Proč se červenáme?

2.2.2009 00:00
Psychologie

Nad tímto unikátním fyziologickým jevem se lidé podivovali od té doby, co první jeskynní člověk udělal ve společnosti první faux pas. Vědci říkají, že mezi myslí, tělem a společností fungují záhadné vztahy.


Člověk zčervená, když se malé krevní cévy, které zásobují kůži, rozšíří a tím se zvýší průtok krve. Začervenání provází pocit hor­ka v obličeji a často i po celém těle. Ve většině případů zčervenání rychle odezní. Může trvat několik vteřin, maximálně pět mi­nut. Podle dr. Rogera Dampneye z Univerzity v Sydney je červenání velice rozšířený jev, o kterém toho vědci vědí překvapivě málo. A navíc "je vyvoláno emocionálními podněty, do nichž jsou zapojeny vrchní vrstvy mozkové kůry". Tvrdí se, že zčervenat nemusíme jenom v obličeji.


Červenání je jednou z mála tělesných změn, které jsou vyvolány přímo myslí. Ukazuje se, že je spíš řízeno biologicky, ale v každém případě vzniká z rozpaků před lidmi. Nikdo se totiž nečervená, když je sám. Někdo zrudne, když ho obviníte, že už se červená. Další kuriozita spočívá v tom, že lidé se můžou červenat a cítit se v rozpacích, i když neudělali nic špatného. Už prostý fakt, že se člověk nějak odlišuje, ať už v dobrém nebo špatném, může vyvolat červenání. TIeba když někoho přehnaně chválí.


Je zajímavé, že se červenají dokonce i lidé, kteří jsou od narození slepí. Ale je zřejmě nemožné, aby člověk sám sebe přinutil se začervenat. Lidé, kteří se často červenají, někdy hledají způsob, jak se tohoto problému zbavit. Slýchají radu, aby se snažili zčervenat co nejvíc. Je doloženo, že to v mnoha případech odstraní červenání zcela.


Nehledě na teorie jdoucí k Darwinovi a Freudovi nikdo si není absolutně jistý, proč se červenají jenom lidé. Nicméně neustále se objevuje jednoduché vysvětlení: lidé jsou jediní primáti, kteří mají obličej bez srsti. Ačkoli ostatní primáti se možná červenají též, vidět je to jenom na lidech. Jak jsme si řekli, červenají se jenom lidé, kteří mají schopnost stydět se a posuzovat sebe sama z hlediska ostatních. Protože žádné další zvíře toto nedokáže do té míry jako člověk, červenání je typicky lidskou záležitostí.


Charles Darwin
(1809-1882) věnoval ve své knize Projev emocí u človéka a u zvířat (1872) jednu celou kapitolu červenání. Darwin se jako první zmínil o tom, že červenání je výlučně lidská schopnost, která se objevuje u všech národů světa i u slepců. Tvrdí, že červenání se téměř určitě dědí a vyvolává ho pozornost jiných lidí. Darwin píše: "Červenání je iniciováno obavou, co si o nás pomyslí ostatní."

Sigmund Freud ve své knize Skrupule, symptomy a obavy (1926) tvrdí, že červenání je celková reakce na potlačené sexuální vzrušení, exhibicionistické touhy a strach z kastrace. Je to nepřímý způsob, jak sdělit ostatním své erotické touhy. Pro Freudaje červenání symbolem vnitřního podvědomého boje mezi id (souhrn instinktů uložených v podvědomí) a superegem.

Zdroj: Dr. Stephen Juan - Lidské tělo podivuhodné a záhadné, nakladatelství Ivo Železný

Související články

Neurotické poruchy

15.1.2003 00:00

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Ale musím už odletět zpátky domu do vesmiru kde mám základnu...
nerad  |  6.9.2018 05:10

Na frekvenci 7 Hz....ahoj
laska  |  6.9.2018 05:13

Boty směruji ke dveřím, a moje ledvina.....no už mám jít. .....!...
koukni  |  6.9.2018 05:27

Mám te Raaaad,proto ti mohu nabídnout pouze převařenou vodu!!!
Prijd  |  6.9.2018 05:54

Hmotný mozek těžko chápe věci nehmotné.Cim větší lásky jsi schopen...
koukni  |  6.9.2018 17:29

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *