Umění říkat ne

21.3.2012 00:01
Psychologie

Připomeňte si, jak se chovají malé děti ve známém "období prvního vzdoru": radují se z každého ne, baví se odporováním a získávají tím sílu.

Tady svým způsobem začíná jejich budoucí nezávislost, pokud ovšem pozdější výchova nezlomí toto zanícení pro svobodu a neudělá z nich poddajné, poslušné a bázli­vé dospělé, ostatně vždy z „dobrých“ důvodů jako:

-    poslušnost vůči diktátorskému rodinnému pro­středí;

-    potlačení touhy po odlišnosti, vždyť přece člověk nesmí být jiný než jeho rodiče;

-    zažitému pocitu nutnosti podřídit každé jen trochu uznávané, oficiální, zákonné autoritě  -   své nadřízené tedy musíme vždy poslouchat;

-   obavy z jakékoli změny - člověk neunikne svému osudu.

Kdo zůstane schopen říkat ne, odmítat, zavrhovat, nebojí se druhých, jejich reakcí, jejich hněvu, nemá strach ze ztráty jejich přízně, jejich uznání? Aby­chom to uměli, musíme si uvědomit své vlastní já, svou vlastní hodnotu danou už jen tím, že existuji a že mám právo na místo na zemi, mám právo mít vlastní vůli a vlastní touhy - touhu něco dělat nebo nedělat, říkat nebo neříkat, mít rád nebo nemít rád. To mi patří a je nezcizitelné, neoddělitelné od mého vlastního těla. Dává mi mou lidskou důstojnost, kte­rou by mi společnost usilující o uniformizaci a robotizaci chtěla odejmout.

Zdroj: Žijeme zdravě, žijeme s bylinkami - Reader´s Digest Výběr

Související články

Umění požádat o laskavost

18.8.2011 00:00

Proč musíme umět říkat ne

4.3.2004 00:00

Zdraví a individualita

8.7.2002 00:00

Jak říct ne, pokud jde o sex

21.7.2000 00:00

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

RD výběr,takže něco jako Šmakova dračí pouť. Už když začal ten...
Ne těmto knihám  |  6.10.2016 10:22

Ty znáš někoho, kdo se přeprogramovává opakovaně podle knih, které...
Jana  |  6.10.2016 12:36

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *