Agorafobie

Agorafobie znamená v doslovném překladu „strach z tržiště“. Agorafobie se projevuje strachem pobývat na místech, kde v případě nevolnosti nebo panického záchvatu není rychle dostupná pomoc.

Když se jedince trpícího agorafobií zeptáte, čeho se bojí, zpravidla říká, že má strach, že ho potka nějaké neštěstí, když je daleko od bezpečí domova, a že mu nikdo nepomůže. Podstatou agorafobie je však strach z panického záchvatu v situaci, ve které není dostupná pomoc nebo ze které je obtížné se vzdálit.

Kromě samotného strachu z příznaků paniky mohou mít lidé trpící agorafobií strach z toho, co by řekli druzí lidé, kdyby jejich záchvat paniky viděli, strach ze ztráty sebeovládaní nebo strach, že se zblázní. Mohou se bát, že omdlí, začnou šíleně ječet nebo že nedokážou udržet stolici a tím na sebe přitáhnou pozornost ostatních lidí. Postižení se proto vyhýbají dopravním prostředkům, supermarketům, velkým prostranstvím, návštěvě kin, divadel, v těžších případech i jakémukoli opuštění domova bez bezpečného doprovodu. Většinou je uklidňuje přítomnost někoho, komu věří, že by jim v situaci pomohl. Čím je jedinec více vzdálen od lékařské pomoci, tím bývá jeho strach silnější.

Františka je 32letá matka dvou dětí, kterým je pět a sedm let. Po prvním porodu začala trpět úzkostí, když byla venku sama. Úzkost měla především v obchodech, nebo když měla cestovat metrem, později i tramvají a autobusem. Aby mohla jet hromadnou dopravou nebo jít nakoupit, musel ji doprovázet manžel nebo přítelkyně. Krátce po druhém porodu se situace ještě zhoršila. Františka se bála opustit byt. Styděla se za to. Ale kdykoli se snažila strach překonat, rozbušilo se jí srdce, točila se jí hlava, bála se, že omdlí. A kdyby omdlela, nikdo by se přece o malé děti nepostaral.

Zdeňkovi je 35 let. Je dosud svobodný, žije ve svém bytě v malém městě v jižních Čechách. Nemůže cestovat. Je schopen dojet na kole ze svého bytu do banky, kde pracuje, může tam také jít pěšky, i když je to skoro 5 km, ale není schopen tam dojet autobusem. Velmi kruté je to v zimě. Dokáže cestovat pouze vlakem, to mu nevadí ani na velké vzdálenosti, protože je tam toaleta. Zdeněk má strach, že by se mohl cestou pomočit. Proto musí neustále chodit na záchod, aby se mu příliš nenaplnil močový měchýř. Nemůže vydržet na schůzích, když trvají déle než 30 minut, má totiž strach, že se určitě pomočí, ačkoli se mu to nikdy nestalo.

Vlasta, 29letá zdravotní sestra na mateřské dovolené, říká: ?Pokud není obchod příliš plný a pokud u mě stojí manžel, dokážu to zvládnout. Když však musím stát ve frontě, napadají mě různé myšlenky: co když omdlím, nedokážu dát nákup do tašky, prodavačka uvidí, jak blbě vypadám, a řekne to. Co když mi něco spadne a rozbiji to, každý se na mě bude dívat. Zpanikařila bych a utekla z obchodu, vím, že bych se hrozně znemožnila.?

Janě je 38 let. Problémy má už víceméně 9 let. Začalo to půl roku po narození třetího dítěte. Dostala záchvat úzkosti, že se jí něco stane, udusí se nebo zblázní, když stála ve frontě v samoobsluze. Potom začala mít obavy do samoobsluhy chodit. Nový záchvat dostala, když byla na náměstí, kde bylo hodně lidi. Začala se vyhýbat velkým prostranstvím. Postupně však začala mít strach vycházet z domu. Všimla si, že je to o něco lepší, když jde s někým. Buď s manželem, nebo s nejmladším z dětí. S manželem dokázala jít i nakoupit, ovšem jenom ve všední den mimo nákupní špičku, když bylo v obchodě málo lidí. V sobotu nakupovat nedokázala. Přestala chodit s manželem do kina, protože cítila, že se ?dusí ve tmě?.

Zdroj: Speciální fóbie, nakladatelství Portál

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Komentáře (68)

  • Obrázek uživatele Tlapka
    Tlapka (anonym)

    Posledních 20 let po prodělaném životním traumatu trpím těžkou agorafobií. Nemám z ničeho strach, ale pociťuji nesnesitelný odpor vyjít z bytu. Pro věci venku si musím vždy někoho poslat.

    Srp 04, 2009
  • Obrázek uživatele Ivana
    Ivana (anonym)

    Prečítala som si predchadzajúce príspevky, ktoré akoby som sa videla v nich. Tak isto trpím záchvatom úzksti, ked mám isť do obchodu, kde je plno µudí.Minule sa mi to stalo a ja som sa otočila a išla som preč. Doma som prežívala riadny stres-búšenie srdca,nekµud a bola som nervozna.Beriem lieky AD, ale chcem sa spýtať prečo je to tak,ked tieto lieky užívam už 4 roky.Dokedy to vlastne bude trvať?Aj ja by som konečne chcela medzi µudí...Dakujem za pochopenie!

    Črv 30, 2009
  • Obrázek uživatele Lenka N
    Lenka N (anonym)

    Ahojky Ivčo a chodíš i k psychologovi?Já jsem vtom též lítala jak papír.A navíc u mě trvalo než se vůbec přišlo na to co mi je.Původně si mysleli že je to nedostatkem magnésia.Měla jsem to i ve stádiu kdy u mě tak 3 krát do měsíce byla rychlá.Až jedna lékařka odnich mi řekla že dokud neodejdu od ex manžela,jelikož ho párkrát viděla nalitého,tak se můj stav nezlepší.Nejdřív jsem to nebrala vážně ale nyní lituji že jsem ji neposlechla dřív.Dostalo se to do stádia kdy jsem se dokázala postarat o děti a o ten zbytek už ne.A to jsem brala Neurol.Jednoho dne jsem si řekla a dost a odstěhovala se k rodičům.Jedno co jsem zvládla bylo auto.A to jsem měla v sobě už 2 neuroli najednou.Měla jsem už těžkou závislot.Díky jinému obvoďákovi který hned poznal co mi je a odeslal na správná místa se stav mírně zlepšil.Trvalo mi víc jak dva roky než jsem dokázala jít ven sama i do obchodu a dokonce i do práce.Agora je mrcha,jak se zklidníš tak je fan a klidně to může trvat i rok pkud nebudeš ve větším stresu.Ale ráda se vrací.Mám období kdy funguji jako kdysi a pak bum a jsem vtom zase.Dodnes chodím k psychyatrovi a psychologovi a to ji mám z pauzama od roku 2001.Držím ti moc palečky.

    Črv 30, 2009
  • Obrázek uživatele Pre Lenku N
    Pre Lenku N (anonym)

    Ahoj Lenka N.Prepáč, že až teraz odpisujem.K psycholog.nechodím,chodila som zo začiatku na také posedenia, ale mne to nerobilo dobre,lebo každý rozprával o svojich problémoch...dobrých aj zlých.Takže som prestala chodiť.Chodím k psychiatričke, ktorá je veµmi milá a vie každého pochopiť.Akurát čo mi povedala, aby som tak po troške vyšla medzi µudí.Ja aj chodím sem tam, len mi prekáža akurát,to množstvo µudí.Skúsim sa nejak pomaličky premôcť,no uvidím čo to zrobí.Ale už by som bola rada, keby to konečne prešlo...aby som mohla fungovať ako predtým.Ináč som bola veselej povahy,mala som problémy akurát s manželom.Som šťastne rozvedená,mám 11 ročnú dcérku,ktorá je mojim slniečkom.Bývam u rodičov, takže doma to je OK.Akurát ten problém čo som opisala.Aj tebe prajem skoré uzdravenie, tak sa maj krásne Ahoj!Ivana

    Srp 02, 2009
  • Obrázek uživatele Návštěvník
    Návštěvník (anonym)

    Ahoj.Též jsem trpěla fobii a ne jenom touto. Bylo mi opravdu moc,moc špatně 20 let. Muž mě vodil k dr.nikam jsem nebyla schopna sama dojít. A doma dvě malé děti .Nepoznaly semnou procházku,výlet nic. Snědla jsem kvantum léků,navštívila i léčitele. Ale pak mi pomohl lék Floxet. Jedla jsem jen 1 tbl. ráno a při větší úzkosti neurol. Více jsem začal chodit ven - postupně. Napřed v noci .Obešla jsem sama úsek,který jsem každým dnem zvyšovala.Musela jsem získat jistotu,že to zvládnu.Bylo mi při tom moc zle.Potila jsem se,nemohla se nadechnout. Taky mdloby jsem se bála . Pak jsem vycházela i přes den.Lidi mi moc vadili,cítila jsem,jak mě pozorují.Když vás nevidí 20 l. na ulici,tak se není co divit.Ale já se snažila to přejít a zuby nehty jít,jít,jít. Řeknu vám,že jsem šťastná,že dnes mohu se svým vnoučkem sama jít s kočárkem,protože se svýma dětma jsem nemohla. Doufám jen,že se budu držet a nevrátí se mi to. Dnes už bych šla asi na léčení.

    Srp 04, 2009
  • Obrázek uživatele Lenka N
    Lenka N (anonym)

    Ahojky Ivko vtom jednom co jsi psala tak na tom jsme stejně.U mě to též začalo manželem,byl alkoholik a též jsem šťastně rozvedená a též bydlím u rodičů ale nyní čekám na byt od města.Jinak po krizi co jsem měla v neděli a v pondělí už je mi ok.I tobě držím palečky.

    Srp 04, 2009
  • Obrázek uživatele Lenka N
    Lenka N (anonym)

    Pro Tlapku.To že máš strach vyjít z bytu jsem zažila i já a nejen já si myslím.Ale pokud se máš trošku rád,začni stím něco dělat.Takto se žít nedá donekonečna.Mě zezačátku k psychiatrovi doprovázeli a nebo vzali autem a to samé k psychologovi a to jsem je oba měla asi 500metrů od domu.Držím ti palečky ale zkus stím něco udělat ju?Ale to už je jen na tobě,do ničeho tě nenutím.Držím palečky

    Srp 04, 2009
  • Obrázek uživatele Zdena
    Zdena (anonym)

    Ráda všem poradím, z vlastní zkušenosti. Můj syn touto fobíí trpěl asi čtyři roky. Přišlo to náhle, jednoho dne se mu udělalo špatně a bylo mu ěpatně čtyři roky. Nejdříve nemohl do metra, pak i do tramvaje a autobusu, skončil tak, že nemohl vyjít z bytu. Nevěděl, co se s ním děje. Přišel o práci, kamarády a skoro se zbláznil. Pak mu někdo poradil, aby si zapálil místo cigarety trávu. Tímto nikoho nenavádím k užívání drogy!!! Ale je to přírodní rostlina, která má i léčebné účinky. Zkusil to a poprvé po čtyřech letech se najednou cítil normálně, vydrželo to pár dní. A tak občas tuto činnost opakoval, asi dvakrát do měsíce. Dnes je úplně vyléčený nemá žádné potíže, nekouří, nepotřebuje to. Začal pracovat a žije jako dříve, jen čkoda, že to nevěděl dříve a ztratil čtyři roky života. Opakuji, že nikoho tímto k ničemu nenavádím, ale utrpení s touto fobií si nikdo, kdo to nezažil neumí ani představit a podle mého názoru si ji nikdo nezaslouží. Přeji všem, aby se z tohoto stavu dostali a žili plnohodnotný život Zdena

    Srp 06, 2009
  • Obrázek uživatele Beata
    Beata (anonym)

    Pro Zdenu.Zdenko,jaka to tráva byla.Obyčejná tráva co roste vonku,nebo jak píšeš,že je to léčiva.Jak se vola ? Nebo jak vyzerá?Dík moc!

    Srp 07, 2009
  • Obrázek uživatele Zdena
    Zdena (anonym)

    Beato, promiň, že odpovídám až teď. Byla jsem mimo net. Podívej se na : http://cs.wikipedia.org/wiki/Marihuana Zdravím Zdena

    Srp 14, 2009
  • Obrázek uživatele Návštěvník
    Návštěvník (anonym)

    Já se toho téměř zbavila, už cestuju i do zahraničí, dělám už v podstatě všechno jako předtím. Beru ale 7 let antidepresiva

    Srp 14, 2009
  • Obrázek uživatele katka
    katka (anonym)

    ahojky chtěla jsem se zeptat jestli by mi někdo neřl jak to poprvé probíhá u psychyatra příští týden pujdu poprvé mám agoru a už ted jsem vyklepaná s té cesty a nevím vubec co mě čeká .děkuji za odpověď a přeji hezký den katka

    Srp 14, 2009
  • Obrázek uživatele mon
    mon (anonym)

    tak me trava na ag naopak uskodila.na kazdeho to ma jine ucinky

    Srp 15, 2009
  • Obrázek uživatele Lenka N
    Lenka N (anonym)

    Ahoj Katko psychiatra se vůbec neboj,vím že z Agorou tam dojít bude asi fuška.Ale věř mi horší je dojít tam než vejít do ordinace.Hlavně musíš prostě říct co přesně tě trápí,pocity atd.On se tě bude i sám ptát,teda měl by.Neboj to zvládneš a podle toho ti napíše i léky.Já jí mám z pauzama asi 8 let.Víš časem se ztoho nejhoršího dostaneš,budeš v klidu a schopná dělat i co nemůžeš nyní ale pozor nebudeto hned.Chce to čas a trpělivost.A pokud ti ho on sám nedoporučí,tak bych to spojila z psychologem.Mě tato kombinace sedí.A ještě jedno může se stát že léky ti nemusí sedět,každému sedne něco jiného a proto i na toto pak musíš lékaře čili psychiatra upozornit.Někdo je odpůrcem Neurolu já ho beru plus Coaxil a tato varianta mi sedí.Držím ti palečky a neboj a hlavně se tomu moc nepoddávej,pak je ještě hůř .

    Srp 15, 2009
  • Obrázek uživatele Zdena
    Zdena (anonym)

    Můžu se zeptat, jak zi tráva uškodila. Ještě jsem se s tím nesetkala. Zatím jsem jen slyšela, jak pomohla. Díky.

    Srp 15, 2009
  • Obrázek uživatele lucinka22
    lucinka22

    Dobrý večer jsem na těchto stránkách poprvé,tak ani netuší jak to tady chodí, trpím PP a jak tak čtu tak se u mě rozvinula i agorafobie.Mám tři děti ajka je mnžel v práci, tak se bojím s nima jít jenom tady někde ven, posl.dobou mám často záchvaty paniky a bojím se pořád trpím strachem, který mě ničí.Měla jsem začít užívat zoloft, ale mám strach z jeho nežádoicích účinků. Mám pocit že se z toho snad zblátním...je tady někdo kdo má ty samé potíže? děkuji za každou odpověd.......Lucka

    Zář 13, 2009
  • Obrázek uživatele betty
    betty (anonym)

    Dobrý večer jsem na těchto...Lucie, napoj se na stranky panicka porucha PP10, je tu skvela parta lidi a me osobne povidani s nimi hrozne pomaha.Vsichni z nas prozivaj ci prozili pocity, ktere popisujes. Jsem taky vdana, mam 2 deti.Cekam na tve zpravy na PP10.ahoj a neboj, je z toho cesta ven.

    Zář 19, 2009
  • Obrázek uživatele Jana M.
    Jana M. (anonym)

    Ahoj touhle nemocí trpím už 14let.Je to docela dlouho.2x jsem byla na léčení. Jím léky, chodím do práce a ještě do školy a ktomu 2děti a manžel, který má svatou trpělivost. Vkaždém případě bojuju a těším se, že to jednou skončí.

    Zář 29, 2009
  • Obrázek uživatele Eva
    Eva (anonym)

    Pro vsechny, kdo jste na...mam agorafobii 5let to bylo v pohode těd jsem dostala Elicea leky chodim na hypnozy mate nekdo stejnou zkušenost

    Led 26, 2010
  • Obrázek uživatele Aneta
    Aneta (anonym)

    V patnácti jsem trpěla agorafobií.Nemohla jsem nic.Dělalo se mi nevolno i když se ke mě přiblížili vlastní rodiče.Začala jsem docházet k psychologovi, ale nic se nelepšilo.Když už jsem to vzdala, rodiče mě začli vystavovat situacím kterých jsem se bála.Máma se mnou začla jezdit tramvají, začla se mnou chodit na procházky, začla jsem chodit i do školy, ale musela jsem sedět u dveří.Ze začátku to bylo nesnesitelný.Ale pamatuju si na svůj úspěch když jsem poprvý vydržela celej den sedět ve třídě, aniž bych odběhla z hodiny:).To mě nakoplo a začla jsem postupně jezdit MHD, chodit do ven, potom jsem se odchodlala i ke kinu a překonala jsem to:).Hlavní je překonat v sobě ten strašnej strach a jít do těch situací který vás ničí.A ono to půjde:)

    Feb 18, 2010
  • Obrázek uživatele Petra
    Petra (anonym)

    V patnácti jsem trpěla...Aneto, a teď už problémy nemáš? Po kolika letech ti to zmizelo. Já mám podobné problémy. Začalo to někdy ve 30 letech. Bojím se jezdit tramvají a o metru ani nemluvím. Dříve jsem si na to ani nevzdychla, ale teď vidim před cestou katastrofické scénáře.Nemůžu se toho zbavit.

    Feb 18, 2010
  • Obrázek uživatele Aneta
    Aneta (anonym)

    Aneto, a teď už problémy...No, teď mi bude 18 a jako kdybych nikdy žádnej problém neměla.Trvalo to tak rok.Musíš se k tomu dokopat.Nejlepší je když ze začátku ty cesty někdo absolvuje s tebou a povídáte si, abys na to co nejmíň myslela.Největší blbost je sedět doma a strachovat se.Prostě léčba šokem.Ty lidi v tom metru nezajímá kdo s nima v tej tramvaji je.Maj svoje problémy a ostatní vůbec nevnímaj.Taky mi řeba hodně pomáhalo když jsem k nim stála zády.

    Feb 18, 2010
  • Obrázek uživatele Petra
    Petra (anonym)

    No, teď mi bude 18 a jako...Aneto, je zajímavé, že jezdím často autem, a tam mi to nevadí.Problém nastane spíš v okamžiku, kdy se dostanu do nějaké nepředvídatelné situace. Říkáš, že ti to trvalo rok. Jak jsi to řešila třeba při cestě do školy? Jsem z toho docela špatná, protože to přišlo najednou a v podstatě tento stav strašně omezuje nejen život, ale i práci. Ten, kdo to neprožil, tak nám asi neuvěří. Tak se zatím měj pěkně, P.

    Feb 18, 2010
  • Obrázek uživatele Aneta
    Aneta (anonym)

    Aneto, je zajímavé, že jezdím...Auto mi taky nedělalo problém.Ten pocit že můžeš kdykoliv zastavit a vystoupit...Do školy mě ze začátku vozili rodiče, ale to nemohlo trvat věčně že jo.Právě potom se mnou začli jezdit vlakem a protože jsem o tom řekla kamarádkám, tak mi potom pomáhaly tim, že vlaku na mě pořád mluvily abych neměla čas na to myslet...Já vlastně měla panickou hrůzu z toho že začnu zvracet.Takže jsem u sebe prostě začala nosit igelitovej sáček.Nevim proč, ale hodně mě to uklidňovala:...A jak dlouho máš takové problémy ty?

