Přílišné puntíčkářství: anankastická porucha osobnosti

24.11.2010 00:00
Psychologie

Pro přípišné puntíčkářství je typické důraz na detail, plán, pravidla, organizaci. Tendence druhé kontrolovat i v maličkostech, sklon k vytváření puntičkářských seznamů, paličatost v prosazování svého pohledu na svět i lidi v něm.

To, co by se mělo dávno stihnout a rychle udělat, hotovo není, ale jsou konány dlouhodobé přípravy k dosažení cíle.

Na prožívání lidských vztahů, ale ani na rozhovor o nich, není nikdy čas. Všechen je totiž věnován propracování systému sankcí, pravidel, postupů.

To, co je příjemné jako zážitek vzniklý spontánně, je zde svázáno byrokratickými předpisy. Neexistuje improvizace.

Dokonce i tón, jakým postižení mluví, bývá jaksi monotónní, stále stejný, nevzrušený, emocemi nepoznamenaný.

Opravdu to není zlý člověk. Jeho touha po řádu, pořádku a přesně vymezených mantinelech má kořeny v dětství. Rodiče jej zřejmě nepřiměřeně kontrolovali.

Pak mu někdo namluvil, že city jsou zde od toho, aby byly umlčeny. Pokusil se o to, jen přesně nevěděl, jak je nahradit. Zvolil si pořádek jako cíl, drogu a smysl života. Není divu, že každý nepořádek vnímá poněkud úkorně, jako něco, co narušuje těžko vybudovanou iluzi světa, který teď snad při zachování předem určených zásad bude konečně v pořádku.

Nemá smysl s ním diskutovat o tom, zda je v seznamech a pravidlech krása. Ještě méně má smysl něco podobného mu vyvracet. Je třeba pochopit, že nejde ani tak o „seznam, řád, zásady, pravidla, předem určený postup", ale o obranu proti úzkosti. Pravda, ne vždy úspěšnou.

Zdroj: Tomáš Novák - Manželství jako trvalý stres, nakladatelství Grada

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

No, já jsem sice strašný bordelář, ale zároveň mám ve svém...
Lasné  |  16.1.2011 23:10

Ahoj, hledám dobrovolníky s jakoukoli diagnostikovanou specifickou poruchou...
Petra  |  4.1.2013 20:22

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *