní historie, cílené explorace pomocí diagnostických rozhovorů a dalším standardním písemným a ústním dotazováním a v neposlední řadě na základě pozorování chování postiženého. Dále je zapotřebí psychologického vyšetření pomocí speciálních psychotestů. Též by měla být provedena alespoň základní laboratorní vyšetření, EEG a zobrazovací vyšetření, tj. CT, MRT nebo PET. Fakultativně mohou následovat další experimentální vyšetření.

V současnosti by mělo být možné spolehlivé stanovení diagnózy raného autismu již v raném dětství. Děti s Aspergerovým syndromem se zpravidla podaří diagnostikovat později, poté co se zvýrazní jejich zvláštnosti na poli sociálním. Dobrou ilustraci možných raných symptomů i různých vyšetřovacích nástrojů ke stanovení diagnózy lze nalézt v publikaci „Poruchy autistického spektra“ a též v přehledové práci autorů Bölte a Poustka Zvláště v případě vysokofunkčního autismu a Aspergerova syndromu je však k dispozici nemnoho postupů, jež by bylo možné následovat.

Diferenciální diagnostika se musí zabývat schizofrenií, schizoidní poruchou osobnosti, obsedantně kompulzivní poruchou, Tourettovým syndromem a nonverbálními poruchami učení. Především je složité rozlišení mezi Aspergerovým syndromem a schizoidní poruchou. Podle ICD-10 diagnóza schizoidní poruchy osobnosti vylučuje Aspergerův syndrom, avšak Aspergerův syndrom nevylučuje schizoidní poruchu osobnosti v dětství. Zde je jistě třeba ještě výzkumu a ujasnění. K úzkostným poruchám dlužno říci, že někteří pacienti s Aspergerovým syndromem splňují kritéria pro anankastickou osobnost a obsedantně kompulzivní poruchy osobnosti. Ve většině případů je možné spolehlivě odlišit Aspergerův syndrom a obsedantně kompulzivní poruchu, spolehlivé rozlišení v případě osobnosti anankastické je o dost složitější (Remschmidt, 2000b). Složité je také rozlišení mezi Aspergerovým syndromem a vysokofunkčním autismem („High-functioning Autism“). Jedná se o postižení u osob, které mají charakteristické symptomy raného autismu a zároveň mají často vysokou inteligenci. V této souvislosti je otázkou, zda Aspergerův syndrom chápat vedle raného autismu jako samostatné onemocnění, nebo zda se jedná o mírnější formu onemocnění téhož. Proto je popis této poruchy v klasifikačním systému WHO v úvodu označen za poruchu „s nejistou nozologickou pregnancí“. Aktuální výzkumné projekty snad poskytnou odpověď na tyto naléhavé otázky.

Pro klinickou praxi se doporučuje být obeznámen s diagnózou Aspergerova syndromu. Často se podaří onemocnění rozpoznat pozdě. Problémy postižených nejsou zřejmé na první pohled, až po podrobnějším seznámení „působí na své okolí podle okolností jako podivíni, pomatení, rozvláční, úzkostní, plaší, nepřátelští, nekolegiální, sobečtí, neslušní, uzavření, nevděční, líní či apatičtí“ (Gerner). Jejich nápadné sociální chování bývá připisováno nejrůznějším vlivům, nejčastěji „charakterovým nedostatkům“. Proto lidé s Aspergerovým syndromem často trpí vydělením nebo mobbingem, někdy bývají označováni jako „narušení“ nebo „cvoci“. Včasná a správná diagnóza jim proto může ušetřit mnohá trápení a je ve většině případů předpokladem zahájení vhodné terapie. Mnozí lidé s Aspergerovým syndromem přitom potřebují jen málo pomoci, je však třeba, aby tato pomoc měla správnou podobu.

Průběh

Aspergerův syndrom je poruchou, která přetrvává i po dosažení adolescence. Některé studie ukázaly, že se symptomy v dospělém věku zdají být jemnější. Prognóza závisí na kognitivních schopnostech postiženého, síle symptomů, eventuálních komorbidních psychiatrických onemocněních a stupni podpory zajišťované terapeuty, rodinou, sociálními zařízeními či v zaměstnání. V optimálním případě je možné, aby postižený vedl zcela samostatný a svému věku odpovídající život. Zpravidla však lidé s Aspergerovým syndromem zůstávají i v dospělosti zvláštní. Mají problémy v oblasti mezilidských kontaktů. Postižený nesnadno navazuje přátelství a uspokojivé sexuální vztahy. Výzkumy ukazují, že v této oblasti bývá dosahováno nejmenšího zlepšení. Z toho důvodu je zřejmé, že v terapii by měl být tématům přátelských a partnerských vztahů věnován dostatečný prostor. Dále jsou dospělí lidé s Aspergerovým syndromem nápadní také svým vzhledem. Mohou se jevit ,nemoderní', volí neobvyklé oblečení či působí neopečovaně. Často se zdají podivní, bizarní nebo egocentričtí (což by se nemělo zaměňovat s egoismem), obsedantní či rigidní, věnují se rutinám, rituálům a pravidlům. Svým zvláštním zájmům dávají velký prostor. Další zvláštnosti jsou v oblasti jazyka (např. pedantská řeč, monotónní intonace, nepřiměřená hlasitost projevu, doslovné chápání ustálených slovních spojení a přísloví) a nonverbální komunikace. Mnozí mají potíže odhadnout dopad svého jednání nebo toho, co řeknou, a rozumět mu. Zpravidla jsou jejich schopnosti rozloženy velmi nestejnoměrně: zatímco některé oblasti bravurně ovládají, v jiných mají těžkosti již v základech. Proto se lidé s Aspergerovým syndromem i v dospělosti okolí mohou jevit jako neodhadnutelní a poněkud záhadní“ (Remschmidt a Kamp-Becker, 2006).

Ukázka z knihy Život s Aspergerovým syndromem (Portál 2010)

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Komentáře (54)

  • Obrázek uživatele Mahtiel
    Mahtiel (anonym)

    Máte zkušenosti s Aspergerem, buď sami nebo od svých dětí? Moje skoro švagrová - psycholožka vytasila s teorií, že mám možná v mírnější formě Aspergera. Něco na mě sedí, něco ne.

    Črv 12, 2010
  • Obrázek uživatele Martina
    Martina (anonym)

    ahoj Mathieli, mě zjistili při nějakých náhodných psychotestech taky ASpergera, co jsem četla na netu a tak tak to na mě sedí, mám k tomu navíc poruchu motoriky, deprese a poruchu osobnosti, pokud budeš chtít si napsat tak mám mejla telemania@seznam.cz, je fakt, že nevydržím dlouho mezi lidma, mám jako autista občas nesnáším změny ale intelekt mám zachován vystuodvala jsem vš, jsem neohrabaná a ve společnosti se necítím a nechovám moc dobře

    Črv 12, 2010
  • Obrázek uživatele Mahtiel
    Mahtiel (anonym)

    ahoj Mathieli, mě zjistili...Taky jsem vystudovala VŠ. Ve společnosti se taky necítím moc dobře. Mám jen jednu dobrou kamarádku. Podrobnější info jsem ti poslala na email.

    Črv 13, 2010
  • Obrázek uživatele JanaM
    JanaM (anonym)

    Ahoj, vždycky jsem si připadala "ujetá". Jsem silně empatická ( což by odporovalo diagn.), kreativní ( moc nápadů, ale těžce se rozhoduju ), jsem citlivá na hluk, pachy, chutě. Nemám ráda velkou sešlost lidí. Myslím, že nesplňuji kritéria pro AS. Ovšem můj 11-ti letý syn ano. Přestože se naučila sám v 5 letech číst,psát a asi 100 angl. slovíček, má ve škole asist. ped. V soc. oblasti je hodně opožděný, někdy má šílené nápady, nezajímá ho, že něco nelze, je velice umíněný. Na druhou stranu má talent k jazykům, dělá na počítači kreslené filmy, ovšem chce je prodat do USA a vydělat peníze ( ihned ). Je to takový umazlený medvídek. Myslím si, že má v lecčems lepší povahu, než "ostatní" děti, ale je v tomhle světě je silně zranitelný...

    Srp 15, 2010
  • Obrázek uživatele Mahtiel
    Mahtiel (anonym)

    Ahoj, vždycky jsem si...Z jakého jseš kraje? Přítelova sestra je psycholožkou v plzni a věnuje se mimo jiné i dětem s Aspergerovým syndromem.

    Srp 17, 2010
  • Obrázek uživatele JanaM
    JanaM (anonym)

    Z jakého jseš kraje?...Od Havl. Brodu. Největší problém je neinformovanost pedagogických pracovníků nebo jsem možná měla jenom smůlu. Spíš to tak vypadá,protože teď jde syn na druhý stupeň ZŠ a budou as. ví, o čem mluví. Sice nikdy autistu neviděla, ale protože má zkušenosti např. s ADHD a teď měla 4 roky na starosti chlapce se svalovou dystrofií, je na čem "stavět". Průšvih je, že na as. pedagoga stačí základní vzdělání a kurz. To ale nahrává ředitelům škol přijímat svoje známé ( teď jsem mohla být u autisty Vietnamce ve školce,ale bude tam dále "známá" - uč. je z toho nešťastná, protože as. ruší uč. pokyny, když klučina nechce jíst, tak ho krmí, když nechce něco dělat, tak ho odtáhne hrát si vedle - pro autistu super ). Přestože mi je už 37 dala jsem se znovu na studia ( myslím si, že toho celkem dost vím a hlavně to mám "odžité" ), letos jsem dokončila VOŠ v Litomyšli a pokračuju na VŠ v HK. Ovšem mám obavu, že dnes je to trochu o něčem jiném - měla jsem to štěstí číst práci jedné holčiny od nás ( Bc. spec. ped. v Brně - stylistika děs, překlepy, faktické chyby,vlastní přínos téměř nulový, málo stran prakt. části ), takže jsem si udělala obrázek o úrovni v Brně. Co potom udělá takovýhle "odborník" v praxi, mám strach jen domyslet. Je fakt, že po těch letech "v oboru" už poznám, kdo se vyzná a kdo ne...

    Srp 17, 2010
  • Obrázek uživatele Mahtiel
    Mahtiel (anonym)

    Od Havl. Brodu. Největší...Snad bude učitelka s tvým synem dostatečně trpělivá a snad se ti poštěstí sehnat práci pedagogického asistenta.

    Srp 18, 2010
  • Obrázek uživatele JanaM
    JanaM (anonym)

    Snad bude učitelka s tvým...Ahoj, díky. As. vypadá dobře, ale na druhém stupni je složitější učení ( hlavně -PISY ) a střídají se učitelé ( a ruku na srdce, někteří nemají pochopení ani pro "normální děti" ). Jako jsi vystudovala VŠ a co teď děláš ( tedy,jestli to není moc osobní ). Že bych si taky udělala test ( a víš, že bych docela brala být aspík - aspoň bych měla nějaké vysvěltení, proč nějak nezapadám do smečky podlézavců, lhářů, pitomců a neumětelů, kteří dnes mají zelenou... ).

    Srp 18, 2010
  • Obrázek uživatele Mahtiel
    Mahtiel (anonym)

    Ahoj, díky. As. vypadá...Vystudovala jsem fildu v Brně a momentálněš jsem nezaměstnaná, ale od příštího týdne už bych měla mít práci. Testy na Aspergera stojí 3000 Kč a dělá je APLA v Praze, já jsem se ještě neobjednala.

    Srp 18, 2010
  • Obrázek uživatele JanaM
    JanaM (anonym)

    Vystudovala jsem fildu v...Tak to je skvělé, že máš práci. Aplu v Praze znám, konkrétně Kateřinu Thorovou ( diagnostika, CARS škálování ), Hynka Júna ( úžasný výcvik aspíků) a Věru Čadilovou ( strukturovaná výuka ), taky v Brně jsou dobří ve spec. škole na Štolcové ( Zuzana Žampachová ). Fakt se chceš objednat na testy do Aply? Já mám strach, že bych ty testy uměla "zmanipulovat", už toho vím o AS až příliš, asi by mě to svádělo začít myslet jako aspík ( za ty letité cesty do dušičký toho svýho mazlíka už jsem lecos pochopila ). Dokonce jsem jako první ( téměř okamžitě ) přišla na řešení takové psychologické hádanky od naší uč. psy. ( podle výsledku mám buď výborné znalosti psy. nebo jsem psychopat, protože podle nějakých výzkumů nejvíce správně odpovídali psychopaté ve věznicích .. CHA, CHA ). Takže jsem buď psycholog nebo psychopat.. Ono nějaký ten autistický rys má téměř každý ( rituály, bizarní zájmy, mluvní stereotypy, oblíbená témata, problémy ve spol., odmítání tělesného kontaktu... ). Zkus si přečíst knížku "Podivný případ se psem - Marc Handon - myslím ), to je detektivní příběh, který vypráví aspík. Tu knížku přijali i odborníci na autismus. Když se autora ptali, jak moc studoval život as., řekl, že si přečetl základní symptomatiku, pak posbíral rituály a podivné libůstky svých známých a spojil je do jednoho člověka - aspíka. To je důkaz,že "našlápnuto" k as. má téměř každý.. Pomohlo by Ti, kdybys měla jistotu, že seš as.?

    Srp 18, 2010
  • Obrázek uživatele Mahtiel
    Mahtiel (anonym)

    Tak to je skvělé, že máš...Ta knížka zní zajímavě, nejspíše si ji přečtu. Nevím, jestli se na ty testy do Aply objednám, bojím se, že jen utratím 3000 Kč a nic z toho nebude. Kdyby se to zjistilo, když jsem byla dítě, tak by to smysl mělo, ale teď nevím. Od Kateřiny Thorové jsem četla takovou tenkou příručku.

    Srp 18, 2010
  • Obrázek uživatele JanaM
    JanaM (anonym)

    Ta knížka zní zajímavě,...Super knížka je Tony Atwood - Aspergerův syndrom ( zatím snad jediná o AS, jinak všude je to dohromady s dětským autismem, Rettovým sydromem, atypickým autismem ... ). Promiň, před pár měsíci jsem dopsala abs. práci o Matematických představách chlapce ( no,jasně, že jsem zkoumala toho svýho ) s AS, takže mám pořád "našlápnuto k odbornému vyjadřování". Měla jsi problémy ve škole? Musí Ti být nejméně 24 let, o aspících se mluví tak patnáct let, ještě před deseti lety byl problém se základní diagnostikou. Dodnes trvá neinformovanost pedagogických pracovníků ( což je průšvih ..). Když jsi zvládla ZŠ, SŠ i VŠ, nemáš určitě výraznější formu. A Tvoje okolí Tě určitě přijme líp,když budeš jen nějakým způsobem "jiná", než chodit s nálepkou autismu... Strašně jsem se smála,když chování mého syna připisovali autismu, ale on se často choval jako jeho spolužáci, s tím rozdílem, že měl za zadkem přehnaně ambiciózní ( ale hloupou a neinformovanou )as.,která ho "bádala" a podávala důležitě informace o každé pitomině ( třeba, že se o hodině houpe na židli - podle ní stereotypní chování ). Po čase jsem zjistila, že ji nemá cenu cokoliv vysvětlovat - třeba, že když Tom napíše výsledky jako 2,4,6,8, neznameńá to, že neumí sčítat, ale že ho to nebavilo... To už mě fakt dorazilo, a tak jsem jí řekla, že je vidět, že jí chybí pedagogické vzdělání, protože by jinak pochopila, o čem mluvím. Uhodila jsem hřebíček na hlavičku - nasupeně a opovržlivě mi odpověděla: "Že neví, čí to jsou mindráky?" A tak jsem odtušila:"Že vím čí.." Víc jsem jí urazit nemohla. Od té doby mě přehlížela jako paseku. Ale protože lezla paní řed. do.., nemohla jsem se jí zbavit, odešla až po třech letech, na vlastní žádost ne konci května( mně to řed. řekla poslední den v poledne.. ). Takže radši si žádnou "nálepku" nepořizuj, nebo Tě bude "prudit" každý zamindrákový zoufalec...

    Srp 18, 2010
  • Obrázek uživatele Mahtiel
    Mahtiel (anonym)

    Super knížka je Tony Atwood...Je mi 28 let. Ve škole jsem problémy nemívala, jen jsem nezapadala do školního kolektivu (lepší to bylo na ZŠ a VŠ než na SŠ). Chybí mi empatie, často trvám na jednom úsudku (např. Poláci jezdí jako prasata), nejsem moc komunikativní, loni se mi přidala schizofrenie. 8 měsíců jsem nemohla najít práci, teď budu pracovat jako prodavačka.

    Srp 18, 2010
  • Obrázek uživatele JanaM
    JanaM (anonym)

    Je mi 28 let. Ve škole jsem...Dříve se autisté označovali jako schizofrenici ( až během 2.svět.války Kanner a souběžně Asperger použili výraz autismus u skupiny dětí projevující společné symptomy). Možná, že tedy opravdu nejsi aspík. Můj syn byl taky do šesti let braný jako hyperaktivní ( ADHD ), ve třech letech jsem řekla, že mi připadá,jako kdyby měl autistické rysy a další tři roky jsem o to "bojovala". S tím, co vím o autismu dnes, to bylo už ve třech letech jasné ( rigidita, mluvní stereotypy, dyspraxie, rituály.. ). Ale máš psy. v rodině, tak se na to schválně zeptej... Ale pokud si trváš na svých názorech, tak nejseš aspík, jenom si někdy "nabiješ hubinu". V tomhle směru jsme na tom stejně. Víš, já si někdy říkám, že syn je moje dokonalejší JÁ, když mu něco vadí, tak to řekne narovinu. To já mám pořád zbytečné ohledy, takže to nakonec odnesu sama. Jsem příliš ohleduplná a zásadová a to se dneska nenosí. Jaký obor jsi vystudovala na fildě? Na prodavačku je Tě přece škoda... Jo, a Poláci fakt jezděj jako prasata... A nejenom oni....

    Srp 18, 2010
  • Obrázek uživatele Mahtiel
    Mahtiel (anonym)

    Na fildě jsem vystudovala historii a pomocné vědy historické.

    Srp 19, 2010
  • Obrázek uživatele Mobilis
    Mobilis (anonym)

    Nazdar, mám podobné dilema jako Mathiel, jestli se dát testovat na AS; doufám, že mi pomůžete rozhodnout se. Něco o mně: umím číst od pěti let, doslova jsem se do toho zamiloval. Někdy kolem sedmi let jsem se začal živě zajímat o fyziku, hlavně o teorii relativity a jaderné štěpení. Na základní škole jsem byl velice citlivý na jakýkoliv způsob šikany, snadno jsem se rozbrečel. V období puberty jsem si nevšiml nějakých změn mého chování, vždycky jsem byl samotář, který se vrtal v odborných článcích a diskuzích na internetu a hledal jakékoliv chyby. Mám nadprůměrné lingvistické schopnosti, nedělá mi problém učit se jazyky a nějaký čas jsem překládal a dělal korektora. V devatenácti letech jsem odletěl do Velké Británie, kde mi spolubydlící řekli, že jsem "egomaniak, který mluví jako kniha a ví všechno". Původně jsem bydlel s někým jiným, ale ti mě přinutili přestěhovat se, protože "se to se mnou nedalo vydržet". Jsem dost tvrdohlavý a jak už jsem zmínil, tak i dost egocentrický; často vybuchnu i kvůli maličkostem. Manuální práce mi nikdy nešla, mám potíže soustředit se na mluvené slovo (prostě neposlouchám a myslím na něco jiného) a mám vynikající paměť na detaily - dovedu si vybavit několik let staré rozhovory a umím citovat z knih. V sociální sféře si připadám nejistý, neumím vést dlouhý rozhovor, případně posluchače unudím vyprávěním o věcech, které mě zaujaly. Oční kontakt nemám rád, ale před maturitou jsem se alespoň naučil dívat se do očí - potom ovšem plácám nesmysly, což je pokaždé, když něco musím vyřídit. Nemyslím, že bych trpěl stereotypními pohyby nebo chováním, jen někdy opakuji slova ve větách; mám pocit, že někdy mluvím stejným tonem, ale nejsem si jist.

    Srp 20, 2010
  • Obrázek uživatele Mobilis
    Mobilis (anonym)

    Ještě jsem zapomněl zmínit, že mám dost bujnou fantazii a silně prožívám příběhy. Někdy tomu říkám "živé sny".

    Srp 20, 2010
  • Obrázek uživatele JanaM
    JanaM (anonym)

    Úžasná "analýza osobnosti". Myslím, že ANO ( v nejhorším Ti ušetřím 3000 Kč. ). Zkus si přečíst "Aspergerův syndrom od Tony Atwood". Pro ANO: nadprůměrné schopnosti v určité oblasti, smysl pro detail ( aspíkovi občas kvůli detailu unikne celek... ), potíže s očním kontaktem, emoční labilita, sklon k samotářství, problém v soc. oblastech, oblíbená témata ( bez ohledu na "zájem" publika ), celková rigidita ( téma, názory, zájmy, slovní obraty ), dyspraxie ( bývá i celková neobratnost - tanec, chůze, míčové hry ... ), monotónní hlas ( až robotická řeč ). Může být i: problém s tělesným kontaktem ( dotyk jiné osoby, neoblíbené materiály ), zvýšená reakce na pachy, chutě, zrakové, sluchové i hmatové vjemy, rituály ( má je každý, jde o to, zda je umíš v případě nutnosti "vypustit"). Ve všech směrech se tyto příznaky objevily u mého syna ( 11 let ).

    Srp 20, 2010
  • Obrázek uživatele Mobilis
    Mobilis (anonym)

    Opravdu nesnáším dotyky, neoblíbené materiály nemám (aspoň myslím). Zas tak neobratný nejsem, míčové hry mě docela bavily - tím myslím fotbal. Neovládám ruce - až do sedmnácti jsem neuměl uřezat rovné prkno a dodnes nenávidím geometrii. Vůbec si nejsem jistý u rituálů; když mi bylo deset, tak jsem měl zůstat o hodinu déle ve škole (jel bych později autobusem), což mě dost rozrušilo a udělal jsem ve třídě scénu. Jenže to je jen jeden případ a mně se nezdá, že bych měl nějak zaběhnuté rituály - spíš bych řekl, že žiji jako každý jiný - vstanu, jdu do práce, dojdu o půl třetí, dívám se na seriály, filmy, čtu si. Takhle napsané to sice vypadá jako nějaký rituál, ale mně se to nezdá. Aspergeři prý nerozumí vtipu a nadsázce. Já tyto věci mám rád, např. mezi mé nejoblíbenější knihy patří Zeměplocha od Terry Pratchetta, která je napěchovaná narážkami na všechno možné. Baví mě i anglický humor (Monty Pythoni, Rowan Atkinson) a když s někým mluvím, tak se často "vysmívám". Ale zase nerozumím nadsázce, když s někým mluvím - pořád se musím ptát, jestli to ten člověk myslí vážně. Teď vám asi bude jasné, proč si nejsem tak jistý ohledně AS.

    Srp 20, 2010
  • Obrázek uživatele JanaM
    JanaM (anonym)

    Ono je to složité, můj syn má také nadměrně vyvinutý smysl pro humor, kreslí si komiksy, vymýšlí slovní hříčky ( až nelogické ), vyžívá se v "drsných" slovech. Pro nezasvěcené to vypadá, že je drzý, ale on se tak snaží navázat kontakt s okolím ( je mu jedno, jestli je reakce kladná nebo záporná - prostě "zaujal", lidé si ho všimli ). A oblíbený "humor" - Bean ( všude tahá medvídka Teddyho ),Cimrmany, dodnes Tom a Jerry, Zajíc a vlk. Tomův smysl pro humor mi moc pomáhá ve chvílích afektu ( někdy ho rozhodí úplná blbina - tedy z mého pohledu )- stačí reagovat na jeho nadávky nějakou vtipnou ( často již ověřenou ) narážkou, on se rozchechtá ( má zvláštní smích - takový zajíkavý )a je zase v pohodě. Rituály také nemá, zvládá i změny ( dopředu "dohodnuté" i náhlé - to chce větší přesvědčování ). Žádný aspík nemá všechny rysy, vlastně je těžké určit i pomyslnou hranici mezi normálnem a nenormálnem. Hlavní je, aby se člověk naučil své "handicapy" zvládat a využít ve svůj prospěch. Mezi vědci a umělci je největší procento aspíků. Dokonce bylo prokázáno, že nejvíc jich je mezi programátory ( v USA tomu říkají "inženýrská porucha"). Jestli to není příliš osobní - jak vychází se svou rodinou?

    Srp 21, 2010
  • Obrázek uživatele Mobilis
    Mobilis (anonym)

    S rodinou to je složité. Když mi bylo deset let, tak jsem byl hodné dítě - měl jsem knihy a to mi stačilo ke štěstí. Kolem patnácti let po mně najednou všichni něco chtěli, což se mně nelíbilo - často jsem měl záchvaty vzteku. Po maturitě jsem odletěl do Velké Británie, kde jsem byl rok a půl - za tu dobu jsem rodiče viděl jen tři týdny v létě, což mi plně vyhovovalo. Teď jsem zase doma, každou chvíli po sobě vyjedeme - naštěstí za měsíc budu na kolejích v Praze, což je dost daleko na to, abych se s nimi vídal každý týden. O mně si taky myslí, že jsem drzý. Sice nemám rád "drsná" slova (nikdy jsem neřekl sprostší slovo než je "sakra"), ale často rýpu do ostatních lidí. Tom a Jerryho mám rád dodnes. Myslím si, že na anglickém (konverzačním) humoru (Mr. Bean, Monty Pythoni, Cimrmani) je nejvíc lákavé právě to konverzování (Cimrmani) a popírání logiky (Monty Pythoni).

    Srp 21, 2010
  • Obrázek uživatele JanaM
    JanaM (anonym)

    S rodinou to je složité....Takže, myslíš, že jsem Tě v Tvém hledání nějakým způsobem posunula? Už jsme o tom diskutovaly s Mahtiel - myslíš, že by Ti pomohlo, vědět, že jsi asperger? Rozhodně je dikutabilní, zda "o tom informovat" okolí. Jestli je lepší mít nálepku drzouna a potížisty než "blázna" ( jak myslíš, že se lidé dívají na autisty a další psy. diagnózy ? Jen pár lidí za Tvým chováním pozná autistické rysy ... ). Co si o tom myslíš?

    Srp 21, 2010
  • Obrázek uživatele Mobilis
    Mobilis (anonym)

    Ano, dost mi to pomohlo. Nejspíš se nechám otestovat. Nejbližší okolí bych o tom neinformoval, většina mých příbuzných ani neví, co slovo "autismus" znamená a nejspíš si pod tím představí cvoky v blázinci (ti informovanější Rain Mana, ale ani to by mi moc nepomohlo) - falešný soucit a podobné "emoce" (jsou to emoce?) nepotřebuji. Nevím, jak na ně reagovat. Moji spolubydlící v Británii asi něco tušili, ale brali mě takového, jaký jsem a myslím, že mi trochu záviděli mou paměť a sečtělost. Na vysoké škole to spolubydlícím na koleji asi naznačím, ale tam to nejspíš nebude velký problém, protože budu studovat na Vysoké škole chemicko-technologické, kde podobných "cvoků" bude hodně.

    Srp 21, 2010
  • Obrázek uživatele Mobilis
    Mobilis (anonym)

    Dodatek: v rodině raději budu potížista a drzoun, v pracovní (školní) sféře "Cvok" - tam mi to nevadí, protože hodně vědců má nějakou "poruchu", a Aspergerův syndrom může být i výhoda.

    Srp 21, 2010
  • Obrázek uživatele JanaM
    JanaM (anonym)

    Dodatek: v rodině raději...Když dovolíš, měla bych k Tvému rozhodnutí jednu námitku. Teď mluvím z pohledu mámy aspíka - pokud bychom dodnes nevěděli o skutečném důvodu problematického chování našeho syna ( oproti Tobě víc nápadném ), mysleli bychom si, že jsme ho nedokázali dobře vychovat. Myslím, že si Tvoji rodiče zaslouží vědět pravdu, i když to tak nemusíš vnímat - cítí se v duchu za Tvé "nevhodné chování" zodpovědní a určitě je to mrzí. Pokud neuvěří Tobě, zkuste společně navštívit odborníka na autismus. Nezlob se, že jsem to takhle musela napsat... každopádně Tvůj postoj chápu ( je ti tak lehce přes dvacet ), v Tvém věku jsem se doma taky hádala ( hlavně s tátou ) a utekla jsem z našeho zapadákova do Brna.... Dneska ( když už táta není naživu ) ho v mnohém chápu a často se přistihnu, že se chovám ke svým dětem ( 14, 11 a 7 ) v některých situacích podobně. Proč by Tě právě rodiče neměli pochopit, vždyť od nich máš svoji genetickou výbavu.... ne naopak...

    Srp 21, 2010
  • Obrázek uživatele Mobilis
    Mobilis (anonym)

    Oni o mém "nevhodném" chování nic neví, málokdy někam jdeme spolu; jediná věc, která jim vadí, je to, že skoro nechodím ven. Ani ty hádky jim nepřipadají divné, protože moje sestra (19 let) se s nimi hádala pořád. A ano, je mi 21 let.

    Srp 21, 2010
  • Obrázek uživatele JanaM
    JanaM (anonym)

    Oni o mém...Takže,i kdyby se potvrdilo, že maš AS, tak jim nic neřekneš? Navíc si myslím, že to s Tebou není vůbec "špatný", spíš máš dobrou genetickou výbavu pro studium, případně vědeckou činnost. Myslíš, že by je to spíš vyděsilo než potěšilo? Pozoruješ u nich nějaký "svůj" aspíkovský rys? Mně psy. řekli, že nemám AS, protože jsem komunikativní, empatická a "přizpůsobivá". Můj manžel na první pohled není moc "hovorný", ale to většina chlapů ( není nic horšího než "užvaněnej" chlap, je trochu těžkopádný ( co bych chtěla, když má 195 cm/112kg .. )), nemá rád větší společnost a nerad vede dlouhé hovory - takže hned u něho hledali případného aspergera. Nic proti, ale myslím si, že syn má spíš "vybroušené" vlastnosti ode mne ( jazykové nadání, smysl pro humor, nadsázku, obrazotvornost,hravost, tvořivost, smysl pro detail, ale i emotivnost, netrpělivost, labilitu...). Po manželovi zdědil pouze fyzický vzhled ( už se těším, až bude taky chlap jako hora..). Takže bych na něho vlastně měla být pyšná, jen ten problém se zapadnutím "do stáda" zůstává ( ale ten mám taky .. ).

    Srp 21, 2010
  • Obrázek uživatele Mobilis
    Mobilis (anonym)

    Podle mě by je to spíše vyděsilo, a jak jsem psal, tak nechci žádné "utěšování" nebo jak to nazvat. Nemám rád, když se o mně mluví, radši jsem ta tichá voda, která břehy mele. U rodičů jsem si žádných neobvyklých jevů nevšiml; teď jsem asi první teenager, který někdy něco takového o svých rodičích řekl :-) Jak jste myslela tu větu "Navíc si myslím, že to s Tebou není vůbec "špatný"... "? Já jsem ji pochopil tak, že si nemyslíte, že jsem Asperger.

    Srp 21, 2010
  • Obrázek uživatele JanaM
    JanaM (anonym)

    Podle mě by je to spíše...Není to s Tebou tak špatné, protože evidentně nejsi těžký případ AS - jsou například špičkoví vědci, kteří nedokážou pochopit základni pravidla "jednání s lidmi" nebo běžné činnosti ( třeba si koupit lístek v autobuse ). Úžasný příklad nám vyprávěl Jun z Aply Praha - těžší případy aspíků potřebují jasně strukturovat (tj. rozložit na jednotlivé kroky ) i pro nás běžné činnosti. Objednávat jídlo se učí například u Mc Donalds , protože tam je to celkem jasně strukturované. Takže asi dva týdny trénovali rozhovor - "Co si dáte?" ... V hodinu "H" stál aspík ve frontě, když na něj přišla řada, obsluhující se ho zeptal "Už dostaváte?" Aspík se otočil a utekl - byl zmatený, protože čekal "nacvičenou" otázku. Nebo jiný ( vysokoškolák) se svěřil s problémy s děvčaty, chtěl vědět, jak pozná, zda ho má ona dotyčná ráda. Dostal odpověď, že zamilovaná dívka se střídavě směje a brečí. Po měsící si stěžoval, že se s ním dál rozcházejí - když to rozebírali, zjistili, že na "to šel vědecky" - aby se dívky smály,tak jim vyprávěl vtipy a aby brečely, tak jim stříkal do očí slzný plyn. Takže AS těžšího stupně může být až geniální, ale v oblastech "sociálních" je na úrovni "idiota". Čím větší nevyváženost mezi jednotlivými složkami osobnosti, tím těžší případ... Ty máš problémy u Mc Donalds? A na rande nosíš slzný plyn? Věř tomu, že takových "lehce ujetých" jsou mraky. Přečti si třeba "Podivný případ se psem", "Nikde nikdo" a další, které napsali lidé s AS.. Já nejsem psy., jen jsem "v tom" díky synovi trošku zběhlá, takže si myslím, že máš určité rysy AS, ale ty má každý druhý... Ve dvaceti to řešíš, za deset let budeš mít jiné starosti ( takhle jsem uvažovala ve dvaceti taky .. ).

    Srp 22, 2010
  • Obrázek uživatele JanaM
    JanaM (anonym)

    Není to s Tebou tak...Prosím, hlavně si nemysli, že hodiny sedím na internetu. Potřebovala jsem si zjistit názory na jistou firmu a náhodou jsem se dostala až k diskusi o autismu.... Manžel učí na VŠ, takže naše večery vypadají tak, že si každý sedíme u svého počítače a píšeme. Já seminárky, on knížky o programování nebo skripta.

    Srp 22, 2010
  • Obrázek uživatele Mobilis
    Mobilis (anonym)

    Taky mám problém s podobnými činnostmi. Když musím jít na nějaký úřad, tak si zjišťuji, kam přesně mám jít a jak to říct. Když si to nezjistím, tak ten příslušný úřad většinou ani nenajdu (teď nemyslím úřad u nás na vesnici, ale ten v Kyjově, kam chodím jen někdy). Problémy u McDonald's jsem měl kdysi, ke koupi hranolků jsem se osmělil až po dvou hodinách sledování ostatních zákazníků. Já na rande nechodím, protože nedokážu říct pět souvislých vět po sobě.

    Srp 22, 2010
  • Obrázek uživatele JanaM
    JanaM (anonym)

    Taky mám problém s...Vůbec se nedivím, že máš problémy na úřadech nebo třeba u Mc Donalds - já jsem taky z malé vesnice na Vysočině, žila jsem sice 2 roky v Brně ( to mi bylo 20 - 22 ), ale město mě dodnes znervózňuje, natož pak úřady, velké obchodní domy. Ale takové problémy má skoro každý. Jo, s tím "přehráváním" budoucí situace to mám stejné - nakonec to dopadne úplně jinak. A to se netýká jen "oficiálních jednání", ale i věcí příjemných. Nejhorší jsou moje katastrofické scénáře věcí budoucích. Pomalu se učím "čekat" až to bude doopravdy, protože realita bývá většinou o dost méně drsná než moje fantazmagorie. Myslím, že v Tvém věku jsem na tom asi byla stejně. Sice jsem se uměla říct pět souvislých vět, ale byla jsem strašně nedůvěřivá a každého až příliš analyzovala. Pořád jsem se podceňovala ( což mi v menší míře zbylo - ale spíš než podceňování je to pocit nedokonalosti - to je jeden z AS-rysů - jen 100% výkon je přijatelný výkon ). Jenže jsem pochopila, že dnes je vítaná spíš nedokonalost v pozlaceném obalu. Nevěřila jsem si,že udělám školu, takže jsem začala opatrně voškou, a zkusila jsem přijímačky na VŠ - jen tak, bez přípravy ( neuměla jsem už biologii, soc., fil. ), o nic mi nešlo, spíš jsem si chtěla ( tak trochu zbaběle vyzkoušet )předem atmosféru, než to bude za rok naostro. Neměla jsem plný počet,ale byla jsem 4. a 1. (s náskokem ). Místo, abych byla pyšná, jaká jsem bedna, tak jsem měla zlost na ty, kteří jdou k přijímačkám a nic neuměji. Teď jsem četla práci jedné blbky od nás,která má sebevědomí na rozdávání ( ale IQ houpacího koníka ). Je Bc. z Brna - spec. ped. - její práce má málo stran, vlastní přínos nulový, hrubky, překlepy, faktické chyby. Jenže ona titul má.... Štve mě ta dnešní povrchnost, ty zbytečné kecy.... PS: Na rande vystačíš i se čtyřmi větami - stačí si najít "ukecanou" holku, ta bude ráda, že ji někdo poslouchá..........

    Srp 22, 2010
  • Obrázek uživatele Mobilis
    Mobilis (anonym)

    Ta povrchnost mi taky vadí, tituly beru jen jako nutné zlo. S takovými lidmi, jako je ta husa z Brna, se setkávám každý den.

    Srp 22, 2010
  • Obrázek uživatele JanaM
    JanaM (anonym)

    Ta povrchnost mi taky vadí,...Jenže titul Tě v očích většiny posune na společenském žebříčku a máš širší možnosti seberealizace. Zažila jsem absurdní situaci v nemocnici. Jedna paní měla ING i na takovém tom pohárku na moč. Strašně mě to pobavilo - říkala jsem si: "Vidíš, ty pitomče, kdybys šla na vejšku, mohlas teď mít pohárek s titulem..." Když to lidi chtěj, tak jim to dej... Ti,kteří opravdu něco umí, si na tituly nepotrpí. A blbovi ani titul nepomůže, spíš jeho blbost, protože mnozí šéfové mají radši snaživého blbce než schopného čl. ( ten může potenciálně ohrozit jejich vedoucí pozici ).

    Srp 22, 2010
  • Obrázek uživatele Irina
    Irina (anonym)

    Zjistila jsem u sebe v 38(ted je mně 39) letech As podle testu ASPIE QUIZ na internetu. Chtěla bychom poznat jine dospěle lidi, co maji AS. Myslim, že obracet se na psychologa pro potvrzeni nema žadny vyznam. Ale taky vim o sobě, že jsem empatickaa stojim o společnost jinych lidi- pak že AS nemam? Ale z testu vychazi, že jo.. jen za cely život nepoznala jsem nikoho, kdo by o sobě žekl, že jsme kamaradi - mluvila jsem o tom s vice lidmi, co jsem považovala za kamaradi- každy řekl, že mylim se-nikdy jsme kamaradi nebyli.

    Říj 04, 2010
  • Obrázek uživatele mobilis
    mobilis (anonym)

    Dostudovat vysokou školu bude těžké, vždycky si místo učení najdu něco jiného... ale to tak u vysokoškoláků bývá :-) Já jsem nějaký čas pracoval ve fabrice a po nějaké době si ke mně všichni udělali nějaký odstup. Prý jsem byl moc tvrdohlavý a drzý.

    Říj 04, 2010
  • Obrázek uživatele moše
    moše (anonym)

    Prosím, pokud hledáte informace o AS a autismu obecně, hledejte je mimo český internet. Tony Attwood už docela dosti modifikoval své závěry oproti jeho starší knize, která v Čechách vyšla. Řada webových stránek nabízí současný pohled na autistické spektrum a to i z pohledu lidí, kteří s autismem žijí. Existují také stovky blogů (třeba anglojazyčných), kde se dozvíte z první ruky odpovědi na všechny otázky, například ohledně empatie. Všichni zjevně berete zastaralá a špatně formulovaná kritéria příliš doslova. Nejedná se o neschopnost soucitu nebo pochopení druhých, ale o jinak fungující tzv.teorii mysli, a tedy neschopnost správně chápat myšlenkové pochody druhých a také číst,co se skrývá za fasádou... Tvrzení, že autisté nemají emoce, nebo nejsou schopni soucitu a podobně je prostě holý nesmysl. Ke stereotypům patří také názor, že převažuje matematicko informatická orientace - řada lidí je nadána výtvarně, hudebně, literárně a dosti často se vyskytuje synestesie. Řada slavných současných hudebníků i herců nebo režisérů má PAS, nebo vykazuje evidentní příznaky. Absurdní je též tvrzení o absenci smyslu pro humor, Dan Aykroyd je toho důkazem, stejně jako Michael Palin, nebo další předpokládaní aspies (aspíci)- John Cleese, Rowan Atkinson, Woody Allen, Peter Sellers... Diagnostikovány byly třeba Daryl Hannah nebo Courtney Love, hovoří se o Kim Basinger... Ve sféře hudební o svém AS mluví třeba syntezátorový průkopník Gary Numan, oficiální dg. má talentovaná Ladyhawke a řada jiných je za pravděpodobné aspíky obecně považována (jinými aspíky i odborníky), Bob Dylan, Leonard Cohen, David Bowie, Michael Stipe, Kate Bush, Tori Amos, Mike Oldfield a řada jiných. Prosím, nepodléhejte předpotopním názorům, AS se projevuje individuálně a zdaleka ne tak stereotypně, jak se někteří stále ještě domnívají. Doporučuji také nepřeberné množství videí k tématu na youtube - můžete sami posoudit, jak různě se autismus projevuje, a také si poslechnout osobní výpovědi...

    Říj 22, 2010
  • Obrázek uživatele mobilis
    mobilis (anonym)

    To s tím humorem je nejspíš (určitě) pravda. Mluvil jsem s několika Aspíky a všichni se vyžívali v anglickém, dosti "suchém", humoru. Já ho taky mám rád :-)

    Říj 22, 2010
  • Obrázek uživatele emmo
    emmo (anonym)

    Prosím, pokud hledáte...A existuje i nějaká novější obdoba knihy Attwooda, buď přímo od něj - nebo i jiného autora? Něco, co by bylo možné a užitečné přeložit do Češtiny a pozměnit tak mnohdy docela rigidní názory lidí na problematiku AS?

    Říj 26, 2010
  • Obrázek uživatele bessy
    bessy

    Celý život mého syna jsem měla poct, že není něco vpořádku. Prošli jsme rukama mnoha psychologů i psychiatra. Teprve nyní jsem potkala p Svobodu, který vyjádřil názor, že má aspegerův syndrom. Začala jsem se shánět, kde by mi pomohli, ale našla jsem specialisty jen v Praze. Prosím, znáte někoho poblíž Bruntálu?

    Říj 29, 2010
  • Obrázek uživatele bessy
    bessy

    Díky za radu. Byl někdo z Vás diagnostikován až v pozdějším věku? Syn už má 20 let. Dá se s tím ještě něco dělat? Stále si nechce přiznat, že si svým chováním ubližuje. Nemůžu se na to dívat.

    Říj 30, 2010
  • Obrázek uživatele Phajas
    Phajas (anonym)

    nóó, tak už aspoň vim co mi je :-)

    Pro 17, 2010
  • Obrázek uživatele JanaM
    JanaM (anonym)

    Celý život mého syna jsem...Pokud mohu poradit z vlastní zkušenosti (syn 12 let - AS), obrátila bych se na Psychiatrii - Praha - Motol, mohou Vám nabídnout týdenní pobyt, během kterého provedou vyšetření nejenom testy CARS, ale i testy ohledně případné metabolické poruchy (někdy může ovlivňovat chování čl.). Nevím, jak se postupuje u staršího klienta... Raději bych se vyhnula všem oblatním SPC,psychologům, psychiatrům, atd. My jsme takto ztratili 3 roky. Hodně "odborníků" si myslí, že Aspergerův syndrom odliší od jiných "poruch", ale zažila jsem i situaci, kdy byla vyslovena diagnóza "silně vyhraněná osobnost", ale po půl roce, kdy byla vyžádána zpráva z tohoto vyšetření pro Motol se ve spise objevil "AS"... Osobně bych doporučila například Aplu Praha (Thorová, Jún, Čadilová) nebo Aplu Brno (Žampachová, ale zde se vyšetření hradí, ale mohou Vám i poradit jiné možnosti..

    Led 27, 2011
  • Obrázek uživatele Bessy
    Bessy (anonym)

    Pokud mohu poradit z vlastní...Díky za rady. Byli jsme v Praze u paní doktorky Schmidtové a diagnostikovala synovi Aspergerův syndrom. Po dvaceti letech. Díky ignorantskému psychiatrovi jsem ztratili mnoho času a možností nápravy. Snad to zvládnem i tak.

    Feb 04, 2011
  • Obrázek uživatele JanaMat
    JanaMat (anonym)

    Díky za rady. Byli jsme v...Dobrý den, u paní doktorky Schmidtové jsme také byli. Buďte hlavně opatrná co se týče možností užívání léků - můj tehdy sedmiletý syn přibral za 2 měsíce 8 kg (spíš otekl...), začal se v noci počurávat a když byl ve stresu, tak namísto obvyklého vztekání jenom kňučel jako zvířátko, jinak mu léky nepomohly. Vysadili jsme po půl roce a nic se nezměnilo, jenom se občas potřebuje vykřičet a vyvztekat, což přepadne někdy každého z nás. Samozřejmě, pokud dítě trpí silnými úzkostmi nebo má obtěžující rituály mohou prý medikace pomoct, ale s tím zkušenosti nemám. My sice máme diagnózu od šesti let, ale nikdo vám nedokáže říct, kam se "to" otočí, z puberty mám obavy.... Aspoň víte, že jste ve výchově nemohli chybovat, protože výchova aspíků je jiná, bylo nám řečeno, že my se budeme muset přizpůsobovat synovi a ne on nám, ale vzhledem k míře jeho postižení se "výchova" docela daří, celkem se dá "civilizovat"...zatím...

    Feb 10, 2011
  • Obrázek uživatele mysshka
    mysshka (anonym)

    dobrý den, psychiatrička mi diagnostikovala hraniční emočně nestabilní poruchu osobnosti a zamilovala jsem se do člověka, u nějž mám podezření na asphergera /jen si nejsem jistá do jaké míry si za jeho odmítavé a chladné chování můžu sama/ nicméně on je dost odtažitý, chladný, nemá vyvinutou silnou sexuální touhu ačkoli vzrušení funguje normálně, nemá potřebu kontaktu napsat, zavolat a když napíšu já reaguje dost stroze a často se diví, co mám zase za problém a že už ho měl za vyřešený. Možná to souvisí i s mojí vlastní poruchou. Je nějaká šance to řešit? jsem dost tolerantní mám spoustu zájmů i když jen povrchně, ale v myšlenkách jsem pořád s ním a přemýšlím jak ho otevřít a nebo alespon přiznat, že jsem já ta nesnesitelná a že o mě nestojí díky moc

    Kvě 24, 2012
  • Obrázek uživatele nojo
    nojo (anonym)

    myssko, ne on je Asperger, to ty jsi ta vadna...zdravy clovek stejne vzdycky zdrhne ze vztahu s hranicarem, to se neda vydrzet s takovou pijavici...ty se divis, ze se po tobe nevrha?

    Kvě 24, 2012
  • Obrázek uživatele vanesska
    vanesska

    v článku se nepíše o terapii EEG Biofeedback a předsi je velmi účinná v Aspergerovově syndromu. Jedním z míst kde přijímají děti i dospělé osoby je třeba Poliklinika na Zeleném pruhu.

    Čer 02, 2012
  • Obrázek uživatele eeg institut
    eeg institut (anonym)

    EEG Biofeedback je jednou z účinných metod, používaných v terapii syndromu Aspergera, zlepšuje soustředění a pozornost, však nejdůležitější je zlepšení v oblasti emocí spolu se sociální oblastí. Máme zkušenosti, srdečně zveme nejen rodiče s dětmi s tímto syndromem, ale rovněž děti s jinými formami autizmu. U nás dovedeme natočit EEG záznam u všech dětí v klidu, při spolupráci rodičů. EEG Institut, Praha 4, ul.Roškotova 1717/2

    Zář 12, 2012
  • Obrázek uživatele já
    já (anonym)

    Celý život mého syna jsem...Dávejte si pozor na tuhle Bessy , založila na Facebooku téma o Aspergerech a hraje si tam na admina...........naběhli tam neléčení Aspíci a hádají se tam, napadají lidi , využívají toho, že si myslí, že tam jim to budou tolerovat .A tahle podivná ženština, dvakrát rozvedená, jejíž snacha utekla od malých dětí tam hraje váženou moudrou ženu , v reálu má všechno podě"laný , zkazila co mohla a místo aby to řešila , zakládá na netu témata :-)))))......takže radši tam nechodte, ještě vám tam vynadají.

    Dub 12, 2013

Stránky

Přidat komentář

Reklama

Reklama