Rozdíly mezi muži a ženami

13.7.2005 00:00
Psychologie

Motoristka třetího tisíciletí se v některých ohledech liší od motoristky šedesátých let dvacátého století. Tehdy sedělo za volantem o polovinu žen méně než dnes, kdy žena řídí asi každé šesté auto. Nadále však existují rozdíly mezi mužem a ženou v dopravním charakteru a dopravním chování. Odpovědnost za to lze přičíst naprogramovanému osobnostnímu založení i nestejným psychosomatickým procesům probíhajícím v centrální nervové soustavě obou pohlaví.

Tak např. mužský mozek je v průměru o deset procent objemnější než ženský a o sto gramů těžší. Ženy přesto disponují vyšším počtem neuronů a dokonaleji využívají obě hemisféry. Mozek muže v klidovém stavu je zhruba ze dvou třetin aktivní, kdežto ženský z devadesáti procent. Když výzkumníci sledovali pomocí pozitronové emisní tomografie procesy v mozku obou pohlaví, zjistili, že při koncentrovanosti muže na nějakou činnost je v ?provozu? menší část mozkové kůry než při soustředěné činnosti ženy, jejíž neurony jsou mnohem čilejší. Ženy snáze kombinují emoce z pravé strany hemisféry s logickým myšlením z hemisféry levé. Emoce u nich, častěji než u mužů, mohou překrývat intelekt a ovlivňovat dopravní chování i reagování.

Vývojová psychologie líčí nápadnější rozdíly mezi chlapci a dívkami, které shledáváme již po půl roce od narození. Holčičky dříve mluví, lépe vyslovují, mají bohatší slovník a brzy čtou. Ve slovních psychologických testech a jemné motorice chlapce předstihnou. Netrpí tolik jako chlapci poruchami vnímání ? dysgrafií, dyslexií, dyskalkulií. Chlapci zase vynikají v logickém a početním usuzování, prostorové představivosti a technickém myšlení.

Děvčata jsou asi do dvanácti let tělesně vyspělá jako chlapci, ale s pokračujícím věkem chlapcům přibývají svaly, zatímco dívkám tuk. V celkové tělesné hmotnosti mužů je zhruba 15 procent tuku a u žen 25 procent. V průměru má něžné pohlaví nižší vzrůst, slabší kapacitu plic a srdce v porovnání s pohlavím silným. Navzdory tomu se sportovkyně v mnoha disciplinách takřka mužům vyrovnají. Ženy jsou vytrvalejší a lépe snášejí fyzickou zátěž. Tak např. dokážou běžet maraton bez občerstvení a přeplavat kanál La Manche stejně dobře jako plavci.

V povoláních vyžadujících pohyblivou pozornost, zaměření na více činností a na citlivé rozlišování barev a vůní jsou suverénní ženy. Barvoslepost je u mužů osmkrát častější. V osobnostní struktuře reprezentantek něžného pohlaví převažuje emocionalita, empatie, bohatší a hlubší prožívání, citlivé, až přecitlivělé reagování, oslabenější zátěžová a stresová odolnost. Žena pláče častěji než muž a za slzy se nestydí. Matka chová dítě spíše na levé ruce a otec na pravé.

Úroveň schopností je u obou pohlaví vyrovnaná, avšak ve struktuře jsou patrné odlišnosti. Obdobné je to se stupněm a strukturou inteligence. Jen psychickou výkonnost mívají ženy v určitých vymezených oblastech v průměru nižší než muži. Také motoristická předvídavost nebývá silnou stránkou, ale na druhé straně ji dovedou kompenzovat.

V abstraktním myšlení předčí silné pohlaví slabé, ale v lingvistické inteligenci, ve schopnosti komunikovat jsou muži značně pozadu. Většina žen pronese denně přes dvacet tisíc slov a muž stěží polovinu. Ve schopnosti prostorového vnímání excelují muži, zatímco ženy bývají nepřekonatelné v sociální a interpersonální inteligenci, ve schopnostech vyznat se v mezilidských vztazích, protože disponují citlivými sociálními tykadly, umějí porozumět náladám a motivům druhých, vlastním citům a pocitům, které dovedně využívají v jednání. Cit a intuice u nich vítězí. Partnerka na rozdíl od svého protějšku snáze vnímá a analyzuje informace, zejména neverbální signály.

Zajímavá fakta o rozdílech mezi pohlavími v zachycování zvuků přicházejících z různých stran přinesl poslední (2004) britský výzkum. Pouze necelých třicet procent žen dovedlo úspěšně rozlišit rozmanité zvuky, zatímco počet úspěšných mužů byl dvojnásobný. Nestejný je i dopravní charakter. Tak např. v testu pohotovosti v rozpoznávání rizikových dopravních situací předstihly řidičky v laboratorních podmínkách řidiče, ale v praxi to tak jednoznačné není. Při ověřování prostorové orientace, psychomotoriky a reakčních schopností s převahou vyhráli muži. Přesněji odhadují vzdálenosti mezi auty a jejich rychlost, jistě a bezpečněji předjíždějí a snadněji zaparkují.

Vtipně to komentují Allan a Barbara Peaseovi, autoři bestselleru Proč muži neposlouchají a ženy neumějí číst v mapách (2002): ?Ženy přivádí k šílenství muž, který spolehlivě pomocí zpětného zrcátka zaparkuje auto na minimálním prostoru, ale v ledničce nemůže najít máslo. Muži nechápou, že žena nevidí červené světýlko na palubní desce auta signalizující nedostatek oleje, ale všimne si, že v temném zákoutí bytu leží špinavá ponožka.?

V rychlosti reagování na zrakové a sluchové podněty jsou muži lepší. Psychická výkonnost bývá slabší u žen. Dlouhotrvající jízda představuje až na výjimky pro něžné pohlaví přece jenom vyšší zatížení. Na kratších tratích do 100 km dosahovaly motoristky téměř týchž parametrů jako motoristé, ale při delších trasách se rychleji unavily. Mají-li však ujeto přibližně stejné množství kilometrů, umějí se v dovednostech mužům vyrovnat. Nemají však sklon se na silnici prosazovat. Soupeření mezi některými řidiči je nevzrušuje a vesměs je pokládají za dětinské riskování. V tom se může projevovat jejich latentní mateřský instinkt, který velí respektovat život.

Řidičky vidí v noci lépe věci na červené straně barevného spektra, ale mívají problémy s rozpoznáním podnětů v dopravním provozu. Mužský zrak má dokonalejší dálkové vidění v užším poli, takže si může při jízdě za tmy být jistější. Střídá- -li se při cestování žena s mužem, pak by muž měl řídit v noci a žena ve dne.

V kritických dopravních situacích stoupá u řidiček podobně jako u řidičů tepová frekvence. Rozdíl je patrný v reagování na tento tlak. Ženy uvolňují nohu z plynového pedálu a mnozí muži dělají opak. I tady se může objevovat archaická tendence vyzívající muže k útoku a ženy k úniku. Prosté jako v pravěku ? muž lovil a žena pečovala o zázemí. Muž pod tíhou emocí zaútočí, žena spíše mluví a někdy inklinuje ke kompromisům. A tak ve stresových podmínkách a svízelných situacích, o nichž není v současném hustém provozu nouze, mohou představitelé obou pohlaví ?ztrácet hlavu?, ovšem pro muže to zpravidla mívá tragičtější následky.

Zdroj: Havlík - psychologie pro řidiče, nakladatelství Portál

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Tak tomu nerozumím, nedávno byl HN a na serveru IHned otištěn výzkum...
Jan  |  13.7.2005 13:18

V dnešní době je úplně normální, že každý píše co se mu zachce(i...
Milý Jane  |  4.4.2009 14:32

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *