Fáze syndromu vyhoření

16.3.2012 00:01
Psychologie
Podle modelu Schmidbauera má syndrom vyhoření tři fáze.
Fáze 1: počáteční fáze
Tato fáze se vyznačuje nadměrnou angažovaností (často u lidí, kteří v profesi začínají), příliš aktivním nasazením a pocitem nepostradatelnosti. Dotyčný často vzhlíží k idealizovaným vzorům (primář, který je „vždy k zastižení“). Vlastní potřeby jsou popírány. Jak v profesním, tak i v soukromém životě přibývá sociální izolace a strachu ze špatného hodnocení. Vlastní „dokonalost“ je vystavována na obdiv, roste závislost na pochvale a uznání, což může vést k rivalitě s ostatními členy týmu. Zásadní je touha získat vedoucí postavení a respekt.
Fáze 2: propuknutí syndromu
Dochází k stále většímu rozporu mezi nároky a skutečnými výkony. Chronická únava a rostoucí nechuť vedou ke snížení výkonnosti. V případě lékaře je chování k pacientům je odtažitější, svěřené úkoly jsou vykonávány mechanicky a neosobně. Dotyčný má pocit, že ho všichni využívají a že je svět nespravedlivý. Reakcí je cynismus objevující se v řeči i v jednání. („Příště zkuste vyskočit ze čtvrtého patra, třeba to bude mít větší úspěch.“)
Postupně přibývá absencí, nemocí, autoagresivního chování (kouření jedné cigarety za druhou, nadměrná konzumace alkoholu), pocitů viny a méněcennosti. Rovněž se stupňuje agresivní chování vůči kolegům a pacientům. Začíná hledání „obětního beránka“ a vzhledem k nutnosti stabilizace vlastní hodnoty jsou devalvovány výkony kolegů (skrze pomluvy, intriky). Protože není na dohled žádné řešení, přibývají rovněž stížnosti na instituce (např. na nemocnici, politiku). Postižený si vytváří roli oběti a roste v něm pocit křivdy.
Fáze 3: slábnutí výkonnosti
Výrazně se snižuje výkonnost. Stále častěji se objevují chyby z nepozornosti. Dotyčný začíná být lhostejný ke kvalitě své práce a zároveň klesá jeho angažovanost a zájem. Objevují se nemoci bez jakékoli organické příčiny, např. chronické tělesné bolesti, poruchy spánku a nejasné problémy s oběhovým systémem. Postižený je náchylnější k infekcím. Roste spotřeba nikotinu, alkoholu a/nebo nejrůznějších tablet. Člověk zcela ztratil schopnost regenerace. V soukromém životě se kupí problémy; zesiluje se sociální izolace. Na realizaci vlastních zájmů již nezbývá síla ani čas. Profesní sebevědomí se neustále snižuje. Tento proces nezřídka končí sebevraždou.
Zdroj: Psychoonkologie v praxi, nakladatelství Portál
linkuj | google | vybrali SME komentovat | tisknout | doporučit
Související články
Rizikové faktory syndromu vyhoření na pracovišti
30.3.2011 00:00
Nemocí manažerů není jen vyhoření
7.9.2010 00:00
Léčba tmou - deset dní v protiatomovém krytu
17.3.2009 00:00
Stres - SPECIÁL
10.12.2007 00:00
Povinná přívětivost škodí zdraví
15.8.2006 00:00
Mozkové nutrienty - smart drugs
2.9.2005 00:00
Syndrom vyhoření způsobuje podle vědců porucha spánku
29.11.2004 00:00
Vyhoření
14.10.2004 00:00
Smrt z přepracování a syndrom vyhoření
27.2.2004 00:00
Škola může přispět k rozvoji depresí žáků i učitelů
5.4.2001 00:00