    Feb 19, 2010
  • Obrázek uživatele Petra
    Petra (anonym)

    Auto mi taky nedělalo......já to mám střídavě tak 5 let zpátky.Nejhorší je, že nikdo neví, proč se to u mě objevilo. Jsou dny, kdy mi nic nedělá skoro problém, ale jindy je to hrůza. Z ničeho nic. Taky mám problémy třeba na lanovkách, jde o strach, ale není z čeho. Leží mi to v hlavě a nemůžu se toho zbavit. Buď ráda, že chodíš ještě do školy, a že máš třeba podporu dobrých kamarádek. Chce to čas a hlavně si to nepřipouštět. Ale je to těžké, já vím. Bereš nějaké léky, nebo se to snažíš překonat vůlí. Ahoj P.

    Feb 22, 2010
  • Obrázek uživatele Aneta
    Aneta (anonym)

    ...já to mám střídavě tak 5...Já už jsem se toho naštěstí zbavila uplně a ma celkem radost že jsem to zvládla bez léků.Zbyla mi jenom lehčí klaustrofobie.

    Feb 28, 2010
  • Obrázek uživatele Iva
    Iva (anonym)

    Ahoj, už asi půl roku mám pdobné stavy jako vy všichni, nejdřív mi stačilo vysvětlení, že mám vysoký tlak a proto se mi mezi lidmi motá hlava, ale postupně jsem začala rozpoznávat a předvídat problémové situace. koncerty, divadla, kina, tunely apod. zatím jsou to jen pocity úzkosti, vysoký tlak, bušení srdce a pocity na omdlení, žádný záchvat. Chtěla bych se zeptat, zda mi můžete doporučit nějakého lékaře, na koho bych se v Praze mohla obrátit. Předem moc děkuji.

    Bře 02, 2010
  • Obrázek uživatele trpim agorafobii???
    trpim agorafobii??? (anonym)

    chtela bych prosim poradit,pred ctvrt rokem jsem zacala mit velke problemy se zady,nekolikrat se mi na ulici udelalo zle a nastesti jsem nezkolabovala....od te doby mam strach chodit sama kdekoli,nejlepe se citim v doprovodu s nekym z rodiny,kdykoli jdu treba do samoobsluhy tak mam jako by "knedlu"v krku a je mi divne,myslite ze by se o tuto nemoc u mne mohle jednat??k odbornikovi se teprve chystam,beru Flexaurin,na uklidneni,jeden denne,dekuji.....

    Bře 24, 2010
  • Obrázek uživatele smržová
    smržová (anonym)

    Dobrý den Obracím se na všechny, kteří mají zkušenost s jakoukoli fobií. Připravuji dokumentární film na téma život s fobií a hledám hrdiny, kteří si s touto nemocí užili nebo užívají svoje... Moc zdravím a prosím, napište,jde mi zatím o úplně nezávazné popovídání. Děkuji Smržová dasasmrzova@post.cz

    Zář 05, 2010
  • Obrázek uživatele Hořčík
    Hořčík (anonym)

    Ahoj, ráda bych Vám sdělila svoji zkušenost. Pět let jsem trpěla agorafobií, ataky, paniky, téměř jsem nedokázala vycházet z domu, pouze s doprovodem. Denně bušení srdce, závratě...a další desítky příznaků. Obešla jsem psychology, psychiatry...brala jsem AD...absolvovala jsem psychoterapii. Stále mi bylo stejně. Až jednoho dne jsme narazila na netu na odkaz o latentní tetanii. A začala jsem pravidelně užívat hořčík...tři tablety denně, stojí kolem 50 Kč v lékárně ( já beru Magnesii lactici) a k tomu doporučuji denně banán, mandle nebo pít Magnesii. Po měsíci užívání jsem začala pociťovat odeznívání příznaků, únava, závratě, paniky, strachy, úzkosti, přecitlivělost mizelo. Dnes funguju jako každý normální člověk...zatím beru hořčík tři měsíce. Prosím, zkuste to...nemá to vedlejší účinky a moc bych Vám přála, aby jste se také probudili z toho zlého snu jménem agorafobie.

    Lis 14, 2010
  • Obrázek uživatele ...zatím beru hořčík
    ...zatím beru hořčík (anonym)

    Tolik hořčíku ti nutně způsobí padání vlasů.

    Lis 14, 2010
  • Obrázek uživatele Hanka 1
    Hanka 1 (anonym)

    Banánů sním denně klidně 5,no upřímně nevím a nezdá se mi to

    Lis 14, 2010
  • Obrázek uživatele Janka
    Janka (anonym)

    Hořčík se musí užívat s mírou,jako všechny ostatní potravinové doplňky. Mně moc pomohla Bachová terapie.Krizovky-kapky proti nečekanému strachu.Můžete je zkusit,připravují je již i v lékárně.

    Lis 14, 2010
  • Obrázek uživatele Bětuš
    Bětuš (anonym)

    Hanko 1 proč neodpovíš,jak to,že jsi nemocná,když máš doma odborníka na akuprensuru?

    Lis 14, 2010
  • Obrázek uživatele Hanka 1
    Hanka 1 (anonym)

    Bětuš tak si to přečti na pp,tam jsem ti psala,a co ti na tom tak vadí,že jsi tak hrozně na to zvědavá,nechápu tě.

    Lis 14, 2010
  • Obrázek uživatele Lasné
    Lasné (anonym)

    To já mám strach přecházed přez silnici, když poní jezní moc aut. To asi nebude ono.

    Led 16, 2011
  • Obrázek uživatele Zuzana
    Zuzana (anonym)

    Zdravim vsechny, je mi 19 a agorafobii a PP trpim rok. Az nedavno se to ale dost zhorsilo az uz sem si sama rekla ze musim k psychiatrovi. Dostala sem prasky Tritico, nema s nimi nekdo z vas zkusenost?

    Led 25, 2012
  • Obrázek uživatele Aleš
    Aleš (anonym)

    ahoj Zuzko , mám to samí co ty , s tím tvým lékem zkušenosti nemám , obyčejně se bere antidepresívum Cipralex já ho bral taky ale nedělal mi dobře na žaludek tak jsem přešel na Aurorix doplněné o Neurol . Napíšu ti pár užitečných odkazů na chaty a na jednu brožuru kterou jsi můžeš stáhnout a v klidu přečíst: http://cz.lundbeck.com/cz/Public/what_we_do/Depression/documents/Panicka_porucha.pdf http://diskuse.doktorka.cz/cipralex/archiv/9390/ http://diskuse.doktorka.cz/jak-deprese-panicke-poruchy/archiv/190/ http://diskuse.abecedazdravi.cz/psychicke-problemy-a-psychologie/panicka-porucha/6601 http://hanec.webnode.cz/co-je-panicka-porucha/ ahoj a HLAVU VZHŮRU -:)

    Led 25, 2012
  • Obrázek uživatele Aleš
    Aleš (anonym)

    ahoj Zuzko , mám to samí co...jo a ještě jsem zapoměl na chat : http://forum.lide.cz/forum.fcgi?akce=forum_data&forum_ID=6363&auth=

    Led 25, 2012
  • Obrázek uživatele Zuzana
    Zuzana (anonym)

    jo a ještě jsem zapoměl na...Ahoj Aleši, děkuji za odkazy. Jednu brožuru jsem dostala od doktorky, v podstatě je tam jen to co už sem věděla. Na ten chat se každopádně podívám:) Jinak neurol mi taky pomáhal, teď právě beru tyhle prášky ale nějak mi zatím nezabírají. Tak uvidim kdy zaberou:)

    Led 26, 2012
  • Obrázek uživatele Aleš
    Aleš (anonym)

    Já byl 3týdny v Bohnicích...ahoj , fajn Venco že se ti daří , dává to naději , já jsem na tom bídně ale bojuju ... v podstatě se ptám na všech chatech kdo má zkušenosti s přiznaným důchodem na PP , moc slavně to se mnou zatím nevypadá a v rychlé uzdravení moc nedoufám , byl jsem zatím jednou hospit. v Litoměřicích ... nemá někdo tady zkušenost s Důchodem ...? děkuji za odpověď A.

    Led 26, 2012
  • Obrázek uživatele Zuzana
    Zuzana (anonym)

    Já byl 3týdny v Bohnicích...Ahoj Venco, gratuluji k tomu že to zvládáš a obdivuji. Já sama potom co se mi to zhoršilo jsem v podstatě už 4 týdny zavřená doma. Ven můžu jen když už je tma a nikde nikdo není. Je to těžký, ale tvůj příspěvek alespoň dává trochu naděje, že se s tím dá normálně žít.

    Led 26, 2012
  • Obrázek uživatele Kateřina
    Kateřina (anonym)

    Dobrý den. Prosím Vás o pomoc s vyplňováním dotazníků na téma problematické oblasti lidí s úzkostnou poruchou, fobiemi a obsedantně- kompulzivní poruchou. Dotazník je anonymní a výsledky neveřejné. Pomůžete mi s mou bakalářskou prací na toto téma. K vyplnění je na internetu do 3. 3. 2012...pokud by jste ve svém okolí měli někoho, kdo sem nechodí, ale mohl by mi pomoci...přepošlete mu prosím odkaz. Velice děkuji za spolupráci a Váš čas. Pokud by jste někdo měl zájem později o výsledky výzkumu nebo o mou práci, ráda ji zpřístupním. Děkuji Kateřina http://problemove-oblasti-zivota-li.vyplnto.cz/

    Feb 03, 2012
  • Obrázek uživatele Karin
    Karin (anonym)

    Dobrý den, nabízím pomoc- zvládnutí úzkostných stavů a agorafogie. Mám za sebou osobní zkušenost, 6 let těžkých stavů a invalidního důchodu. Nyní pracuji v oblasti osobního poradenství psychologie a grafologie.Z důvodu velké vytíženosti nabízím pomoc 2 osobám z Prahy. Vím, jak se cítíte a vím, že z bludného kruhu existuje cesta ven. grafologie7@seznam.cz

    Feb 03, 2012
  • Obrázek uživatele Marek
    Marek (anonym)

    Já byl 3týdny v Bohnicích...A co to je to atropinove koma a fakt dokazes jit kamkoliv bez jakekoliv uzkosti ci nervozity?ci paniky?dik za odp.

    Bře 13, 2012
  • Obrázek uživatele Zuzana
    Zuzana (anonym)

    ahooj lidi, chci se vás zeptat jestli někdo nevíte jak se to dělá s úřadem práce. Bohužel jsem musela skončit ve škole a musím nastoupit na úřad práce, ale jelikož nejsem schopna tam dojít, tak vůbec netuším jak to bude dál. Máte s tím někdo zkušenost?

    Kvě 02, 2012
  • Obrázek uživatele Lenka
    Lenka (anonym)

    Zuzko, aproč bys nebylaschopná tam dojít ? JSEŠ ! Zkoušej to po kouskách - já si šla pro OP a vyzvedla až na 11 pokus.Nejdřív před budovu, potom za vrátnici, potom kousek po schodech a nakonec i do kanceláře. zkoušej to třeba 2krát denně , nebo jak můžeš a uvidíš, že to půjde.Dej vědět

    Kvě 03, 2012
  • Obrázek uživatele Seba
    Seba (anonym)

    Dobrý den, chci tady všechny moc pozdravit,zatím jsem neměla čas si přečíst Vaše příspěvky, ale před 6 lety jsem tady začala a našla si spoustu úžasných kamarádek a kamarádů,trpím Agorou již 20 let ,takže nechci mluvit o ní,spíše by mě zajímalo, jak Vaši nemoc( tu hnusnou Agoru) zvládá Váš partner,parntnerka.......zda vůbec dokáže pochopit,o čem naše nemoc je....děkuji moc všem za příspěvek

    Čer 02, 2012
  • Obrázek uživatele Mária
    Mária (anonym)

    Sebo také trpím agorou léta,rodina to absolutně nebere,bohužel,já jsem bu xlet fit apak zase ne,takže neberou vůbec

    Srp 20, 2012

Stránky

Přidat komentář

Reklama

Reklama