Jsou všichni, kdo si fotí selfie, narcisisti?

21.6.2017 00:01
Psychologie

Podle jednoho výzkumu jsou tři kategorie osob, které sdílejí vlastní fotografie na sociálních sítích: komunikátoři, autobiografové a propagátoři vlastní osoby.

Studie Univerzity Brighama Younga ve Spojených státech ukazuje, že ne všichni musejí trpět narcismem. Vědci uskutečnili průzkum mezi skupinou osob milujících sociální média. Ty pak rozdělili na tři skupiny:

1. Komunikátoři

Podle autorů studie tyto osoby mají reálný zájem o konverzaci v oboustranném směru a dělají selfie především proto, aby do diskuse zapojili přátele, příbuzné a příznivce. Jako příklad vědci uvedli selfie, kterou na Instagramu loni v listopadu publikovala herečka Anna Hathawayová u příležitosti amerických voleb. Herečka napsala “Hlasovala jsem“. To vyvolalo živou diskusi o občanské povinnosti jít k volebním urnám.

2. Autobiografové

Autobiografové jsou naopak ti, kdo používají selfie k tomu, aby zaznamenali nejvýznamnější momenty svého života. Přejí si, aby ostatní jejich fotografie viděli, ale mají větší zájem na zachování těchto okamžiků než na reakcích a diskusi s uživateli internetu. A příklad? Kosmonaut Scott Kelley, který zveřejnil četné selfie, aby vyprávěl o roce stráveném ve vesmíru, podobně jako italská astronautka Samantha Cristoforettiová.

3. Propagátoři vlastní osoby

Jsou to lidé, kteří dokumentují celý svůj život s cílem prezentovat se ostatním v pozitivním světle. Příkladem je americká televizní osobnost, modelka a podnikatelka Kim Kardashianová.

Aby vědci identifikovali tyto tři kategorie osob dělajících selfie, dotazovali se osob mezi osmnácti a pětačtyřiceti lety na to, proč dělají selfie: například že tak chtějí ukázat svůj zjev či objevit v sobě nové možnosti. Účastníky výzkumu pak vyzvali, aby klasifikovali vlastní motivace a odpověděli na otázky týkající se volby, kterou učinili.

“Označkovat některou osobu a zařadit ji do skupiny definované na základě intenzity, s níž pracuje se selfie, je poněkud zavádějící,“ upozorňuje prezident Italské psychiatrické společnosti (SIP) Bernardo Carpiniello. “Samozřejmě existují některé patologické formy používání selfie, které svědčí o obsesivních poruchách, a opakovanost některý úkonů odpovídá kompulzivnímu chování. Jde však o omezenou menšinu. Je pravda, že se osoba trpící narcismem potřebuje ukazovat, aby se jí dostalo sociálního ubezpečení a ocenění. Je však jistě přehnané tvrdit, že ten, kdo si dělá selfie, trpí narcismem. Ani není pravda, že všechny osoby umísťující selfie na sociální sítě jsou nejistí jedinci, kteří hledají podporu, aby si dodali sebejistoty. Jsou i mnohé další motivace, které vedou k publikování selfie: je to vlastní forma komunikace. Jestliže chci bojovat za nějakou věc, mohu to učinit pomocí selfie, jako to učinily arabské dívky, které si udělaly selfie z řízení automobilu, které je v těchto končinách pro ženy zakázané. Šlo o formu seberealizace žen ve společnosti, která je vůči nim velmi represivní. Bylo to vyjádření protestu. Motivací je tedy mnoho, ne všechny osoby užívající selfie lze označit za narcisisty,“ říká Bernardo Carpiniello.

Profesorka psychologie na Univerzitě Ludwiga-Maxmiliana v Mnichově se dotazovala 328 osob v Rakousku, Německu a Švýcarsku. Pravidelně dělá selfie 77 procent z nich. A 82 procent by dalo přednost tomu, kdyby na sociálních sítích nebylo tolik selfie. Profesorka hovoří o selfie paradoxu: libí se mi dělat selfie, ale nerad se dívám na selfie těch ostatních.

ČTK/Corrierre della Sera

Přidat komentář

 
* *