Chcete se stát dobrovolníkem?

27.5.2011 00:00
Psychologie

Rok 2011 byl Radou Evropské unie vyhlášen Evropským rokem dobrovolnictví. Tento počin si vzal za cíl napomoci vytváření vhodného prostředí pro dobrovolné činnosti, zlepšovat podmínky pro jejich výkon a tak i jejich kvalitu. Hodnotu a význam dobrovolnictví bychom neměli podceňovat.

Zapojení občanů do řešení otázek společného zájmu přispívá nemalou měrou k rozvoji občanské společnosti a její soudržnosti. V praktické rovině pokrývá dobrovolnická činnost široké spektrum důležitých oblastí života společnosti od ochrany životního prostředí přes kulturu, zdravotnictví, sport, sociální služby, rozvojovou spolupráci atd. Občanské sdružení LATA, které pomáhá ohroženým dětem a mládeži, je jednou z organizací, jejíž činnost na zapojení dobrovolníků přímo závisí. Jak taková práce dobrovolníka vypadá?

Občanské sdružení Lata, které působí hlavním městě od roku 1994, nabízí kromě odborné sociální práce především vrstevnickou podporu pro děti a dospívající z Prahy a blízkého okolí, kteří se ocitnou v situaci, která pro ně může být jakýmkoliv způsobem ohrožující. Využívá tak osvědčený model, v němž mladý vyškolený dobrovolník tráví pravidelně čas ve dvojici se svým obdobně starým „klientem“, parťákem. Společně pak hledají cesty z každodenních problémů ve škole, v rodině, ve vztazích atd. Jak popisuje jedna z dobrovolnic Eva Stupavská, představy o dobrovolnících a klientech jsou v očích neobeznámených laiků často zkreslené. „Lidé si obvykle po zběžném seznámení s Latou myslí, že dobrovolníci jsou v lepším případě vyrovnaní, cílevědomí lidé, obutí pevně v kramflecích, se srdcem na dlani a nezištnou ochotou pomáhat ostatním, v horším případě jsou vyobrazeni v myslích veřejnosti nebo dokonce i klientů samotných jako vzorní šprti, nudná a moralistická individua, která sama sobě dělají dobře tím, že na každotýdenní schůzce spasí nějakého chudáka.“ Klienti jsou naopak v těchto představách ztělesněním problémových puberťáků, často špatně zvladatelných lidí inklinujících ke kriminalitě, alkoholu či jiným drogám, nevyspělých, nebezpečných, odlišných a na půl odsouzených k životu na okraji společnosti.

Při výcvicích dobrovolníků se většinou pracovníci Laty snaží tento strach z neznámého usměrňovat, aby dobrovolník na první schůzku s klientem nepřicházel až příliš vystresovaný, předpojatý nebo přehnaně obezřetný. „Vztah, který je cílem interakce mezi dobrovolníkem a klientem, totiž nestaví na moralizování, hlídání ani bezmezném přátelství. Je to od každého kousek!“ dodává Eva Stupavská. Smysl dobrovolnictví a činnosti o.s. Lata spočívá právě v citlivém přirozeném přístupu, který spojuje všechny tyto postoje dohromady. V začátcích se dobrovolníci často potýkají s něčím, co můžeme nazvat spasitelským komplexem. Potřeba být tím, kdo se postará, tím, kdo přebírá zodpovědnost, tím, kdo má dát odpověď... Díky supervizím, které vedou odborní psychologové a sociální pracovníci, mají ale možnost odfiltrovat své obavy, podívat se na věc z jiného úhlu a setřást ze sebe alespoň částečně tíhu odpovědnosti za věci, za které odpovědni nejsou.

Klienti Laty jsou lidé jako my ostatní. Mohou být ze sociálně slabých rodin, mohou to být klienti ústavní péče, klienti dětských domovů nebo jen mladí lidé vyloučení ze společnosti šikanou svých vrstevníků a nemající dostatek přátel ve svém okolí. Jistě je možné se v mnoha jejich příbězích o neúplné rodině, nedostatku kamarádů, osamělosti, touhy někam patřit, úzkosti z lidí nebo komunikace s nimi, strachu ze vznikající šikany a podobně, sami sebe spatřit. „I to vás může jako dobrovolníka dovést k zamyšlení, že je jen dílem náhody, že nejste na místě klienta vy sami. Nic jako dvě strany barikády totiž neexistuje.“ popisuje Eva Stupavská a pokračuje „Lidé, kteří vstupují do Laty, nepřekypují nezdravým množstvím altruismu. Povětšinou jsou to lidé, kteří vědí, jaké to je ocitnout se „v háji“. Každý z nich má vlastní životní příběh, který v rozhodnutí stát se dobrovolníkem v Latě sehrál  menší či větší roli!“

V Latě vědí, že každý člověk potřebuje někoho, kdo ho bere takového, jaký je. V období dospívání to platí dvojnásob. Hodnoty, které Lata ve své činnosti uplatňuje se znovu a znovu osvědčují a přinášejí tak užitek nejen ohrožené mládeži, ale i dobrovolníkům, kteří vstupují do Laty s vlastním příběhem. Odchází pak po několika měsících až letech obohaceni nejen o nenahraditelnou zkušenost, ale i jiným pohledem na sebe samého a mají blíže k pochopení své vlastní duše. Lata formuje nejen klienty, ale i dobrovolníky.

Být dobrovolníkem, v Latě ale v bezpočtu dalších neziskových organizací, iniciativ a uskupení, může být v mnoha směrech osvobozující a především naplňující. Je to alternativa, jak uchopit život trošku jinak. Dobrovolnictví je a měla by být pro nás všechny přirozená součást života, která může být prospěšná všem zúčastněným stranám. V tom také spočívá jeho hlavní přínos a hodnota!

O občanském sdružení Lata:

Občanské sdružení Lata pomáhá dětem a mladým lidem, kteří neměli v životě tolik štěstí. Jejich „postižení“ není často na první pohled viditelné a přesto jsou výrazně ohroženi selháním a vyloučením ze společnosti. Jedná se především o děti z dětských domovů, děti z rozvrácených a neúplných rodin, mládež opouštějící ústavní výchovu a vstupující do samostatného života nebo děti a mládež vyloučené z vrstevnického kolektivu kvůli svojí odlišnosti. Hlavní činností Laty je dlouhodobě realizovaný projekt Ve dvou se to lépe táhne zaměřený na pomoc dané cílové skupině. Pomáhá ohroženým dětem a mládeži se začleněním se a návratem do běžného života. Aktivně vyrovnává jejich znevýhodnění a posiluje dovednosti tak, aby měli šanci prožít plnohodnotný život.  

www.lata.cz

www.facebook.com/lata94

Lata - příběhy s dobrým koncem:

Hance je 17 let. Do občanského sdružení Lata - Programy pro ohroženou mládež přišla na doporučení psychiatra po pokusu o sebevraždu. Trpěla úzkostmi. Ve škole i doma měla problémy a k tomu všemu nešťastná láska. Hanka se začala scházet s Magdou, 22-letou dobrovolnicí Laty. Začátky byly těžké. Hanka zarputile mlčela, držela si odstup a neměla zájem cokoliv nového vyzkoušet. Magda ale vytrvala a Hanka se časem stala přístupnější. Každotýdenní schůzky byly pestré, společné zážitky z procházek po městě, výstav a výletů dvojici sblížily. Magda pomohla Hance najít brigádu, a ta se tak stala nezávislejší. Hanka konečně poznala někoho, kdo ji přijal takovou, jaká je. Zlepšila se ve škole, postupně vysadila antidepresiva, vztahy doma se urovnaly. Zpočátku nejistá a bojácná Hanka se naučila věřit samu v sebe. Za rok v Latě udělala velký krok vpřed.

Lata - Programy pro ohroženou mládež

Pro více informací prosím kontaktujte:

Ing. Tereza Hrušková

hruskova@lata.cz

+420 736 751 581

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Když vidím, co Tomáš bleje na všech ostatních tématech, jeho dítě...
Mišpule  |  3.6.2011 15:10

TOMÁŠI JSI PARODIE NA CHLAPA
. . .  |  3.6.2011 18:15

1. 27 2. svobodny 3. PhDr. 4. ne 5. ne 6. uplne anonymne to asi nepujde,...
tomaslezal@yahoo.com  |  9.6.2011 14:07

takze ty me sledujes, co kde pisu na internetu. Tomu se rika stalking a je to...
tomaslezal@yahoo.com  |  9.6.2011 15:00

kua, tak zadny nabidky???
tomaslezal@yahoo.com  |  7.12.2011 13:16

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *