Archetyp učitele a jeho pasti

Archetyp učitele - rádce - mudrce je založen na instinktivních vrozených strukturách, které máme zčásti společné se zvířaty: starší zde také učí své mládě a toto učení je instinktivní proces. I pocity jako důvěra a autorita jsou hluboce instinktivní a jsou přítomny i u zvířat.

Ostatní prvky, ze kterých je archetyp složený, jako třeba oblečení, vous, nebo druh poučení a rady, které u něj hledáme, jsou dodatečně získané a vytvořené a závisí na dané kultuře, na našich zájmech, na našich potřebách. V naší zemí bude mít učitel asi kalhoty, košili a kabát, v Indii zase třeba jen nějakou bederní zástěrku. To ale neznamená, že se vám ve snu nemůže objevit učitel, který vypadá jako Ind, zvláště když jste třeba četli něco o indické mystice.

Jak tento archetyp neboli prvotní obraz funguje? Zaprvé, když vidíme nějakého člověka, který odpovídá v nás přítomnému schématu nebo archetypu moudrého učitele, máme tendenci rychle podlehnout jeho vlivu, ať už je to skutečně moudrý muž, nebo ne. A v tom je právě skrytá past, na kterou si musíme dávat velký pozor. Může se totiž stát, že vlivu toho člověka nevědomky podlehneme natolik, že ho budeme na slovo poslouchat, všechna naše rozhodnut budou zabarvená nebo přímo řízená obavou, co by tomu řekl ON. Nebo od toho člověka budete očekávat, že vám bude radit se všemi problémy, že vám dá nějaký zázračný klíč k moudrosti (metoda snadno a rychle), prostě že ON teď převezme váš život do svých rukou; prostě uděláte, co ON řekne, a vaše problémy budou vyřešeny, vy budete spaseni a navždy šťastni. Tragédie je, když ten člověk svého postavení využije a opravdu začne o vašem životě rozhodovat. Takové případy můžete kolem sebe vidět dosti často.

Takto funguje archetyp zvenčí. Ale archetyp se uplatňuje také z druhé strany, zevnitř. Člověk se totiž může sám ztotožnit s tou archetypickou strukturou, s tím obrazem moudrého učitele, který v sobě nosí, ani o tom neví, a to zvláště když je v postavení, které k tomu svádí, nebo když jako nějaký mudrc vypadá. Jindy takového ideálního učitele třeba hledáme a nenalézáme, a tak podlehneme archetypu učitele v sobě a staneme se jím sami. Nebezpečí ztotožnění se s archetypem je v tom, že člověk se začne přeceňovat, a to má zcela jistě za následek, že začne podceňovat druhé. Podlehne velikášství, bere sebe sama za nejvyšší nebo skoro nejvyšší autoritu, vystupuje suverénně a autoritativně, je dominantní a netolerantní, i když se to může snažit zastírat navenek ušlechtilými způsoby a předstíranou skromností, jejíž hranost je obyčejně zjevná jen lidem, kteří archetypu Moudrého učitele nepodlehli. Je přecitlivělý na svou osobu, urážlivý, své kolegy nebo přátele vidí jako rivaly. Člověk se zkrátka nafoukne, a skutečně se tomuto jevu říká inflace, nafouknutí.

Takové chování, ani první, ani druhé, není plně vědomé. Člověk jedná pod vlivem síly, která je větší než on sám, a je neobyčejně obtížné ho přivést k trochu objektivnějšímu pohledu na sebe. Když jej v jeho podlehnutí archetypu okolí podporuje, máme další tragédii; takový člověk škodí jak sobě, tak lidem, kteří se pohybují v jeho blízkostí.

Co tedy s těmi archetypy máme dělat? K čemu jsou vůbec dobré? Jsou dobré k tomu, že naše chování zásadně motivují. Že učení je možné, protože existuje předem daná, nám vrozená možnost respektu a důvěry k učiteli na jedné straně, a touha a schopnost někoho něco naučit, předat dále své poznání, pomáhat mladším, šířit vzdělání na straně druhé. A my teď víme, že tyto vzorce chování, naše motivace, schopnosti, síly a vnitřní podmínky nejsou naším dílem, ale že za ně vděčíme instinktům, archetypům, našemu vrozenému psychickému vybavení a jeho rozvíjení těmi, kteří žili před námi. Že jsou dílem sil, které nás přesahují. A toho si musíme být stále vědomi. Musíme si uvědomit, že my nejsme vtělení Moudrého Učitele. Moudrý Učitel je archetyp, věčný a nedostižný vzor, nikdy ne úplně naplněná MOŽNOST, která však žije skutečným životem v nás jako na našem vědomí nezávislý živý mechanismus, na němž my jsme závislí. On nám dodává psychickou energii a silu, my z té síly jen čerpáme. My nejsme archetyp, ale archetyp pracuje naším prostřednictvím, my ho ve svém životě podle svých možností a schopností vyjadřujeme.

S archetypem se nesmíme ztotožnit a v nikom nesmíme také archetyp uctívat. Můžeme uctívat jen archetyp - princip sám tak, jak archetypy lidé po tisíce let uctívali v náboženských symbolech.


Zdroj: Jana Heffernanová - Tajemství dvou partnerů

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Komentáře (2)

  • Obrázek uživatele Návštěvník
    Návštěvník (anonym)

    Díky za tento článek.Hanka

    Bře 13, 2008
  • Obrázek uživatele Lin 'ťi
    Lin 'ťi (anonym)

    Zajímavé, přitom tak rozšířené mezi "vysokoškoláky."

    Led 04, 2017

Přidat komentář

Reklama

Reklama