Uzavření do sebe

3.4.2003 00:00
Psychologie

Málokdo z nás vyrostl v rodině s důslednou výchovou a nápomocným postojem, uprostřed bezmezné lásky. My všichni jsme na různých úrovních podstoupili ve svém dětství nebo během následujícího života fyzická, emoční, mentální a duševní muka.

Všichni jsme zažili bolest, trauma a zklamání. Některým z nás se s tím podařilo vyrovnat lépe, jiným hůř. Jak bolest a zklamání nabývají na intenzitě, stávají se ublížením, hněvem, zlostí a někdy i terorem. Když se intenzita bolesti a ublížení zvyšuje, je neuvěřitelně obtížné zůstat otevřeným a milujícím, i kdybychom možná chtěli sebevíc. V určitém bodě jsme nuceni si zvolit mezi tím, zda se postavit svým utlačovatelů na odpor a zastavit ubližování, nebo se uzavřít na obranu do sebe, utéci, zešílet nebo zemřít.

Málokteré dítě vyrůstající v rodině, kde zažívá trauma, je schopno čelit svým utlačovatelům a změnit je, nebo utéci. Aby přežily, naučí se většina z nich uzavírat alespoň některé pocity do sebe.

Lidé se o sebe starají, jak nejlépe mohou. Pokud musíme čelit intenzivní bolesti, stresu nebo náhlému šoku, uzavíráme se možná na obranu do sebe, aniž bychom si toho byli vědomi. Pokud v našem životě musíme řešit situace či problémy, které odmítáme vidět, vnímat nebo se s nimi potýkat, nebo když je zážitek buď přiliš bolestivý, nebo příliš šokující, než abychom jej mohli tolerovat, dostáváme se do stavu uzavřenosti.

Cokoli nepřekonatelného by mohlo být příčinou naší uzavřenosti. Příkladem může být smrt jednoho z rodičů, bratra, sestry nebo i domácího zvířete, obzvláště dojde-li k tomu v dětství. Jiným případem je přestěhování na jiné místo, nehoda, sexuální zneužívání nebo život s někým, kdo je ve vzteku slovně a fyzicky hrubý. Všechny formy fyzického, emočního, mentálního nebo duševního zneužívání mohou vytvářet pocity šoku, traumatu, paniky nebo opuštěnosti, které spouštějí mechanizmus částečného nebo úplného uzavření se do sebe.

Tento uzavírací proces je automatickým mechanizmem těla pro instinktivní přežití; předchází tak bolesti a udržuje iluzi, že je řízen. Mechanizmus přežití je alespoň tak silný jako známý mechanizmus ?bojuj, nebo uteč?. Tento druh obrany naneštěstí také uzavírá do těla negativní energii a osoba, která je právě uzavřená do sebe, může zůstat doslovně emočně zmrzačená.

Někteří lidé si zablokovali svůj vnitřní zrak, a nejsou schopni vizualizovat ani obrazy ani barvy. Mohla by to být forma uzavření se do sebe a odmítání vidět minulost. neboť ta byla pro ně příliš bolestivá. Jiní uzavírajísvé pocity a buď své tělo nevnímají, nebo zůstanou ve svých hlavách a téměř stále všechno intelektualizují. Uzavření lidé by mohli mít tendenci obcházet nebo utíkat před příležitostmi pracovat na svém problému, nebo si možná ani nejsou vědomi, že problém existuje.

Lidé, u nichž je pravděpodobnost uzavření se do sebe, jsou například váleční veteráni, kteří zažili během boje obrovské trauma (posttraumatický stresový syndrom), dospělé děti alkoholiků, oběti krutého zločinu, oběti sexuálního a emočního zneužívání, ženy tlučené svými manžely, lidé, kteří vyrůstali v dysfunkční rodině a stresovaní obchodníci. Ačkoli se situace liší, je postup práce s těmito lidmi téměř totožný.

Pokud je osoba ve spojení se svými pocity, je poměrně snadné pomáhat při léčebném procesu. V situacích, kde se někdo do sebe částečně nebo úplně uzavřel, je práce léčitele mnohem více pobídkou.

Zůstat uzavřeným stojí spoustu energie. Člověk může pocitovat deprese nebo únavu nebo může být k životu znecitlivělý. Ve snaze zamaskovat či potlačit své skutečné pocity. mohou tito lidé také propadnout jídlu, drogám, alkoholu, zlosti, přepracování, krutosti nebo sexu.

Kdykoli se jedinec na dlouhou dobu v určité oblasti uzavře nebo znecitliví, nashromáždí velké množství emocí. Osoba, která se uzavře, velkou měrou ukryje své pocity a nedovolí, aby se skutečné emoce dostaly na povrch. Tato úplná kontrola může být po nějaký čas účinná, ale jak tlak narůstá a/nebo osoba se začne uvolňovat a otevírat, byť i jen málo, začne toto víčko selhávat také. Jakmile k tomu dojde, mohou nekontrolované emoce vybuchnout s takovou intenzitou, která je v nepoměru k současné situaci ? když se zdálo, že jejejich příčinou. Tento druh uvolnění spíše leká, jak člověka prožívajícího tyto emoce, tak i celé okolí. Prvním instinktem je naneštěstí opětné uzavření se do sebe nebo alespoň pokus o to, ve snaze udržet si pocit kontroly.

Tajemství léčení spočívá v pomoci člověku pocítit tolik bolesti, zloby ajiných potlačených emocí, kolik unese. Čím více chce osoba od léčitele přijmout léčebný proces, tím snadnější tento proces bude. Mnohokrát lidé po dlouhou dobu křičeli ? někdy hystericky ? když se od uzavření oprostili a prožívali své pocity. Pronikne-li se touto bariérou a je-li nakonec odstraněna, může dojít k báječnému uzdravení a změně.

Zdroj: Michael Bradford ? Léčivá energie vašich rukou, nakladatelství Pragma

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Sem pripad pro psychyjatra a sem agresivni a demoluji byt rodice si lamou hlavu
G  |  31.12.2012 23:40

Sem hajzl a sem v hajzlu kvuli moji psychoze sem nedodelal skolu a nemuzu...
G-uztav  |  31.12.2012 23:41

U nás ve třídě je jeden kluk,ještě minulý rok byl komik třídy dělal...
Daniela  |  10.9.2016 13:10

Asi se zamiloval?
Sea  |  10.9.2016 16:56

Do Daniely :-)
Frank  |  10.9.2016 17:04

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *