Paměť a naše biorytmy

25.4.2008 00:00
Psychologie

Pokud se člověk podřídí svým biorytmům, bude mu to lépe myslet a bude výkonnější. Naopak, kdo na své biorytmy „kašle“, může mít zdravotní problémy jako neurózy, deprese apod. Alespoň toto tvrdí odborníci na chronologii, což je vědecká disciplina zabývající se lidskými biorytmy.

A co to vlastně jsou biorytmy? Jsou to vnitřní hodiny, které v těle tikají bez ohledu na letní či zimní čas, na naše okamžité potřeby a náladu. Protože je nemůžeme seřídit podle našich potřeb, stačí na to jít obráceně - snažit se jim podřídit a maximálně je využít. ?Jít proti přírodě? se nevyplácí, velký problém může nastat u lidí pracujících na noční směny. Zvyšuje se u nich riziko psychických poruch, chronické nespavosti, alkoholismu, více jsou ohroženi na zdraví diabetici, u nichž se může průběh nemoci výrazně zhoršit.

Naše duševní aktivita není po celý den stejná, aktivity mozku se střídají a určují nástup jednotlivých fází. A jak vypadají ?biologické hodiny? průměrného člověka? Určitý rozdíl je u lidí, kteří chodí pozdě spát, což jsou ?sovy" a u ranních ptáčat, ?skřivánků".

Mezi 7. a 9. hodinou se mozek u ?skřivánků" začíná dostávat do ?provozní teploty?, ?sovy? jsou velmi pasivní.

Mezi 9. a 10. hodinou je mozek schopen zvládnout náročnou duševní aktivitu. Dobře pracuje krátkodobá paměť, je to ten správný čas pro činnosti, při nichž je naše pozornost zaměřena na detaily, vhodná doba pro přípravu přednášek nebo opakování již naučené látky. I studium cizího jazyka bude v tuto dobu snadnější.

Mezi 10. a 12. hodinou je nejlepší připravenost na jakoukoli aktivitu, nejvyšší stupeň bdělosti a naše schopnost komunikace dosahuje vrcholu. Toto je optimální doba pro jednání, pohovory, schůzky, konference..., neboť v tuto dobu pracují na vysoké obrátky naše komunikační schopnosti.

Mezi 13. a 15. hodinou je tzv. polední níže, náš mozek je méně aktivní. Věnujeme se spíše nenáročným a rutinním záležitostem. Člověk v této době zívá, začíná být unavený a ospalý. Je to doba vhodná pro krátký odpočinek, případné zdřímnutí (maximálně třicet minut) zajistí, že bude po celý zbytek dne fit.

Mezi 15. a 16. hodinou bdělost stoupá, mozek se dostává do kondice, dlouhodobá paměť dosahuje nejvyššího stupně. Optimální čas k učení toho, co si člověk musí dlouho zapamatovat, nebo pro jinou duševní práci.

Mezi 16. a 17. hodinou je ideální doba k prosazení vlastního názoru. Tento čas je vhodný i pro řešení nepříjemných, konfliktních situací, stížností a námitek. Podruhé jsou na vrcholu naše komunikační schopnosti.

Mezi 16. a 18. hodinou aktivita mozku klesá, je to ideální čas pro kutily, pro hru na hudební nástroj, sportování apod.

Mezi 18. a 21. hodinou se tempo našeho organismu zpomaluje, pomalu přichází únava z celého dne, opadá pozornost, všechno je klidnější, zvyšuje se citlivost a vnímavost. Pilně pracují naše smysly.

Mezi 19. a 21. hodinou jsme senzitivní, naše smysly jsou schopny podávat nejvyšší výkony.

Mezi 23. a 1. hodinou nastává čas pro "sovy". Pravá mozková hemisféra, která řídí naše emoce, nabývá převahy a lidský mozek není svázán konvenčním myšlením. Je to ideální čas k myšlení, psaní, komponování atd. To, že múza přichází po půlnoci, by měli vědět všichni umělci.

Zdroj: Jarmila Mandžuková - Kniha pro váš mozek, nakladatelství Start

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Pracuji na směny,tímto problémem se nikdo nezabývá.Každý jiný múže...
Drahomíra  |  30.6.2008 11:42

Já svou paměť zlepšuji Brainstartem, který jsem si koupila na...
Hanka  |  16.4.2014 08:29

Já svou paměť zlepšuji Brainstartem, který jsem si koupila na...
Hanka  |  16.4.2014 08:29

Ty pipino, kolikrát si sem budeš tu dealeřinu cpát?
dgdf  |  16.4.2014 08:45

S Brainstartem mám taky dobré zkušenosti, sice nestuduju, ale mám celkem...
Anna  |  19.5.2014 08:25

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *