Potřebujeme cvičit náš mozek?

18.8.2015 00:01
Psychologie

Pokud dnes potřebujeme nějakou informaci, většina z nás ji hledá na internetu či ve svém mobilním telefonu - jména, data, telefonní čísla. Dnešní svět nám více než kdy dříve nabízí pohodlný a hlavně rychlý přístup k osobním či veřejným informacím. Znamená to, že si obecně musíme méně věcí pamatovat, zato mnohem častěji potřebujeme umět vyhledávat, analyzovat a třídit informace. S tím také souvisí menší potřeba spolehnout se sám na sebe.

Psychologové, psychiatři i neurologové se poslední desetiletí intenzivně zabývají tím, zda a jak se mění způsob používání našeho mozku a zda to bude mít nějaké důsledky pro vývoj lidského druhu. Možná se ptáte, jak mohou změny v zacházení s naším rozumem ovlivnit vývoj lidského myšlení? Vezměme to pěkně od začátku a nejprve si řekněme, v jakých situacích se často chováme jinak než před lety a s jakými funkcemi mozku tím pádem jinak zacházíme.

Telefonní seznam

Začneme tím nejjednodušším a přitom zřejmě nejběžnějším příkladem - pamatování si telefonních čísel a adres našich přítel. Díky mobilním telefonům máme kontakty vždy po ruce, jejich uložení a vyhledání je velmi rychlé, tedy efektivní. Tento proces je nesrovnatelně pohodlnější než listování v obsáhlých telefonních seznamech či hledání papírových diářů, ve kterých někde ta čísla asi budou... Podle srovnávacího výzkumu si mladý člověk ve věku kolem třiceti let pamatoval průměrně 15 telefonních čísel a podobný počet adres členů širší rodiny, přátel a kolegů. Dnes většina lidí v témže věku nezná zpaměti ani telefonní číslo své partnerky a rodičů a počet adres nepřekročí v průměru číslo pět.

Mohlo by se zdát, že nám mobilní telefon či počítač šetří místo v dlouhodobé paměti, kam se tyto informace ukládají, pokud si je potřebujeme pamatovat. Ovšem sémantické paměti máme velký nadbytek, místo šetřit nepotřebujeme. Navíc při zadávání kontaktu do elektronického zařízení a vyhledávání v něm nepoužíváme a tedy i netrénujeme schopnost učení - vštípivost a koncentraci, a schopnost vybavování si informací z naší paměti. Stačí nám jednou se naučit jednoduchý postup, jak zacházet s přístrojem a pak už jen pohodlně ukládáme a vyhledáváme.

Nepamatovat si, ale umět najít

O něco složitější je změna používání myšlení v důsledku postupných změn výuky ve školách. Stále méně se učíme pamatovat si fakta, protože ta si můžeme přece spolehlivě dohledat. Učíme se pracovat se souvislostmi, tedy jak vyhledaná fakta setřídit a poskládat do smysluplného výsledku. Ve výsledku jsme schopni napsat esej o něčem, co pro nás bylo ještě včera „španělskou vesnicí“, stačí mít dobré informační zdroje a umět vše sestylizovat do čtivého textu.

Opět méně potřebujeme vštípivost, sémantickou paměť a výbavnost, více pak analýzu a syntézu informací. Na psychologické rovině ještě tímto způsobem vzniká falešná představa našeho okolí a někdy i nás samých, že danému tématu skutečně rozumíme, přitom jsme „pouze“ důvěryhodným způsobem zpracovali informace, se kterými jsme se identifikovali a kterým možná věříme.

Mapy z hlavy ven

Posledním příkladem bude cestování dopravním prostředkem podle mapy. Pro většinu z nás, kteří nemáme mapy v hlavě a neoplýváme nadprůměrnými orientačními schopnostmi, se jízda autem či na kole za posledních deset let s použitím GPS navigace značně zjednodušila. Méně bloudíme, méně se hádáme se spolujezdcem o směru jízdy, ale také méně sledujeme trasu jízdy pro další použití, méně si snažíme zapamatovat výraznější body na cestě kvůli orientaci.

Orientace v prostoru je komplexnější funkce naší psychiky, která zahrnuje nejen paměť, ale také vnímání, myšlení a pozornost. Někdo má k této činnosti větší nadání, obecně se říká, že větší orientační schopnosti mají muži. Psychologové, ale i sportovci či profesionální cestovatelé ale vědí, že je to činnost, kterou lze trénovat a tréningem se v ní hodně zlepšovat. Naopak, pokud svůj mozek k orientaci používáme minimálně, naše dovednosti se v tomto směru zhoršují.

Mozek je jako sval

Na zařízení zvaném počítačová tomografie, které se používá v lékařství k vyšetření mozku, můžeme pozorovat aktivitu částí centrální nervové soustavy při nejrůznějších činnostech. Například pokud mluvíme nebo sledujeme něco zrakem, je aktivní centrum řeči či zraku. Do těchto míst proudí více krve, tyto části mozku jsou více okysličené a nervová spojení jsou zde „v dobré kondici“. Je to podobné jako se svalem - když ho aktivně používáme, posilujeme ho a udržujeme v dobrém stavu. Pokud ale sval přestaneme používat (např. po úraze, když máme nohu měsíce v sádře), sval výrazně zmenšuje svůj objem a snižuje se jeho výkonnost. Jde samozřejmě o metaforu, ale řada podobností tu je. Pokud nebudeme mozek (některé jeho funkce) používat, budou části mozku, zodpovědné za jejich realizaci chátrat. Další podobnost je v péči o svaly i o mozek: O své svaly pečujeme tak, že je dostatečně namáháme, také je živíme, neničíme je toxickými látkami a relaxujeme. Mozek si žádá totéž.

Pohodlí a efektivita

Lidstvo se snaží už od nepaměti usnadnit si život, hledá cesty, jak vynaložit méně energie a více získat či vytvořit pro svou obživu a své bezpečí. Používání moderních technologií pro práci s informacemi a orientaci v prostoru je jen aplikací tohoto trendu v technicky rozvinutém světě. Používání internetu, chytrých telefonů a navigace je pro většinu z nás opravdu pohodlné a efektivní. Psychologové si jen poslední roky kladou otázku, jak jinak vytěžovat náš mozek, abychom nezačali ztrácet to, co považujeme za unikátní a užitečné.

Vývoj a úpadek inteligence

Schopnosti učení a uchovávání informací, schopnost katalogizovat znalosti a orientovat se v prostoru máme vrozené a díky naší kultuře je neuvěřitelným způsobem rozvíjíme během vzdělávacího procesu do rané dospělosti. Těmto rozumovým schopnostem říkáme souhrnně inteligence, její míru měříme psychologickými testy a vyčíslujeme pomocí kvocientu IQ. Základní míru inteligence máme vrozenou, ale během svého života můžeme svůj intelekt zvyšovat či snižovat a to v podstatné míře. Záleží na tom, jak používáme mozek a jak se o něj staráme (výživa, toxické látky, relaxace). Intelektové schopnosti se přenášejí také mezigeneračně.

Pokud budeme svůj mozek vytěžovat, používat ho k učení, zpracovávání informací a orientaci v prostoru, využijeme z vrozené dispozice maximum a tento trend předáváme i další generaci. Takzvaným tréningem mozku udržujeme náš intelekt v kondici, to dobře vědí psychologové i neurologové. Zatím se trénování mozku uplatňuje především při práci se seniory a lidmi po úrazu či mozkové příhodě. V blízké budoucnosti by ale mohly vzniknout jakási „mozková fitka“, kam budeme chodit posilovat své mentální schopnosti. Tento trend už existuje, zatím nejde o masovou záležitost.

Je možné, že se dostaneme do paradoxní situace, ve které nebudeme muset nad mnoha věcmi tolik přemýšlet, ale kvůli zachování a rozvíjení mentální kondice budeme mozek zatěžovat uměle vytvořenými problémy v podobě různých testů, her a kvízů, což děláme i dnes, zatím většinou jen pro zábavu.

Jan Kulhánek

Jan Kulhánek pracuje jako klinický psycholog a psychoterapeut v Psychologickém centru PSYCHOTERAPIE ANDĚL, které nabízí poradenské a terapeutické služby pro děti, dospělé, partnerské páry i celou rodinu. Vede rovněž psychoterapeutické výcviky, externě učí na vysoké škole a nabízí supervize pro tým i jednotlivce, pracující v pomáhajících profesích.

Související články

Jak na aktivní stáří?

22.7.2015 00:01

5 věcí, které můžete udělat pro svůj (lepší) mozek

23.6.2015 00:01

Předčítání dětem stimuluje mozek

19.6.2015 00:01

Nová generace potravinových doplňků pro zdraví

11.6.2015 00:01

4 složky potravy, které mohou otrávit váš mozek

15.5.2015 00:01

Nová metoda léčby Alzheimerovy choroby plně obnovila paměťové funkce

29.4.2015 00:01

Z monitoru si pamatujeme méně, než při čtění z tištěného média

27.11.2014 00:01

Jak dlouho si zdřímnout, aby z toho měl mozek největší užitek

21.11.2014 00:01

10 návyků škodlivých pro mozek

21.10.2014 00:01

Extrakt z olivových listů a jeho výhody pro cévy, srdce, mozek, klouby a celý organismus

15.10.2014 00:01

Pravidelné sledování porna zřejmě fyzicky poškozuje mozek

17.7.2014 00:01

Učení může ovlivňovat pozitivně pocit štěstí

15.5.2014 00:01

Alzheimer, Parkinson, roztroušená skleróza. Byliny pomohou i s vážnými chorobami.

15.5.2014 00:01

Máta a naše paměť

12.5.2014 00:01

Jak pečovat o svůj mozek

22.4.2014 00:01

Ženy potřebují více spánku než muži

19.3.2014 00:01

Pšenice má negativní vliv na mozek

7.3.2014 00:01

Probdělé noci poškozují mozek

5.3.2014 00:01

Starší lidé by měli mozek trénovat náročnějšími koníčky

19.12.2013 00:01

Kokain rychle mění mozek

24.9.2013 00:01

Gingko biloba a naše paměť

18.7.2013 00:01

Londýnští taxikáři mají rozvinutější jednu část mozku

7.5.2013 00:01

Meduňka a náš mozek

25.4.2013 00:01

Vezměte zodpovědnost za svůj mozek do vlastních rukou

4.2.2013 00:01

Koenzym Q10 může pomáhat při neurodegenerativních onemocněních

29.1.2013 00:01

Omega-3 kyseliny: od posílení dětské imunity po prevenci stařecké demence

9.11.2012 00:01

Kouření marihuany snižuje inteligenci

2.10.2012 00:01

Výchova sirotků v rodinách má prý význam na vývoj jejich mozku

31.8.2012 00:01

Brahmi a naše paměť

10.8.2012 00:01

Objevení endorfínů - tzv. hormonů štěstí

23.4.2012 00:01

Jód a jeho význam pro lidský organismus

20.12.2011 00:01

Vliv aerobního cvičení na mozek a spánek

19.7.2011 00:00

Varování: Starší lidé na svou práci nebudou mentálně stačit

31.5.2011 00:00

Výživa mozku

16.12.2010 00:00

Rady pro lidi, kteří utrpěli lehké nebo středně těžké poranění mozku

27.7.2010 00:00

Rozmarýn - povzbuzuje mozek a krevní oběh

27.4.2010 00:00

Když je v mozku nedostatek serotoninu

15.4.2010 00:00

Když je v mozku nedostatek acetylcholinu

31.3.2010 00:00

Když v mozku je nedostatek GABA

9.3.2010 00:00

Přímý vliv výživy na funkce mozku

9.2.2010 00:00

Internet zdokonalí fungování dospělého mozku během pouhého týdne

4.2.2010 00:00

Spojení mezi trávicím traktem a mozkem

22.1.2010 00:00

MOZEK - nejorgastičtější místo těla

9.12.2009 00:00

Toxické kovy a jejich působení na naše zdraví

9.7.2009 00:00

Povalováním na gauči trpí tělo i duch

24.4.2009 00:00

Brainfood - potrava pro mozek

12.11.2008 00:00

Anorexie zanechává stopy na mozku

15.10.2008 00:00

Kdo odpočívá, ten reziví

3.10.2008 00:00

Blokovaný duševní konflikt

29.9.2008 00:00

Úsměv dítěte stimuluje mozek matky

18.9.2008 00:00

Mozkový jogging pro lepší sexuální výkonnost

4.9.2008 00:00

I ve 115 letech lze mít zdravý mozek

5.8.2008 00:00

Výpary z nafty poškozují mozek

27.6.2008 00:00

Zabijáci našeho mozku - káva, alkohol a tabák

26.6.2008 00:00

Paměť - SPECIÁL

13.6.2008 00:00

Víno je pro mozek prý škodlivější než pivo

23.4.2008 00:00

Mozek pacientů s migrénou se liší od mozku zdravých lidí

22.11.2007 00:00

Šachy dávají Alzheimeru mat

21.9.2007 00:00

Myslet rychle a úsporně

4.9.2007 00:00

Mozkové nutriety

25.5.2007 00:00

Mozek může napravit škody napáchané alkoholem

5.1.2007 00:00

Ztráta paměti může být virového původu

9.11.2006 00:00

Déja vu a další paměťová zkreslení

19.10.2006 00:00

Pohyb v těhotenství bystří mozek potomků

27.6.2006 00:00

Vitamin E může zpomalit rozvoj Alzheimerovy nemoci

6.3.2006 00:00

Terapie mozku?

16.12.2005 00:00

Kondiční cvičení udržuje fit tělo i mozek

26.2.2004 00:00

Tuk je u malých dětí nezbytný pro duševní vývoj

25.2.2004 00:00

Štěstí si musíme přivolat sami ve své hlavě

4.2.2004 00:00

Spánek bystří mozek

3.2.2004 00:00

Ve Francii znovu zpochybňují neškodnost mobilních telefonů

26.1.2004 00:00

Na vině je mozek

8.1.2004 00:00

Tři metody, jak zvýšit výkonnost mozku

25.11.2003 00:00

Skryté tvůrčí schopnosti mozku

12.11.2003 00:00

Probuďte svůj mozek!

2.9.2003 00:00

Mýtus odumírajícího mozku

19.8.2003 00:00

Namáhání mozku a tanec proti Alzheimerově chorobě

2.7.2003 00:00

Vliv alkoholu na mozek

22.5.2003 00:00

Magnetická stimulace mozku

20.3.2003 00:00

Záření z mobilních telefonů prý ničí buňky v mozku

6.2.2003 00:00

Počítače mohou pomoci zlepšit paměť o deset procent

31.1.2003 00:00

Zázračná samoléčba mozku: nervové růstové faktory

11.12.2002 00:00

Cesta z labyrintu zapomnění

1.10.2002 00:00

Rychlý návyk na kouření u dětí

30.8.2002 00:00

O uších, očích a mozku

22.3.2002 00:00

Aby vám to stále pálilo

20.3.2002 00:00

Mozek jako zbraň

11.3.2002 00:00

Aktivita rozvíjí dětský mozek

1.10.2001 00:00

Mobily prý mohou urychlit Parkinsonovu a Alzheimerovu nemoc

22.5.2001 00:00

Pohyb prodlužuje život a zvyšuje inteligenci

4.5.2001 00:00

Výpravy za poznáním mozku a mysli

16.3.2001 00:00

Mozek potřebuje i odpočinek

10.8.2000 00:00

Druhy mozkových vln a stav vědomí

3.2.2000 00:00

Přidat komentář

 
* *