Cesta ke štěstí

19.11.2002 00:00
Psychologie

Na Západě se mnoho lidí obrací k náboženské víře jako ke zdroji štěstí, ale dalajlamův postoj je zásadně odlišný od mnoha západních náboženství v tom, že klade mnohem větší důraz na rozumné uvažování a trénink mysli než na víru. V určitých ohledech se dalajlamův přístup podobá vědě o mysli, systému, který může člověk využít téměř stejným způsobem, jako lidé využívají psychoterapii. Ale to, co navrhuje dalajlama, jde dále. Zatímco my jsme zvyklí na myšlenku využití psychoterapeutických technik, jakými je například behaviorální terapie, k útoku na některé špatné návyky - kouření, pití, výbuchy hněvu - nejsme zvyklí využívat pozitivní postoje - lásku, soucit, trpělivost, štědrost - jako zbraně proti všem negativním emocím a mentálním stavům.

Dalajlamova metoda dosahování štěstí je založena na revoluční myšlence, že negativní duševní stavy nejsou nedílnou součástí naší mysli, ale že jsou to pomíjivé překážky, které brání vyjádření našeho skrytého přirozeného stavu radosti a štěstí.

Většina tradičních škol západní psychoterapie má sklon zaměřit se na léčbu naší neurózy spíše než na zjištění našeho celkového stavu. Zkoumají osobní historii jedince, vztahy, každodenní zážitky (včetně snů a fantazií) a dokonce i vztah s terapeutem jako pokus vyřešit pacientovy vnitřní konflikty, podvědomé motivy a psychickou dynamiku, která může přispívat k pacientovým problémům či pocitu neštěstí. Cílem je dosažení zdravějších životních postojů, přizpůsobení se, zmírnění symptomů spíše než přímý trénink mysli k dosažení štěstí.

Nejvýznačnějším rysem dalajlamovy metody tréninku mysli je myšlenka, že pozitivní stav mysli může fungovat jako přímá protilátka proti negativním stavům mysli.

Když se pokoušíme najít paralely k tomuto přístupu v moderní behaviorální vědě, nejblíže je zřejmě kognitivní terapie. Tato forma psychoterapie se stává v několika posledních desetiletích stále populárnější a ukázala se být velmi účinnou v léčbě široké řady obvyklých problémů, zvláště duševních nemocí, jakými jsou deprese a úzkost.

Moderní kognitivní terapie, kterou vytvořili například psychoterapeuti dr. Albert Ellis a dr. Aaron Beck, je založena na myšlence, že naše zneklidňující emoce a nepraktické chování je způsobeno pokřiveným myšlením a iracionálním přesvědčením. Terapie pomáhá pacientům toto pokřivené myšlení systematicky identifikovat, zkoumat a opravovat. Korektivní myšlenky se svým způsobem stávají protilátkou pokřiveným myšlenkovým vzorcům? které jsou zdrojem pacientova utrpení.

Například nějaký člověk je odmítnut ostatními a reaguje s nadměrným pocitem ublížení. Kognitivní terapeut nejprve tomuto člověku pomáhá identifikovat skryté iracionální přesvědčení: například "Většina významných osob v mém životě mě vždy musí milovat a souhlasit se mnou, a pokud ne, je to strašné a jsem k ničemu." Terapeut potom tomuto člověku předkládá tvrzení, která kriticky rozebírají toto nerealistické očekávání. Přestože tento přístup se může zdát povrchní, mnoho studií prokázalo, že kognitivní terapie funguje.

Například v případě deprese kognitivní terapeut dokazuje, že jsou to pacientovy vlastní poraženecké myšlenky, které prohlubují depresi.

Téměř stejně jako buddhisté vnímají všechny nepříjemné emoce jako pokřivené, vidí i kognitivní terapeuti tyto negativní a deprese vyvolávající myšlenky jako "od základu pokřivené".

Při depresi se myšlení může pokřivit tím, že události vnímáme jako buď-anebo či příliš zobecňujeme (například pokud ztratíte práci či propadnete ve škole, automaticky si pomyslíte "Jsem úplně k ničemu!") nebo selektivně vnímáte pouze určité události (např. během jednoho dne se mohou přihodit tři dobré a dvě špatné věci, ale osoba v depresi ignoruje ty dobré a soustředí se pouze na špatné). Při léčbě deprese je tedy pacient s terapeutovou pomocí veden k tomu, aby sledoval, jak se mu v hlavě automaticky vynořují negativní myšlenky (například "jsem naprosto zbytečný"), a aby tyto pokřivené myšlenky aktivně korigoval sbíráním informací a důkazů, které jim odporují nebo je vyvracejí (např. "Tvrdě pracuji, abych zabezpečil své dvě děti," "Mám talent ke zpěvu," "Jsem dobrým přítelem," "Jsem schopen udržet si náročné zaměstnání," atd.). Vědci dokázali, že nahrazením těchto pokřivených způsobů myšlení odpovídajícími informacemi může člověk navodit změnu svých pocitů a zlepšit vlastní náladu.

Samotná skutečnost, že můžeme změnit své emoce a bojovat proti negativním myšlenkám tím, že využijeme alternativní způsoby myšlení, podporuje dalajlamovo tvrzení, že naše bolestné duševní stavy můžeme překonat s použitím "protilátek" nebo odpovídajících pozitivních duševních stavů. A když se tento fakt spojí s nedávným vědeckým důkazem toho, že můžeme změnit strukturu a funkci mozku rozvíjením nových myšlenek, pak se idea, že můžeme dosáhnout štěstí pomocí tréninku mysli, zdá naprosto reálná.

Zdroj: Cesta ke štěstí - Jeho svatost dalajlama a Howard C. Cutler, M.D.

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Nedávno jsem vyslechl přednášku jedné cestovní kanceláře o cestě po...
Tomáš  |  19.11.2002 17:04

Proč chodíš na takové debilní přednášky?
?  |  6.8.2015 19:20

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *